Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
USA: Recese s úsměvem na rtech
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Pete 29.12.2009 10:50Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku bych tam nejel. Bylo něco takového Vaším záměrem? Mám silný dojem, že tenhle druh informací vydávajících se za objektivní, je ve skutečnosti druh podivné české zbabělosti - přizpůsobíte se českému stokrát klišovitě zopakovanému obrazu Ameriky, abyste nenarazil na nesouhlas mnoha vášnivých odpůrců, kteří tam nikdy nebyli, nebo byli pár dní právě na Floridě či v New Yorku. Váš článek, přestože obsahuje určité zajímavosti, mě zklamal. Do Ameriky jistě pojedu znova a moc se na to těším, je to pořád skvělá zem a skvělí lidé. Florida není moc zajímavá, v Americe jsou daleko nádhernější místa. |
|
|
autor 29.12.2009 13:32Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku hm, co konkrétně Vám vadí? Jezdím tam celkem často a smysl toho textu kromě místních reálií, které jsou myslím zajímavé, byl ukázat na prostý fakt. Narozdíl od Česka, kde se jen kecá, závidí, zapškle odsuzuje cizí úspěch a vina za vlastní neschopnost se svaluje na kde koho, jen ne na sebe, jsou ve Státech, tak jak je znám já, lidi vcelku zvyklí nést odpovědnost sami za sebe a právě z toho důvodu jsou přímí a sebevědomí. Vědí totiž, že se o sebe dokáží postarat. Ty příběhy jsou o tom, že kultura a životní úroveň USA vychází právě z toho naturelu. Obdivuji to, nezapírám. I když toho nešťastného důchodce, nádherného starého pána s doutníkem v ústech a vyřezávanou holí jako z Twaina mi bylo líto opravdu moc. A víte co? Zbytečně. On přišel o všechno a co udělal? Zašprajcoval se, zvednul hlavu a šel dál. Kolik takových lidí osobně znáte tady v Česku? Ještě jednou, co Vám vadí? |
|
|
Guláš 29.12.2009 14:17Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku Co mi vadí? Nadšený optimizmus připomínající páně Štětiny články o zemi zítra znamená včera. Před měsícem jsem se vrátil z Chicaga a viděl jsem stanové město lidí, kteří nedokázali po ztrátě zaměstnání splácet hypotéky na dům. Ti lidé byli také američani a ve frontě na potravinové listky z neměli ten rozhodný výraz, alá zašprajcovat se, zvednout hlavu a jít dál. Myslím si, že lépe je být realistou než psát články poplatné době a zaměstnavateli. |
|
|
autor 29.12.2009 15:02Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku Jenže já nebyl v Chicagu nýbrž v Miami. A i tam slyšeli o stanech. Prostě ti zcela náhodně oslovení lidé mluvili tak jak mluvili - co s tím mám jako dělat? Vymyslet si někoho, kdo se mi rozbrečel na rameni a šel pak skočit z mostu? Tohle nebyl komentář, ale reportáž. o lidech a s lidmi. Je mi líto, jestli jsou dle vašeho názoru poplatní či co(proč a komu), nebo jestli já jsem poplatný(jak, to jsem si je vymyslel, nebo vyfiltroval nepohodlné názory, nebo z čeho mě to vlastně obviňujete?)ale tak to je. Nevím, co dodat. |
|
|
Peter 29.12.2009 17:37Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku Pane autore, plny souhlas. Severoamericani jsou jina kasta . Mohu to tady videt kazdodenne. Zadne litovani, narikani, proste zivot jde dal. Zivot je zapas ktery vedes po celou dobu. Jejich pohled na zivot a jejich pristup k zivotu si clovek muze udelat jiz pri setkani s nimi a zeptani jak se maji. V Severni americe se lidi maji vzdy (nebo temer vzdy) "fine" - dobre, spokojene. V Cesku se maji lide temer vzdy "na h..no". Aspon tak to bylo za dob meho pobytu v Ceskoslovensku. Pristup k zivotu maji severoamericani temer vzdy pozitivni. Jak jsem rekl, jsou jina kasta nez vetsina Cechu. |
|
|
autor 29.12.2009 15:08Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku ještě bych dodal něco k tomu nadšenému optimismu. On totiž vůbec není nadšený a není to vlastně ani optimismus. Máte na vybranou. sednout si na zadek a rozbrečet se, nebo jít dál. To je prostě základní povahový rys lidí, kteří jsou zvyklí se o sebe postarat. i když souhlasím s tím, že na severu v těch stanových městečkách i ti nejotrlejší mají chuť se vším praštit. Jsem však ochotný se vsadit, že ode dneška za deset let ti stanoví lidé budou mít životní úroveň opět cca trojnásobnou oproti té naší. A vlastní prací. |
|
|
certik 29.12.2009 16:09Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku tak to se nesázejte. USA dneška nejsou USA let dvacátých nebo padesátých, z tisíce různých důvodů. Budoucnost je chmurná--nebo snad najdete nějaký ukazatel který nesměřuje pro USA do pekel horoucích? Nějaké nerealistické úvahy ve smyslu že Amerika přežila všechny sejčky tomu nijak nepomůžou. Tentokrát je zaděláno na průser doopravdy kapitální. Nezapomeňte na to, že každou říši odvane čas, a USA nebudou žádnou výjimkou. |
|
|
Peter 29.12.2009 17:45Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku Certiku, kazdy zijici v Sev. americe si plne uvedomuje vaznost dnesni krize. Skutecne neni mnoho duvodu k brzkemu optimismu. |
|
|
Guláš 29.12.2009 17:14Re: Pane Zaoral, byl jsem v Americe 6x. Po přečtení vašeho článku K tomu optimismu bych dodal jednu neměnnou pravdu. Pesimista je poučený optimista. S možnosti volby souvisí vždy mnohem více možností, než nabízíte. Náhradních možností se vždy nabízí celá řada. USA se budou jen velmi obtížně dostávat z této krize. V Evropě ani na dálném východě se neschyluje k válce, což jim pomohlo překonat následky krize 30tých let. Problém vysokého zadlužení a finanční past, kterou představují dlouhodobé vojenské mise spíš nahrávají možnosti sociálních nepokojů. Vzhledem k rychlosti řešení následků Katriny (dodnes nedořešeno- byl jsem se tam podívat), bych si těmi deseti lety nebyl až tak jistý.Nic proti, ale Váš pohled je příliš zjednodušující. |
