Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Malé věty
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
dalmatin 6.8.2007 9:01Chvála malým větám jsem jejich velkým příznivcem. Ahoj Dede |
|
|
Rpuť 6.8.2007 8:59Re: Hlášení to víš, že držíme |
|
|
dalmatin 6.8.2007 8:59Re: Hlášení Samo |
|
|
Vave 6.8.2007 8:54Hlášení Tak Kačenka Výsledky budou po 15. hodině, mělo by se z nich mj. poznat, zda už se tvoří nové červené krvinky, já pevně doufám, že ano. |
a Ebíšek
a já v práci. 
Abbie dnes ráno vypadala vesele a bystře, ale zhubla a brzo se unaví; není divu, pořád se kolem ní něco děje a ona to musí hlídat, místo aby spala. 
|
|
MaRi 6.8.2007 8:34Re: Re: Pěkně popořadě Vítej, Velká kočko, a díky za informace o sobě i Garykovi. Už se moc těším, až se nám předvede v celé štěněcí kráse - nejlepší pan doktor |
|
|
Rpuť 6.8.2007 8:33Re: Re: Pěkně popořadě To pochází z jednoho filmu a znamená to něco jako "s tím se nelámu hlavu". |
|
|
Jajka 6.8.2007 8:29Re: Pěkně popořadě Já mám digitál tři roky. Věděla jsem , co od toho přístroje chci DEDE, díky ,že jsi se objevila |
, ale jaksi není čas. A samozřejmě, automat jistí vše
|
|
Velká kočka 6.8.2007 8:01Re: Pěkně popořadě Tisíceré díky za zřejmě neocenitelnou radu. Byla jsem v Čechách dva měsíce a neustále jsem slyšela : já to neřeším. Zaskakovalo mě tam jazykově všelicos. Já mám konservovanou češtinu z roku 1968. A tak mě zajímá co tedy tam v té krásné zemi děláte, když nikdo nic neřeší? Skládáte si problémy na hromadu nebo je snad zamykáte do tresoru k pozdějšímu použití? |
|
|
zana 6.8.2007 7:29Pěkně popořadě Tak mi bylo jasné, že před odchodem do práce musím nakouknout. Při otevírání stránky jsem s obavou čekala, jestli tam není schovaný nějaký malér. Nebyl Na osmou se budu moc a moc snažit a mačkat palce a přesvědčovat osud, ať neblbne, že Abbinka je moc milá a hodná pejska, tak ať ji kouká nechat na pokoji Velká kočko, zdravím, před asi rokem a půl jsme si pořídili nový foťák a já tu pobrekávala nad 150 stranama návodu. Tehdy mi Tojefuk ( |
. Takže, Velká kočko, předávám tuto neocenitelnou radu dál (i když už si poslední dobou říkám, že časem bych možná mohla nakouknout).|
|
Fallowa 6.8.2007 7:22Re: Tak především famfára: Vavísku,dík za aktuální informace o Abbie - palce držím stále |
|
|
Fallowa 6.8.2007 7:16Super - BTW je zase tady! Už se mi po těchto zamyšleních nad různými tématy stýskalo |
|
|
Fallowa 6.8.2007 7:00Re: Malé věty nebo psí olíznutí Velká kočko,to je dobře,že Garyk je nejen učenlivý,ale i čistotný a hlavně dobrý společník |
|
|
Vave 6.8.2007 6:07Tak především famfára: tjamtatadadá! tjamtatadadá! A hurrrráááá, hurrrááá, Dede je zpátky! No a samozřejmě se vracíš s úžasným BT! To je pravda, sebevětší gesta nenahradí drobná slova, drobná slova jsou barometrem vztahu, jakmile nejsou, je třeba zbystřit. Někdy to jsou taky drobné činy, ruka kolem ramen, podaný kapesník nebo i nákup přinesený z auta. Nebo jak píše Velká kočka, jsou to "slova" ne-člověčí, co nás vedou dnem a drží ve formě a přinášejí světlo do života. Taky to mohou být drobná slova, gesta a činy našich sousedů a přátel, třeba i tady na Zvířetníku. Tak mi to připadlo jako korálky, teď navlíkám stále další a další šňůry korálků, ty úplně nejmenší, kulaté nebo sekané, vyberu si tak tři čtyři odlišné barvou, odstínem nebo tvarem, a navlíkám, ono se to tak pěkně na niti z lycry střídá, nakonec je šňůra kompaktní a přece ne stejná, omotám si ji kolem krku, všechny ty malé korálky mi přinášejí radost a krásu a ta šňůra, to je kruh, a kruh, to je život. OT: Na osmou jedeme na krev s Ebíškem, pak písne Kačer nebo já co a jak. Mějte krásný den, a ty palečky, ty pořád držte, jedno drobné gesto, co tak hodně pomáhá. |
|
|
Velká kočka 6.8.2007 5:34Malé věty nebo psí olíznutí Někdo místo malých vět přechází rovnou k činům malým či větším. Takový byl můj manžel. Ale teď už 16 let je moje jediná společnost pes a kočka a já jsem bez malých vět či činů a musím se spokojit s olíznutím, packou položenou na mé koleno a ducnutím kočičí hlavičky. Také že po odchodu psa Einsteina to se mnou šlo s kopce. Přibyla jsem na váze, zvýšil se mi cukr v krvi na 8, tlak krve stoupnul, najednou jsem měla 190/90. Ale na štěstí se teď už o mne stará pan doktor Garyk. A jak se stará, kluk jeden ušatá. 2.srpna mu byly čtyři měsíce a je z něho ˝takovej pěknej vejrostek˝. Jeho olíznutí má kouzelnou moc, jeho packy se mě neustále dožadují. Rád se mi vyšplhá na klín a natáhne se přese mne, čumák položí na mé rameno a olizuje mi krk. Jde mi to k duhu, věřte mi. Ale minulý týden se stal Garyk nevědomky ničitelem. To ty jeho věčně se dožadující packy. Jak na mne vyskakoval, zachytil se kapsy mého kabátu. Kupodivu nitě to vydržely, ovšem látka ne. Asi také proto, že nakupuji jen zlevněné a nebo obnošené oděvy. Za těch 39 let ve Švédsku jsem si koupila oblečení za plnou cenu jenom třikrát, nestala se ze mne bohatá teta z Ameriky. Zkrátka jsem na to měla nevhodnou profesi. Všichni se dožadujete fotografické dokumentace rostoucího čtyřnožce. Začala jsem teď fotografovat, ale co z toho bude ještě nevím. Dobrých 25 - 30 let jsem vubec nefotografovala a tenhle nový digitální fotoparát je pro mne zatím neznámá veličina. Garyk je psík učenlivý, na zavolání radostně přibíhá - tedy zatím. Na povel už si i poslušně sedá, zvláště když to vypadá na mňamku. Po loužičkách doma ani stopa. Chvilku dokáže jít vedle nohy, ale to se nesmí objevit po cestě něco zajímavého, co se musí bez odkladu prozkoumat. Je to zkrátka ten nejkrásnější a nejnadanější pejsek na světě,.to Vám je jistě jasné. Jestli z toho mého fotografování něco bude, brzy se o jeho kráse přesvědčíte. Dočkejte času jako husa klasu. |
