Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZEMĚDĚLSTVÍ: Příčiny sucha
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I. Hendrych 30.8.2018 10:46Sucho Pan Valenta zmínil způsob hospodaření tzv. obřích kolchozniků ....v. tom má pravdu doslova a písmene. Ovšem takto nastavil pravidla tento stát, což autor zmínil taktéž. Ovšem nutno dodat, že tyto velkofirmy jedou die zavedených not tzv. zemědělské socialistické velkovýroby, kde se změnilo jediné a to je forma vlastnictví. Takže termín “obří kolchozníci” sedí přesně. |
|
J. Václavíková 30.8.2018 0:16Valenta je egomaniak, který by chtěl mistrovat úplně všechno. Ale skutek utek. Kde je nějaká iniciativa pro podporu zákona, který by postihl ty, kteří hospodaří na půdě tak, že ji ohrožuje eroze? A kteří nehospodaří tak, aby voda vsákla, a ne spláchla ornici a odtekla? |
|
|
B. Baron 29.8.2018 18:43Novodobí kolchozníci dělají z našich polí čerpací stanice biopaliv. Za to můžou zelení ekoteroristi. Kdyby bylo výhodnější pěstovat brambory , tak je budou pěstovat. Holt na brambory nejsou dotace, na řepku ano. |
|
M. Klas 29.8.2018 15:03Příčinou sucha nejsou zemědělci Článek je to jistě zajímavý,ale bohužel jen jednostranný a to v tom směru,že jako hlavní viníky sucha v ČR označuje zemědělce,kteří ale v podstatě za sucho(dnes v celé Evropě) vůbec nemohou!Lze jednoduše a stručně vysvětlit,oč jde: 1)Teploty se zvýšily za posledních 100 let o 2- 3 st.Celsia a srážky jsou stále stejné a anebo i nižší 2)Z výše uvedeného vyplývá,že se nutně zvýšil i výpar v vodních ploch a půdy,což se projevuje na průtoku vodních toků,hladině nádrží který klesly a stále klesají 3) Je tedy patrné,že za nedostatek vody v ČR a EU nemohou zemědělci,jak se nám snaží článek podsunout ,ale klimatická změna,které se musíme přizpůsobit a adaptovat 4)Oblast ČR je součástí suššího pásu Evropy obecně i za normálních klimatických podmínek 5)Zemědělci nemohou agrotechnikou,výstavbou mokřadů,obnovením poldrů na tocích mnoho co (řádově jednotky %) na stávající situaci změnit ,ale hlavní vliv má výstavba větších a velkých akumulačních nádrží6) Stanovisko a závěry z výše uvedeného bodu 5 potvrzuje i článek ze stejného zdroje,jako je ten Váš-REFLEX: ČR potřebuje další přehrady,pomůžou proti povodním i suchu-18.8.2018-Petr Havel dostupné na : https://www.reflex.cz/clanek/komentare/89316/cr-potrebuje-dalsi-prehrady-pomuzou-proti-povodnim-i-suchu-odpor-proti-betonu-je-u-nich-uplny-nesmysl.html |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 15:45Re: Příčinou sucha nejsou zemědělci Regionálně nějaký vliv mají. Větší vliv mají velká města, která se při dnešním stavu, podílejí na přehřívání ovzduší. |
|
|
P. Neubauer 14.9.2018 9:26Re: Příčinou sucha nejsou zemědělci Nesmysl, stačí se podívat na krajinu z let 1951 a 2015 a je to jasné. Na změnu klimatu bude potřeba alespoň 500 let. Všechny uváděné statistiky byl a je podvod. To se už ví cca 5 let, kdy to na klimatology prasklo. |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 14:34Pokud se ministru zemědělství Tomanovi podaří prosadit změnu zákona v brzké době tak, aby vodní plochy do 2ha a hloubky 1,5m, nemusely mít stavební povolení, jenom by stačila ohlašovací povinnost, bude to začátek boje proti suchu. |
|
|
L. Novák 29.8.2018 17:38Re: Pokud se ministru zemědělství Tomanovi podaří Kdo by měl zájem něco takového provozovat? |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 20:00Re: Pokud se ministru zemědělství Tomanovi podaří Nech se překvapit. Jde jen o vodní plochu, nikdo netvrdí, že to musí být hospodářsky využitelné. |
|
|
L. Novák 30.8.2018 0:15Re: Pokud se ministru zemědělství Tomanovi podaří Opakuji otázku. Kdo by měl zájem investovat peníze do takových "projektů"? Nehledě na skutečnost, že podobné amatérsky budované nádrže na vodu mohou při velkých deštích ohrozit bezpečí obyvatel pod nimi. |
|
|
J. Lukavsky 29.8.2018 14:19Čím to začalo? Nu ale na začátku toho byla násilná kolektivizace našeho venkova. Střední i malí sedláci byli nahnáni do JZD. Násilím! Jak hospodařila JZD je na delší povídání, tam platilo "to je jézédovic" a jejich potomci už většinou dnes nemají šanci obnovit hospodářství dědy. Musí najmout svoje pole velkofarmářovi. S velkou slávou se rozoraly meze (účinné protierozní zábrany), s obrovsou pompou se meliorovalo, narovnávaly se potoky ... a dnes koukáme jako tele na nová vrata: vona není voda! Kdo by si to pomyslel? Že velké pole kukuřice (do bioplynky) spláchne silný liják do potoka? O tom v plánech ÚV KSČ nic nepravili. A ti co to vlastně spustili hlasitě kritizují současnou špatnou zemědělskou politiku. Oni to tenkrát mysleli dobře! J.L. |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 14:28Re: Čím to začalo? To, že to bylo násilné, bylo špatně ( družstva byla a jsou i po celém světě ), ale postupně by to nějakými družstvy stejně skončilo. Horší bylo, že nebyly provedeny restituce sedláků a to nejen polí/majetku hospodářství, ale i jejich podílů ve zpracovatelském potravinářském průmyslu. |
|
|
P. Harabaska 29.8.2018 14:02Snad jedinou pro energetické účely na polích pěstovanou plodinou, jež přináší přírodě nějaký užitek, jsou ty rychle rostoucí dřeviny. Ono se z rychle rostoucího dřeva zase až tak moc energie nevyrobí, protože obsahuje až příliš vody, ale aspoň jsou nějaké plochy hustě pokryty porostem, který půdu chrání před splavováním a slouží také jako azyl na polích pronásledované zvěři. Takže nějaký ten rok to roste a doufejme, že po pokácení či sklizni tam ty stromky vysadí opakovaně. |
|
|
J. Slavíček 29.8.2018 11:59Názor Neotírejte si ústa ani o zemědělce ani o kolchozníky. Žijeme v kapitalismu, a ta řepka přináší maximální zisk. To, že je tak zisková nemají na svědomí ani zemědělci ani kolchozníci. |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 12:26Re: Názor Jo, ale povídej to těm " chytrejm " z paneláků, institucí všelijakých. |
|
|
R. Brzák 29.8.2018 12:54Re: Názor Žiju na vesnici (narodil jsem se na vesnici a do patnácti na ní žil a motyku a rýč a hnůj znal důvěrně, pak část života prožil ve městě a teď mám vlastní hospodářství) a stejně jsem vyděšen, když vidím, jak na velkých lánech v okolí "hospodaří" místní průmysloví zemědělci... Ale je to moje vina! Protože mají i moji půdu v nájmu a já jsem jim smlouvu ještě nevypověděl - přestože o ni nepečují jako řádní hospodáři - jak by také mohli, když není jejich... |
|
|
M. Krutý 29.8.2018 12:31Re: Názor neumíte to číst. Nikdo si neotírá ústa o zemědělce, o kterých se autor mimochodem vyjadřuje příznivě, ale kolchozníky, z nichž největší je právě na jedné straně největším producentem obrovských lánů řepky, na další největším příjemcem dotací a na té poslední také premiér a bývalý ministr financí s přímým vlivem na tyto dotace a pravidla podpory zemědělství. Je veřejně dohledatelným faktem, že skoro 70% všech dotací na podporu malého podnikání v zemědělství končí u 3 koncernů. to je ten paradox, na který Valenta správně poukazuje. |
|
|
R. Brzák 29.8.2018 12:50Re: Názor V kapitalismu nežijeme a ani jsem nejspíše nikdo nežili - kde je státní regulac a kde je státní dotační a jiný pobídkový systém, nelze hovořit o kapitalismu. Trh je pokřiven - valí se řepka do pohonných hmot - a proto je její pěstování tolik výhodné. Ale s kapitalismem to má společného jen to, že i v něm se každý člověk snaží maximalizovat svůj profit. Tentýž princip ale platí i v socialismu... |
|
|
Z. Lapil 29.8.2018 11:39Tedy - ne že byste neměl pravdu, ale Váš článek je excelentní ukázkou (současného) politického projevu: v minulosti se to řídilo ve velkém a napravit se to má taky ve velkém (aneb MY všechno spasíme), aniž by text byť jen naznačoval nějaké použitelné řešení. Můj styk se zemědělstvím sice začíná a končí ve vchodu do supermarketu, ale troufnu si odhadnout, že pokyny shora vyjádřené směrnicemi typu "lány nad 10ha budiž opatřeny remízky nejméně na 1% plochy lánu" nebudou to pravé. |
|
J. Pospíšil 29.8.2018 23:39Re: Tedy - ne že byste neměl pravdu, Ve skutečnosti nejde ani tak o remízky, jako o meze vedené po vrstevnici, které přece jen brání rychlému odtoku dešťové vody a splachování ornice. |
|
|
Z. Lapil 30.8.2018 10:26Re: Tedy - ne že byste neměl pravdu, Dyk to mám taky v uvozovkách, je mi jasné, že představa "nasázíme remízky a za pár set miliónů let tu máme prvohory a založeno na další dávku černého uhlí" je poněkud zjednodušená. Ale díky, JE to vážná věc. Mě jen všeobecně čílí, když někdo řeší svět (= cizí lidi) tam, kde by měl (a mohl!) řešit vlastní zahrádku. Globální předpis je buď obecný až ke zbytečnosti, nebo přinejmenším v části případů škodlivý. |
|
|
A. Trick 29.8.2018 10:33Kolchozníci měli rostlinnou i živočišnou výrobu. Po rozehnání JZD dědicové původních majitelů nezačali hospodařit, ale půdu pronajali. Nájemci zpravidla nemají živočišnou výrobu a tak na pole perou tuny chemie. Jdou po rychlém zisku. Když půda přestane rodit, tak je to vůbec nebolí. Oni jsou již za vodou. |
|
|
A. Alda 29.8.2018 10:16Jací kolchozníci? Kolchozník je člen družstva. V ruštině šlo o "kolektívnoje chazjajstvo", zkratkovým slovech "kolchoz". Vedle toho existovaly sovchozy - "sovětskoje chozjajsvto", tedy státní statek. U nás dnes nejsou ani státní statky, ani zemědělská družstva (no, do desítky jich asi zůstalo, ale jsou zanedbatelná), takže nemáme žádné kolchozníky. A co se týká kukuřice - ta je vhodnou plodinou pro sušší oblasti. Má totiž mnohem menší spotřebu vody než tradiční středoevropské obilniny. A řepka produkuje nejlepší výživový olej. Problém není v řepce, ale v přidávání biosajratů do minerálního benzinu, za což můžou zákonodárci. S tím Vy, jako senátor, něco udělat můžete. Tak nekecejte blobosti a přesvědčte spolusenátory o nutnosti zrušení ten zákonných kravin. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 10:25Re: Jací kolchozníci? Pane Aldo, hrajete si se slovíčky. Samozřejmě že máte s těmi kolchozníky v podstatě pravdu, ale na věci to nic nemění - celkem každý ví, že problémem jsou obří plochy nepřerušených lánů, ne to, kdo je vlastní nebo obdělává. Ale s tou kukuřicí pravdu nemáte - není podstatné, kolik vody kukuřice spotřebuje k svému růstu. Hlavní problém je u ní v tom, že roste v širokých řádcích, mezi nimiž je půda holá. Při dešti pak na sebemenším svahu voda mezi řádky z pole stéká, protože ji nemá co zadržet, tím hůř, pokud jsou řádky taženy po spádnici, což je tím častější, čím je svah strmější. A ta stékající voda pochopitelně s sebou bere půdu, což je tragédie. Centimetrová vrstva prsti se v přírodě tvoří desítky let. Spláchne se v pár minutách a odteče pryč. |
|
M. Šejna 29.8.2018 10:47přesně tak pane Pakosto nač si hrát se slovíčky, když je přece jasné, že nejrozsáhlejší lány obilí a kukuřice mají v USA, z čehož plyne, že největší "obří kolchozníky" mají Američané. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 11:10Re: přesně tak pane Pakosto V USA jsem nebyl, jejich lány jsem neviděl a nevím, zda je obdělávají vlastníci, a nebo nájemci. Z povahy rozlehlých krajinných celků v USA - bývalých stepí - však vyplývá, že většinou jsou tyto pozemky "lautr rovina" nebo jen minimálně zvlněné. Z toho dále vyvozuji domněnku, že srážková voda z nich nemá tendenci odtékat, ale vsakuje se. A proti obilí nic nemám, je to travina a vodu zadržuje oproti kukuřici mnohem lépe. V neposlední řadě, domnívám se, je třeba vzít v úvahu, že kukuřice je v Americe domácím rostlinným druhem, zatímco do Evropy byla uměle dovezena. |
|
|
L. Novák 29.8.2018 17:42Re: přesně tak pane Pakosto Přesně tak. Socialistický agitátor Šejna už zase žvaní... |
|
|
J. Kulheim 29.8.2018 11:29Re: přesně tak pane Pakosto Podstatné je, že v USA nebo Rusku jsou roviny. Tam neuteče kapka vody a neodteče cm3 půdy. U nás je většinou zvlněný terén a tam je potřebné hospodařit jinak. 1 cm ornice se dá vytvořit za 100 let. |
|
|
J. Lukavsky 29.8.2018 15:11Re: přesně tak pane Pakosto "nejrozsáhlejší lány obilí a kukuřice mají v USA," Nikoli, v SSSR. Tam mají kukuřici jako telegrafní sloupy, pravda ne tak vysoké jako řídké. V SSSR jel kombajn 3 dny tam a 3 dny zpátky (musí to být pravda, říkal to na vojně náš politruk!). No jestli přivezl zpátky nějaké obilí už neříkal. A obilí z Kanady SSSR kupoval neb mu bylo líto ubohých kanadských farmářů! J.L. |
|
|
A. Alda 29.8.2018 14:29Vždyť neprší. Tak jak by mohla voda mezi stvoly kukuřice odnášet vodu? Ostatně řešení problému je snadné a kdyby bylo dost vody, bylo by široce používáno: druhotná nízká plodina. Třeba jetel. Také je možno kolem pole nebo aspoň v jeho nejnižšímí místě vytvořit pás jiné plodiny, která splachovanou vodu zadrží. To ovšem bude dělat jen inteligentní vlastník pole, nikoli velkopodnikatelský nájemce. Leč vlastníci polí nehospodaří a hospodařit už ani nebudou, protože se mnohem snáze uživí jinak. To, že v zemědělství pracuje stále méně a méně lidí (a ti dokáží uživit stále více a více lidí), je realita projevující se už dávněji v sociálismu i kapitálismu. Malá soukromá políčka zůstala snad už jen v Polsku, ale ani tam ne na celém území. |
