a knihkupectví navštěvuji pravidelně. Bohužel už nikoliv za účelem nákupu (mám doma již překnihováno a manžel  odmítá vyrábět další knihovničky a poličky, jsouc sám nečtenářem), ale pouze za účelem podívání a ověření informací, získaných většinou z recenzí. Pak teprve nastává ta správná honba za knihou - jsem zákaznicí všech našich knihoven, tak se pídím, kde je nová kniha k mání, případně s knihovnicemi debatuji o tom, jestli ještě mají prostředky a kniha by se vešla do jejich nákupního plánu.  Právě dnes jdu do městské knihovny a už vím, po čem se budu shánět.

Samozřejmě občas dostanu knihu jako dárek. Je to ale většinou problém - např. minulý podstromečkový dárek (tři knihy) si dcera odvezla domů, protože už jsem všechny měla, tak jsme se dohodly, že se pokusí o výměnu, ale přímo z obchodu mi raději zavolá, aby opět nekoupila něco, co už mám.

Je ale bez jakýchkoliv debat, že knihy a zvířátka jsou nejlepšími přáteli člověka.

I v Pardubicích je takové místo, kde nakupujeme s manželem spolu, každý zvlášť (aby druhý nevěděl, co najde v dárku) a dostáváme tipy z okruhu našich zájmů (pokud to vypadá, že utekly naší pozornosti). Výjimkou není ani lehká výčitka, že už jsme se dlouho neobjevili ve společnosti našich špicích trpasliček, které jsou stejně váženýmy "hosty".

Díky D.R. je mi jasné, že mj. najdu pod stromečkem asi i novou E.P.