Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZANINY CESTY: Příští rok ve stejnou dobu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Crossette 5.1.2017 19:34Re: Foto OT Alex, přeji brzké uzdravení, na fotky kouknu později. |
|
Š. Matyášová 5.1.2017 11:01bedím: je čtvrtek: http://www.vave.biz/index.php/105-x148/-2017/497-porcovani |
|
|
Š. Matyášová 5.1.2017 11:00advent, to zní ještě pěkně... ale napsat že za 11 měsíců budou zase Vánoce, tak Tě Zano něčím majznu :-D jinak orloj v Kryštofově údolí je nádhernej.... |
|
E. Šusová 5.1.2017 11:15Re: advent, to zní ještě pěkně... no bať , právě proto nenapsala o Vánočkách ani čárku, zmínila diplomaticky enem ten advent. Ví co dělá :-D |
|
T. Zana 5.1.2017 12:40Re: advent, to zní ještě pěkně... Jj, přesně tak :DD |
|
Z. Lika 5.1.2017 10:31Zano, pěkně sis z nás vystřelila :-) Ale už jsem ten povzdech z úvodu zažila naživo a navážno, a měla jsem chuť zachovat se zcela nekřesťansky :D Fotky máš tedy luxusní, taková zima je radost - pokud se nemusím ohánět hrablem několikrát denně, že. Krásně jsem se s vámi prošla, tyhle fotovýlety mě velice baví. A navíc jsou i s poučením! Děkuji a těším se na další :-) |
|
|
T. Zana 5.1.2017 12:41Re: Zano, pěkně sis z nás vystřelila :-) No jo, byla to škodolibost, uznávám ;-) Měli jsme štěstí na luxusní počasí! |
|
A. Lex 5.1.2017 10:04Zano ta první věta mne dostala. Safra dej pokoj s Adventem. Mám ho sice moc ráda, od doby co jsem už doma, ale připomínat, že už bude za 11 měsíců?!! :-))). Ten orloj je moc hezký a vůbec ta vaše toulání po severní části republiky. Pro nás je to už v našem věku dost z ruky a tak jsem vděčná za Tvoje povídání. Naše nejmenovaná, je po těchto sněhových nadílkách, s hrablem už srostlá ;-). Hned jak začal na Severu padat, vzpomínala jsem, jak jistě krouží s hrablem okolo domu. Sedím s chcípem v posteli, noťas u sebe a snažím se s čajem Pulmoran všechnu tu nedobrotu porazit. |
|
|
T. Zana 5.1.2017 12:44Re: Zano Alex, tak pěkně chcípa umoř teplem a čajíčkem. Franta si zase pořídil nějakej hexenšus, včera to vypadalo, že už se fakt do smrti smrťoucí nenarovná a nehne. Ale už to dost povolilo, tak doufám... |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 20:06Re: Zano Zano, tak to Frantu lituju. A možná skoro víc tebe :( |
|
Z. Matylda 5.1.2017 9:36Pokud jde o advent tak souhlasím s tím, že bude za jedenáct měsíců, to bude tak akorát. Mně vadí, že ty Vánoce jsou krátký... člověk začal vánočkovat až v sobotu, pak ty návštěvy u rodiny, za chvilku Silvouš a v pondělí už zas robota... asi tak jednou tak dlouhý by mohly být. Ale měli jste se jizerkově :) |
|
|
T. Zana 5.1.2017 12:47Re: Pokud jde o advent Však jsme s Xerxovou vzpomínali, že jsi taky plánovala se přijet podívat. Máš to jako reklamu na ten letošní :-) |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 9:11Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Joooooooooo!!! A huráá! Tomu říkám myšlenka, Zano :-D. A třeba i sníh bude. Věřím, že jste si to užili. Zvlášť v tuhle adventní dobu a se sněhem. Mikulášská jízda je výbornej nápad! Jak teď napadnul sníh, říkala jsem si.... zabalíme si zpátky dárečky... udělám satát, řízky.... nebylo by to marný sjet si ty Vánočky ještě jednou, ne? :-) Docentka Talířová včera večer a dneska ráno řádila ve sněhu. Večer jsem si říkala, že ji asi ani domů nedostanu, páč lítala s házedlem a odmítala jít domů, tak jsme se s Rumíčkem sebrali a šli sami. A hle..... nějak se jí tam nechtělo být samotný, takže se nakonec nařítila a nechala se odměnit vařeným srdíčkem a připnout na vodítko. A taktéž a to je veledůležitá věc, veledůležitá - když jsem se jí otázala, kdeže má ten odpornej cucek, co z házedla vyrobila - sebrala ho a pěkně si ho donesla až domů :-). Dneska ráno jsem vyraziila ven opět s házedlem, vařeným srdíčkem a! Pytlíkem s nakrájenýma jablíčkama. Protože jsem vypozorovala, že jablíčka jsou víc než hra, jak jdem kolem popadaných jablek, zahodí mičudu a jde se futrovat. Vzala jsem házedlo, odepla docentku a se slovy, běž! jsem mrskla házedlo v dál. Docentka vyrazila a když následně zjistila, že já nevyrážím, popadla házedlo a jala se vraceti!!! Odměnou jí bylo jábloko, což jí rozradostnilo natolik, že byla ochotná tuhle hru 6x pěkně zopáknout a nelítat sama prostorem s házedlem jak magor. Jsem byla taktéž velmi radostná. Následně jsme se pak hezky prošly a šly dom. Pěkné to bylo, pěkné, mám radost. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 10:28Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Petro, sníh bude pro vás požehnání, protože řádit ve sněhu vyčerpá víc než volnotrysk na suché louce, že. Zprávy jsou od vás senzační, tak se časem opět těším na hlášení :-) |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 11:17Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Cožpak o to, ono už není problém jí dát možnost se vypohybovat, ale co za krávoviny se dá dělat se sněhem!! V tom je jeho pravý požehnání. Mrskneš kouli.......... pes letí...........a......... kde je koule?? He? :o . A co takovej kopanej sníh! Jak po něm se dá vyskakovat a chytat ho!! :-) |
|
Z. Rpuťová 5.1.2017 14:35Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Tak tu nad tím dumám - ono, jestli ji někdo jaký malé štěně mrsknul do kotce, nestaral se o ní, jen ji obča vytáh a seřval, že je k ničemu, tak se nelze divit, že je toho na ni teď moc. Radit Ti bych si ani netroufla, ale zkusila si už s ní si jen takhle někdy sednout a jen si tak povídat, vy sami dvě, v klidu, nis nechtít, jen tam tak bejt jedna pro druhou? Blbě se to vysvětluje, ale ty víš, co myslím. |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 15:08Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Jojo, vím co myslíš, vím. To jde zatím jen doma. Venku se moc na nás nesoustředí a když tak enem chvilinku. Já vím, že je toho na níc hodně, aby ne, už jen ten přechod do města, do bytu..... sama toho má nad hlavu. Proto jsem ráda, že už si to aspoň doma sedlo. Já si k nim kolikrát před tím, než jdu do sprchy, čupnu na zem k pelíškům a mudlám je jen tak, tiše.......... až tam u nich usnu :-D. Tohle jde fakt zatím jen doma, venku je poděsovitá, nevydrží na fleku, ke klidu ji člověk musí teprve dovést, učit ji nás vnímat. Nešlo to takhle právě ani na tý chalupě na zahradě, na což jsem spoléhala. Ale jak říkám, lepší se to. Dneska mi dorazily Bachovky, zkusíme, jestli jí trochu pomůžou. Dostala svou vlastní namíchanou směs, vzhledem k tomu, že paní Tomanová je v majetku štěkavce, který k nim přišel v podobným stavu, věděla přesně o čem mluvím, sypaly jsme to na sebe navzájem, sedí to u obou stejně, takže snad namíchala směs, která jí sedne a pomůže to "urychlit". |
|
|
Z. Rpuťová 5.1.2017 10:55Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Ešusová - PŘEVELIKÁ GRATULACE! Ono to nakonec, díky tvé genialitě a neuvěřitelné trpělivosti, s docentkou půjde! Sláva Ti !!! |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 11:06Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. No Rputi, jsou - a to velmi časté - spíše momenty, kdy si říkám, že to nepůjde nikdy :-D. Vždycky je to o tom, že mě někdo natahuje jak tu gumu u spoďárů a když už je to na max, jen, jen prasknout, tak to výrazně povolí a já dostanu šanci se nadechnout. Aby se to následně pěkně zas propadlo. Jako včera odpoledne, po návratu z prochajdy s páníkem jsme vyrazily jen my dvě spolu na krátko na lehké cvičení, nic velkého. Jen tak trochu pozornosti, třikrát se hezky přivolat na vodítku a chvilku jít na vodítku jako normální pes. Toť vše. Hezky to šlo, dobrý. Pak najednou střih a opět z ní bylo to divoký zvířátko, který je hotový a vyplesklý a zmítající se. Se mi úplně orosilo zas čelo. Tohle je zvláštní projev - není to ani o tom, že by chtěla řádit, běhat, za psem, člověkem, za nějakým podnětem prostě. Ne. Jak když jí křupne a padá na ni svět :-(. V tu chvíli pochopitelně nevnímá, zamkne se sama se sebou a domluva, ta je spíš nemožná, než těžká. Jedině ji prostě tahem na vodítko dovést k sobě, do klidu, tam se snažit ji na sebe navázat a na velmi krátkém vodítku dojít domů, jak má vodítko delší, je schopná se uzmítat. Tohle je fyzicky pro mě nářez. Naštěstí takových momentů už není tolik, ale jsou a já doufám, že časem zmizí úplně) |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 11:26Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. I když se to úplně srovnat nedá, tyhle záchvaty mívá naše kočka, taky měla leccos za sebou. A někdy jí jakoby přeskočí, najednou naprosto nevnímá, řeže kolem sebe, oči nepříčetně rozšířené, je vidět, že je mimo. Pomůže jen chvilku počkat, konejšivě na ni mluvit, nedotýkat se, tím bych to jen zhoršila, a za chvilku na můj hlas zareaguje, vzpamatuje se a je jako proměněná. Spouštěčem u nás je, že je "něčeho moc" - cítí se bezmocná a má nízký práh stresu. Držím palce, ať se to upraví. Pes je přece jen víc resp. jinak navázaný na člověka než kočka. |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 11:59Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Jojo, to docela sedí, ten projev. Já jsem taky uvažovala, jestli toho nebylo moc.... ale .... byli jen na kratší vycházce, a jak jsem právě psala, to "cvičení" nebylo nic velkýho. Opravdu jen na chvilinku. A navíc mezi tím, co přišli domů a šla pak na tu chvilu se mnou, byla mezera, aby nejela v kuse... No ale asi může být, že to moc už bylo. Tož uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Tam je blbá ta její fyzická převaha nade mnou. Kdyby byla menší a nebo já o dost větší a silnějí, tak se takový stav dá lépe zvládnout a já jí můžu dát i víc podpory. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 12:08Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Napadlo mě to taky, že toho na Talířovou "bylo moc". Setkala jsem se s tím i u matek různě postižených dětí - ty mají sklon je téměř neustále nějak vychovávat a učit, a to dítě potřebuje občas, dost často, "jen tak být". Možná, možná jde tady o tu hranici. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 12:10Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. kruci odklepla jsem brzo. Možná jde o kapacitu - když je toho moc, v mozku "přeskočí", protože už nestačí brát, co za den dostal. Ty děti se pak jenom nepříčetně zmítají a řvou, brání se. To mě jen tak napadlo, jak jsi to popisovala. |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 12:19Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. To ona toho vychovávání zas tolik nemá - není zatím moc možností právě. A když je venku s páníčkem, nebo se mnou v polích a tak, je to hodně o hraní si, lítá si tam navolno s balonkem, s Rumíčkem, či s jinými psy, nebo si jen tak čuchá /což je dobrý odpočinek/ A proto, že ta včerejší procházka byla kratší, jsem šla ještě na chvilinku ven, právě proto, že žádné cvičení neproběhlo. Ale je možný že je spíš unavená z programu jako takového - o Vánocích jsme byli doma pořád, ti psi tolik neodpočívají, byli jsme hodně venku, možná to bylo spíš o tělesné námaze než té duševní. Páč pak večer - to bylo o něčem úplně jiným. No každopádně něco přes čáru asi bylo. Já právě i z tohodle důvodu třeba venčím ráno odděleně, abych měla na ni samotnou prostor, když je čerstvá - fyzicky i mentálně. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 12:30Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Určitě na to přijdeš a společně jí vytvoříte v mozku zcela nové a dobré synapse. Ty staré, když se nepoužívají, opravdu zanikají. Což je dobrá zpráva, v tomto případě :-) Ale celkově je to na vzestupu, ne že né! |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 14:46Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Eh, u ní zaniklo už dááávno úplně šécko!! Ba ne, když chce, když jí to jde, umí být moc šikovná (a taky u toho výřečná :-D) učím ji teď doma v rámci olvádání se, soustředění se a přivolání, že - mám koš plný papírů (mooc veliký lákadlo, protože Talířka miluje hrabošit) a do něj rozsypu pár granulí. Talířka musí sedět zadnicí u topení na konci pokoje, já jdu s košem na druhý konec pokoje, koš tam položím a jdu doprostřed pokoje. A tam se postavím a Talířku přivolám k sobě. Pokud se řítí (teď už spíš řítila) rovnou ke koši, smolikof - koš drapnu, zvednu a nejni nic. A nehejbu se. A Talířka se rozhořčí, co sem to já za tyrana a komentuje to. Pak s sebou smýkne - opět za vydatných komentářů - k topení, kde se tedy vzorovaně umístí zadelí na zem a čeká a poté se na zavolání smýkne ke mně :-D. Hrozně jí to baví. Jakmile se jde cvičit do pokoje, smaží tam jako první a hopiká až ke stropu. Moc se těším, až ji jednou dovedu k tomuhle i venku. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 15:31Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. Šiš při tomhle se přímo kouří z uší i mně, to jsou teda nároky! Docentka je fakt chytrá, to není žádný béčko. |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 15:46Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. :-). Je to hra, moc jí baví - učí se tak nenápadně tomu, že nemůže pořád řádit jak deset zdivočelých čertů. Tyhle věci se učí postupně. Nejdřív se naučila hledat dobrůtky v prázdné krabici, pak s troškou papírů, pak s hodně papíry. Kdy ji vyhledávání dobrůtek Učí soustředěné klidné práci, zároveň je to jen a jen její čas, do ničeho jí nemluvím, jede si to ve vlastní režii. Zvlášť se učila, že když je někde položená hračka, je lepší přiběhnout nejdřív ke mně, vyzvednout si dobrůtku a pak hurá za hračkou. Zvlášť se učila, že když jí připravuju rolovací ručník s pamlsky, musí hezky sedět, jinak se neroluje a pamslky nebudou. No a pak se to celý tak jako takhle propojí a vede ji to k tomu, být v klidu, těšit se ze spolupráce se mnou, přijít za mnou, protože díky tomu se dostane k tomu co chce a pak si jen tak užívat čmuchání a hledání dobrůtek. |
|
|
Z. Lika 5.1.2017 15:55Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. To je parádní škola hrou. Vzpomněla jsem si na článek od Tebe o psím hračkářství, však ještě někdy bude druhý díl, časem čáááásem. Ona totiž má v tobě jistotu (postupně na to přichází), že se může spolehnout na to, co uděláš, jsi předvídatelná. Takže pes může být uvolněný a nechat stres plavat, starosti přenechá tobě. Ale holt na to Talířová musí přijít, že fakt, ale fakt je na tebe spoleh. A to chce čas. |
|
|
E. Šusová 5.1.2017 16:23Re: Bude to už za jedenáct měsíců. Co? Přece advent. :-) jo tohle mě s nimi moc baví. Blbý je že s tím projevem, s kterým přišla jsme na ni z jejího pohledu museli de facto jakoby pořád tlačit (tohle nemůže dělat, támhle to nesmí, přišlo vodítko=velký omezení... atd), nebyla moc zvyklá nějak fungovat a najednou přišla nějaká omezení, to jí k nám zrovna nepřibližovalo s její divokou povahou a nespoutaností, nezvladatelností. Teď už konečně máme jiný možnosti. Ale i tak Olinka výcvikářka, když ji viděla, a hlavně její projev....nebyla moc optimistická, pravila, že by na ní neměla nervy a jestli jsme jí dělali CT mozku. Nedělali, páč žádnej nemá, jsem odvětila. |
