Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dobrá práce!

Teda, koukám... Naší vlčandu by určitě nebylo jednoduché takhle zvládnout :)

dotaz

V článku se píše "na Kazana to musela být největší aerolinkami povolená velikost" - jak se tedy řeší letecká přeprava psů normální :-) velikosti - od 60 kg výše?

Re: dotaz

Jarko, doporučuji tento dotaz opakovat příští týden u některého z nových článků, Dede (autorka) ve zbytku tohoto týdne nabírá inspiraci  mimo civilizaci (jé, jak jí to přávidím ).  A mimochodem, která je to rasa normální velikosti nad  60 kg???

Milá Apino

a vlastně všichni, co Ti tak krásně psali na Tvůj žal. Buď statečná! Vyplakej se, když Ti někdo nabízí pomocnou ruku, přijmi ji a sděl své bolesti. To vždycky pomůže. Já jsem tohle nikdy moc neměla, tak jsem s tím byla hodně sama! Před 25 lety zemřel tatínek a před 13 maminka. Strašně mi oba chybí! Ale na druhé straně jsem si vědoma toho, co mi všechno dali a jsem jim za to moc vděčná a vážím si toho. Nemyslím materiální statky, těch jsme nikdy moc neměli, myslím svoji výchovu, vzdělání a vše, co patří k řádnému člověku. Jen díky jim jsem taková, jaká jsem! A vzpomínám na výrok mého tatínka: "Panebože, opatruj mne před příbuznými, nepřátelům ubráním se sám!" Nikdy k nám žádní příbuzní nejezdili a my nejezdili k nim. Tedy ze strany otcovy. Ze strany maminky to bylo trochu jinak: tam se jezdilo k jejímu bratrovi a jeho rodině. Maminka nevěděla, co by jim z té Prahy přivezla a oni nás za to odměnili jablky, králíkem a občas zabíjačkou. Otec tam nikdy nejel a nikdy nepřijeli oni do Prahy, pokud ano, nikdy ne k nám! Po smrti tatínka byla pohřební síň narvaná, ale pouze přáteli, z příbuzných nedorazil nikdo, nikdo z nás to nechtěl. Když zemřela maminka, tak jsem čekala, že aspoň ten její bratr nebo někdo z rodiny přijede! Nikoliv! Až po 2 týdnech mi napsali vlažnou kondolenci, že je jim to líto! Tak jsem s nimi nevratně skončila a držím se tatínkova hesla ještě více! Dnes vůbec nelituji toho, že jsem si po svatbě "k tělu" nepřipustila rozvětvené příbuzenstvo svého manžela, protože vidím, jak to vypadá jinde a není o co stát! Není dobře člověku samotnému, ale přátele si mohu vybrat, sousedy a příbuzné nikoliv! A já jsem si vybrala a myslím, že dobře. Vůbec nelituji těch chvil, kdy jsem byla nařčena z nepřátelství k rodině a dalšími výroky! Dnes mám klid a přátel tolik, že mi vynahradí tu neúčast příbuzenstva kdekoliv, kde jsem já! Buď silná a uvidíš, že vše přebolí a budeš vzpomínat jen s láskou, ale bez slziček!

Milá Dede,

obdivuji tě a ty tvoje Nazgúly, kteří oplývají tak nepředstavitelnou důvěrou v paničku. Nedovedu si představit, že by moje potěšení-poděšení něco takového zvládlo. Je mi dávno jasné, že Garyk si myslí o paniččiných schopnostech velitele své. Četla jsem tady v komentářích rady jak trénovat, aby se pes nebál určitých věcí, ale to je právě to že když mám doma psa po-se-ru, tak nemohu používat ani toho malého násilí jako je vléct ho za sebou na řemínku. Zkoušela jsem to bez valného výsledku. Zato mám teď doma čtyřnohého Harryho Houdini (kam se na nás hrabete Petro K s Ešusem). Zatím se Garykovi podařilo vyvléknout se z normálního ale i utahovacího řemínku , ze kšír  i ze speciálního postroje s názvem "pojď hezky"  to jest řemínek kde jsou protažené  pásky kolem předních nohou, které se při velkém tahu zaříznou do slabin a psa tak zabrzdí. Ale protože jsme nedostali tu správnou velikost, podařilo se mu hlavu vyvlíknout a bylo. Pes pryč a jenom ten postroj mi zůstal viset na řemínku. Pochopitelně mi to Garyk udělal ve chvíli, kdy jsme měli odjet autobusem do města za synem a autobus tu jezdí jen každou půlhodinu. No tak teď hrajeme takovou hru a už ji má Garýnek krásně zafixovanou. Paličatě usedne a hlásí tím "já nejdu". Já přispěchám, pohladím ho, po případě ho nepatrně přitáhnu - moc nemohu, to by můj milý Houdini zase zmizel. No a on se podvolí mému vtírání a nebo protest zesílí zvýšeným odporem.

A já vám tedy poslušně hlásím že Velká velitelka už toho začíná mít plné zuby.

OT - nějak nezvládám některé situace

Dnes se v robotě konala jedna akce zakončená countryovou kapelou. Až na tupou bolest hlavy, která je už stálá celé měsíce, jsem byla celkem v pohodě. Přesně do momentu, kdy spustila kapela. Jako jednu z prvních písniček zahráli tu notoricky známou: "Když jsem byl chlapec malej ..." Najednou jsem myslela pouze na svého tátu, utekla jsem na záchod a rozbrečela jsem se. Radši jsem šla domů.Táta nepil pivo, ani nezpíval, ale nejvíce chybí právě v takových momentech, zdálo by se těch nejobyčejnějšíchTak tu teď sedím, vím, že jinde se vesele baví a já to rozhodně dnes nedokážu. Celé týdny prudím kolegy vyprávěnkami o mých příbuzných (společných dědicích po tetě) a jejich telefonátech, kdy živá teta ani ne tři měsíce po tátově odchodu mé mámě po mnoha jiných zlých slovech a na její reakci, že v závěti nefiguruje ani jedna, že maminka je na tom lépe, že bude dědit po tátovi. Prudím je i povídáním o dědickém řízení, kde mě příbuzní obvinili ze zmanipulování tety v můj prospěch. Já mám sice svědomí čisté, protože bez táty i mého pevného postoje by nedědili nic, protože je teta chtěla ze svých dobrých důvodů vydědit, navíc se na ni v momentě nouze vykašlali, ale to neuznávají. Ani fakt, že se za ně přimluvil můj táta. Jen už vím, že toho povídání mají kolegové plné zuby a nedivím se jim, a že toho musím nechat. Do toho přijde taková jedna stará písnička a já jsem prostě grogy. Je mi do breku ještě teď. Táta byl tak úžasný táta, jaký jen může být a strašlivě chybí.

Re: OT - nějak nezvládám některé situace

Děvče drahé, hladím tě po pacce. Tohle bude bolet ještě dlouho, jen čas to zmírní, ale jen zmírní. Mně odešla maminka před třinácti lety a dodnes mi - nejčastěji ráno, když jsem rozespalá - blikne myšlenka " na to se musím zeptat mámy" "to bude mít máma radost" "tohle bude mámě chutnat" a tak podobně. Prostě je pro mě pořád v přítomnosti. Ale už to tak nebolí, jen tak trošku. Tak tě hladím a přeju klid a pokud to jde, tak pohodu. Ono to vlastně jít musí. Drž se!

Dede

tvůj článek, jako vždy, perfektní moc se mi líbí, jak učíš kluky "cestovat", ve vašem "světovém" bydlení a přesunování je to asi vážně nutné. Hodíš kluky do letadla a na Ryzyni jako když je najdeš, to shledání bude asi opravdu unikátní - to by chtělo reportáž a doufám, že nám ji (alespoň malounkou, prosím a škrabkám prstíčkem) dopřeješ

Re: Dede

Třebas by se někteří Pražáci "náhodou" mohli při příletu "nachomítnout" - a podat reportáž

hele Pudlíková

na tebe by se měl konat stejný nátlak jako na chudáka Toníčka koukej o nich napsat, píšeš skvěle a krásných (i zlobivých a nepovedených) situací je ňeurékom

Re: hele Pudlíková

mohla bych to uvést, jak jsem ještě pracovala v centru a tys potřebovala někam večer zmizet a předalas mi Jimíčka na hlídání  a já tehdy, v sukénce, podpatečcích a s překrásným černým pudlíčkem jela metrem. Jimíček byl chudánek nervozní, znal mně, ale metro, já nevěděla pořádně jak se s takovým pejsíčkem mluvit, byla to pro mně tehdy "nová" situace, ale byla jsem na ni náležitě hrdá. Vystoupili jsme z metra, vedla jsem si krásného kudrnatého pudlíčka a jeli jsme  nahoru po schodech, vystoupili jsme do vestibulu a tam se Jimíček kompletně pokakal. Tehdy, ano tehdy jsem se začala cítit pejskařkou  Prďola dělal, že to není jeho, ale asi tak 100 okolo procházejících lidí vidělo, že "to" je moje tak jsem vytahala všechny papírové kapesníčky co byly a utírala a utírala, samo jsem se "pohovnila"...ale co by jedna pro takového Pudlíčka neudělala Jsou to oba prďolové a zasloužili by si zveřejnit trochu z jejich zlobení

R O Z V E R N Í Č E K .

Instruktor ukazuje studentům policejní akademie automatickou pistoli: "Tohle je automat." "Automat?" diví se jeden z budoucích policajtů. "A kde je díra na peníze?"

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

O.T. vyúčtování

Najdete http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5681#5681" target="_blank" rel="nofollow">tady a http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5680#5680" target="_blank" rel="nofollow">tady a http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5677#5677" target="_blank" rel="nofollow">http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5677#5677" target="_blank" rel="nofollow">myší  a http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5682#5682" target="_blank" rel="nofollow">Pelíšek a taky http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5679#5679" target="_blank" rel="nofollow">zde a http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5685#5685" target="_blank" rel="nofollow">zde  a rovněž http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5678#5678" target="_blank" rel="nofollow">tady a http://forum.hadopasi.org/viewtopic.php?p=5686#5686" target="_blank" rel="nofollow">celkem tu!

Re: O.T. vyúčtování

Teda Zano, to musela být práce na celý den! Děkuji ti tímto za sebe a "moje" záležitosti! Moc dobře si uvědomuji, kolik ti to musí sebrat času, nervů a přemýšlení

OT - Fortecor, SOS!!!!

moc moc prosím ...  kamarádce kocourkovi nebylo dobře, dělali mu nějaká vyšetření a dostal mimo jiné Fortecor (nevím jakou dávku či co) a prý že mu může být po něm event. i hůř anebo ho nemusí snášet... je tu někdo, kdo tento lék bral????? prosím o nějaké zkušenosti, jakou eventuálně negativní reakci je možné očekávat a tak...

děkuji všem, kdo něco napíší - je to můj obrovský miláček

Re: OT - Fortecor, SOS!!!!

Asi moc nepomůžu, ale přesto - Alf bere dlouhodobě denně 1/2 prášku Fortekoru - pro psy, nikdy žádný problém, a nepamatuji, že bys nás veterinář na něco upozornil. Našla jsem příbalový leták, tam se píše, že kontraindikací je aortální stenóza, březost a laktace a nežádoucí účinky : vzácně se mohou vyskytnout příznaky hypotenze (únava a slabost), v takovém případě je vhodné snížit dávku diuretika. Při současném podávání Fortekoru s přípravky chránícími hospodaření s draslíkem se nedá vyloučit interakce s nimi. V takovém případě se doporučuje sledovat krevní hladiny draslíku. - Snad tedy nic dramatického, alespoň u psů. Držím kocourkovi !