M. Malovec 25.2.2023 9:26

Já bych zase chtěl objasnit, jak si představuje autor vítězství Ukrajiny. Odchod Rusáků až za Krym? A za jakou cenu? V tomhle mne mile překvapil názor Tatíčka ganerála, jak říká jakýsi trouba z MZV, u oběda. A ještě jedna otázka mne trápí: kdo dá přednost životu ukrajinské rodiny před rodinou svojí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krejčová 25.2.2023 11:29

Výborně, pane Rejzku. Mohlo by se diskutovat i o spěšném vyřazení AZOVU z amerického seznamu teroristických organizací nebo o milionech Ukrajinců v odvodovém věku, kteří uprchli během války a třeba i o téměř dvaceti milionech Ukrajinců, kteří svůj stát opustili dávno před válkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 26.2.2023 0:55

Vliv Ruska zejména v dalekém zahraničí je zanedbatelný. Západ v posledních 30 letech ztratil pragmatický přístup ke své zahraniční politice a přešel k Lipavským prosazované nesmyslné zahraniční politice lidských práv. Západ se nyní systematicky vměšuje do vnitřních záležitostí všech zemí celého světa a prosazuje tam své vlastní vize o dobru a zlu, zejména své koncepce antirasismu, LGBT, rodiny a feminismu. Tím se západní země dostaly do izolace a uvolnily prostor konkurentům, kterým na nějakých podobných hodnotách vůbec nezáleží a kteří tam uplatňují předchozí pragmatickou politiku západních zemí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 25.2.2023 13:04

"Existují dvě skupiny lidí : jedna skupina považuje "vedoucí úlohu USA" na celém světě za žádoucí, druhá skupina lidí si tuto vedoucí úlohu nepřeje."

Na tom něco je, ale není to tak dichotomické, jak se to obvykle prezentuje - "buď jsi pro světovládu USA, nebo pro světovládu Ruska". Na jednu stranu USA leccos dávají světu po stránce ekonomické nebo kulturní, na druhé straně unipolární svět je strašné pokušení pro tu stranu, která zrovna šéfuje, aby z role četníka sklouzla k roli diktátora. Jde o klasický problém "kdo ohlídá hlídače".

Nemám problém s tím, že USA dělají četníka v západním světě, ale globálně považuju za stabilnější systém rovnováhu sil.

Pokud je v místě jen jeden silák s velkým klackem, nemáte se ke komu uchýlit o pomoc, když vám sebere dům a ženu. Jsou-li tam siláci dva a jeden to přehání, lidé přejdou ke druhému... ale spíš se ten první musí chovat tak, aby to ti druzí neudělali.

Na vývoji po zhroucení SSSR je vidět, jak se americká politika postupně proměňovala, jak pokušení přinášelo další a další války s často všeobecně negativními důsledky.

Jak jste ale naznačil, hodně lidí u nás to spíše pojímají jako fandění a konzumaci "ideového marketingu", nezamýšlejí se nad důsledky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek