Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105 PLUS: Smíření a naděje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Zemanová 18.3.2021 8:18Je mi líto, milá Liko, ale vynechat z úvahy nad zadanými tématy kovid opravdu nešlo. Pochlapila jsem se ovšem a zpracovala i téma "květák". Takže na mou duši, na psí uši, příští stopětka bude zcela bezkovidová. |
|
|
Z. Lika 18.3.2021 8:01Zdá se, že před tématem covidu opravdu není úniku. Nu což, jdu pracovat a počítat svá požehnání, jak hezky říkají Anglosasové. Přeji všem co nejlepší den |
|
|
E. Žampachová 18.3.2021 7:51Štěstí nebo mír musíme najít v sobě. Stejně jako pomocná ruka je na konci naší paže, tak štěstí a smíření je v našem srdci? mozku? duši? ať už tomu říkáme jakkoliv. Takže jsi mi promluvila z duše. Člověk musí hledat u sebe. A ti, co mají vše ještě nemusí být šťastní. Já jsem utahaná jak kůň, mám za sebou ranní směnu u štěňat (bude dopolední, polední, odpolední, večerní, v nejhorším i noční), ale mám v sobě radost z těch 10 výtržníků. V pátek jim bude 5 týdnů a za 3 týdny odejdou dělat binec jinam. Jedna tu ale zůstane. |
|
|
J. Fialová 18.3.2021 7:48Dobré ránko! Moc fajn že z bot už to nejhorší vyteklo |
|
|
E. Žampachová 18.3.2021 7:45Ano, tohle je chvíle, kdy ostatní trable jsou malicherné. Když máš sílu přemýšlet o pokoře a smíření, máš sílu bojovat. Věřím, že to vybojuješ a držím všechny palce i hromadu tlapek. |
|
Z. Xerxová 18.3.2021 7:29krásné ráno - děláš mi radost - ty i moje sousedka. Bojujete skvěle - jen tak dál - každý den o kus blíž k návratu domů... |
|
A. Lex 18.3.2021 7:23Dobré ráno od kyslíku! Mluvíš mi Vave z duše. Co já se napřemýšlela pod kyslíkovou maskou o smíření, pokoře, a to jsem člověk, který se tomuto tématu věnuje, nejsem blbec. Ale jakmile jó teče do bot, jsou tyto myšlenky intenzivnější. |
|
|
Z. Xerxová 18.3.2021 6:22hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům Opět hluboké zamyšlení Made in Vavís. Naděje umírá poslední, to je známá věc. A smíření s osudem?? Někdo to přijímá snáz, někomu to nejde. Ano - už ten zmatek dlouho trvá, a bez Trpajzlíků je tady smutno (a v Praze už dlouho "příliš veselo" |
) změna by se hodila... ale je třeba hledat v každé situaci pozitiva a mít úsměv na rtech. Jde to 
