Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
USA: Můj bratr Gustav
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Alda 4.6.2015 8:22První polistopadový primátor Plzně nebyl prof. Mraček, ale pan Loukota. |
|
|
J. Sever 4.6.2015 8:14No, prosím, ... ... a pak, že pan Ulč nedovede psát stručně a k věci! :-) |
|
B. Volarik 4.6.2015 7:28Zábavné počtení. Tentokrát nic tak velevážného.... ... i když vlastně vážného. Je docela zajímavé dovědět se pár věcí o páně Ulčově rodině. Pan Ulč je totiž tvor dosti komplikovaný, zkušenostmi a moudrem oplývající, tudíž důkladného studia hodný. |
|
|
L. Křivan 4.6.2015 9:56Re: Zábavné počtení. Tentokrát nic tak velevážného.... Lépe bych to nenapsal ! Přidávám se. |
|
|
P. Sulc 4.6.2015 4:10Pekny clanek, pane Ulci. Ale jiste take obcas slysite od ''hrdinu'', ze my jsme zbabele zdrhli, zatimco oni, statecni , zustali a trpeli. Tusim, ze prvni takovy nazor mel Ludvik Vaculik. |
|
|
J. Vlček 4.6.2015 7:56Re: Pekny clanek, pane Ulci. Pane Sulci, doufám, že zrovna panu Vaculíkovi nechcete vyčítat jeho nestatečnost. Ten určitě patří mezi hrdiny, ale bez těch uvozovek. |
|
|
V. Vaclavik 4.6.2015 13:01Re: Pekny clanek, pane Ulci. Ale ono neslo o nejakou zbabelost, nebo statecnost ve smyslu jak pisete. Lide utikali, nebo zustavali, aspon prevazne, z nejakeho uvazeni tykajici se ciste a jen vlastniho zivota, popripade vzali v uvahu sve blizke, rodinu. Potiz je v tom, ze lide jsou prorostli kolektivismem a nejake konani ve vlastnim uzkem zajmu se nenosi, neni to statecnost, kdyz clovek nejak neobetuje vlastni zajmy ve prospech spolecnosti. Pritom vskutku nejvetsi statecnost je rozhodnout se a nebat se jit za svym zajmem, coz nutne nemusi znamenat jit za materialnim polepsenim si. A ty, kteri nikam neodesli, taky nejde plosne odsuzovat a asi ani individualne. Proste je na kazdem, jak se rozhodl a jestli vubec k nejakemu rozhodovani dospel, z cehoz to druhe platilo pro naprostou vetsinu lidi kteri neodesli. Ja byl mimochodem mezi temi, kteri se rozhodli odejit, ale motivaci nebyl boj s rezimem, proste a ciste ze 'tam' byl svet a cloveku bylo dvacet let... vsak taky byvalo pravidlem, ze mladi nemohli vyjet ven aspon dokud nemeli odkroucenou sluzbu vlasti ve zbrani a jeste lepe, zenati, ci vdani, proste usazeni. |
