Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

O.T. Mikulášské venčení

Prosím, čtěte Hadopasi - po přihlášení na Setkání-srazy

Re: O.T. Mikulášské venčení

Jsem Ti tam nechala vzkaza

Nazgúlům vestičky úžasně pasují -

potkat je takto oděné, měla bych pocit, že pátrají po nebezpečném zločinci nebo ohlašují nadměrný náklad nebo plní jiný odpovědný úkol.

Klukům vestičky moc sluší.

Filip také žebrá a krade jídlo, ale krade naštěstí jen doma. Jako malé štěně nám přípravil téměř infarktový zážiitek, když se dostal k čokoládovému řezu. I teď krade a dokonce se spolčuje s kočkami. Na druhou stranu ví, že se to nesmí a vždycky se (potom) omluví.  Jednou jsem dala na linku poblíž kraje 2 krajíčky toastového chleba a zazvonil telefon. Po vyřízení hovoru se vracím do kuchyně a z ní vybíhá Filip kajícně vrtící ocasem (tj. v úhlu asi 15 stupňů) - a taky že jo, jeden krajíček byl na zemi, sníst ho nestačil.

Filipova nejoblíbenější lumpárna je samostatná procházka. Naštěstí to nezkouší příliš často (asi jednou za kvartál), ale stejně potom několik dní na procházky smí jen na vodítku. Velice dobře ví, co to znamená a potom vydrží nějakou dobu být moooc hodný pejsek.

Re: Klukům vestičky moc sluší.

Buď ráda, že Filip není bernardýn. Ti prý ze samostatných procházek přinášejí domů zkřehlé lidi!

Tedy Dede,

neprodávají ty vestičky ve více barvách? Kdyby třeba Daník světélkoval fialově? Ale to by pocestní asi odkládali bramborové placky dobrovolně a rybáři se v hrůze vrhali do ledových vod. P.S. Koberečky máme stejný.

Jo, díky, tak tohle jsem potřebovala.

Moc ráda čtu o darebáctví jiných, protože mne to trochu uklidní, co se týče darebáctví vlastní čubizny. Po velkém darebáctví následuje zase zopakování poslušnosti a denní procvičování, až zas uklidněni upustíme od drezúry a ta bestyje  flekatá  zas něco provede... A žebrání u lidouch, to je nejlepší, co jí může potkat...

Vestičky jsou nád-her-né, o reflexním obojku, jak tu kdosi psal, bychom taky měli uvažovat  - je je dobrý nápad!!

Re: Jo, díky, tak tohle jsem potřebovala.

Nečtu vždy a hlavně pozorně a proto nevím, jakého pejska vlastníte. Pokud má však delší chlupy, tak na reflexní obojek zapomeňte - velice rychle se pod nimi schová  - vlastní zkušenost. Obojek byl vždy k vidění pouze prvních pár metrů procházky....

Milé, úsměvné.

Díky za krásné povídání. Dostala mě poslední příhoda s ledvinkou a žebrajícím psiskem. Úplně jsem viděla Áju, jak neomylně pozná kapsu (ledvinku nebo cokoliv) s dobrůtkou a sedí a oddaně hledí, dokud nevyžebrá. I s kočárky máme své zkušenosti, všude hledá naši malou vnučku. S dalmatinkou Bekynou jsem zase hlídala, kde jsou malé děti s jakoukoliv potravou, bravurně bez zřetelného pohybu hlavou ukradla rohlík, piškot, prostě cokoli.

Takový nezlomený pes má radost ze života a smysl pro humor. Proto jsme nikdy necvičili násilně, jen hravě ale důsledně. Sice člověku občas připraví pes infarktovou situaci, ale je veselo. Ráda jim takovéhle věci dopřeju, ostuda se zapomene, ale ten pohled na chechtajícího se psa....

krásné ráno

krásné ráno jsem si udělala po brzké procházce s čajem u Nazgúlů... A cestou do práce mě napadaly samé úsměvné příběhy. Na Aronku, kterak na pláži v Itálii přisedla na huňatou osušku k mileneckému páru - že v písku teda ona sedět nebude a oni mají místa až dost... na Xerdu, který jako dorostenec (ale velikosti psa Baskervilského) u každého kolemjdoucího žebral piškotek či granulku (to ho naučili pejskaři - měli ho moc rádi a rozcapovali ho úplatky), na Xerdu, když měl období miminkové - kamarádky malou holčičku miloval a snažil se koukat do každého kočárku, není-li Klárka v něm...

Jinak mám ráda ohníčky potměšilosti v psích očích - opravdu si umí hrát a umí si dělat z nás švandu. Včera jen jeden náhodný chodec měl asi pocit, že nejsem normální. Šel po chodníku a já křičela: "já tě vidím, jak na mě čučíš, já ti dám lepanec, jestli po mě skočíš..." Kosatku plížící se za keři vidět nemohl...  Pán viditelně zrychlil krok...

Re: krásné ráno

Přesné-trefné-vtipné-výstižné

Milá Dede, fotky jsou naprosto dokonalé! Klukům to moc sluší. Souhlasím s tím, že nezlomení psi (i kočky, ale ty se zlomit snadnedají?) mají velký smysl pro humor, dnes a denně se o tom sama přesvědčuji a bavím se s nimi :)  Někde jsem četla, že psi slyší jen to, co sami chtějí a dokážou z intonace hlasu a proudu slov vyselektovat jen, např: Kazane...bla bla...nesmíš...bla bla...piškotek...bla bla...hodný...bla bla...ke mně...bla bla...to je dobře! Prý to vnímání slov mají psi společné s muži , takže nemá smysl jim říkat dlouhé a náročné věty  Obojí mohu potvrdit, například můj syn je v tom přeborník!

Re: Přesné-trefné-vtipné-výstižné

 mohu potvrdit, funguje to i v pozdnějším věku...

Paráda -

BTW a Nazgúlové jsou zase tady - už se mi stýskalo!Fotky jako vždy krásné a pejsci v reflexních vestách jsou přímo neodolatelní.I když potkat za tmy tak rychle se pohybující světýlka by mi 100% zvedlo tlak.Jinak loupení jídla a rošťárny má snad každý pes v genech ;  kdyby občas nějakou lumpárnu neprovedli a byli stále vzorní,byli by jak roboti.Díky,Dede za milý a úsměvný článek!

Nazgůlové jsou přímo k sežrání a fotky pěkné jako vždy! A hlavně ..... nejen Blesan...:)))

Ten nekrade jen díky tomu, že jsem zvyklá to před kočkama schovávat. Ale srandu si dělat umí - a jak rád!

Byli jsme tuhle na obligátní prochajdě kolem řeky a v tom proti nám starší pán - poněkud ošoupanej, asi moc nemytej a tak asi zajímavě smrděl. Normálně se mi celkem daří Blesana odvolat, ale zrovna byl dost daleko a tak jsem zahřměla jak Perun. Blesana to nechalo naprosto v klidu, za to pána málem kleplo a ztuhl v poloze svatýho Jána za dědinou, očekávaje útok šelmy. "Nebojte se, on nic nedělá", volala jsem honem. "Tak nemáte tak řvát", katil se pán, "dyť se jeden lekne!" .... No prostě, člověk se nezavděčí. A Blesan stál kousek stranou a pustě se chechtal