J. Prečuch 9.2.2017 21:01

Re: Měla jsem štěstí

No představte si, že v roce 1976 až 1984 jsem absolvoval ZŠ bez slibu věrnosti, nepodepsal jsem pak v prváku ani kondolenční listinu nějakému z těch gerontokratů v UV KSSS, když umírali, a měl jsem to spočítáno u pana, resp. soudruha ředitele. V roku výročí Charty 77 myslím že není ostuda říct, že to šlo říci ďáblovi ne. A že to tatínek s maminkou děťátku neřekli? Já žil v kraji, kde jako jediném městě v ČSSR nebyla zlikvidována socha zakladatele 1. ČSR , já věděl , kdo byl M.R Štefánik.

Nechci do nikoho rýt, pokud neryje on. Muslimové se rodí do muslimských rodin, stejně jako české děti do českých kulturních poměrů, a tak čeští kluci mlátí spolužačky po zadkách pomlázkou. Nemají se tedy strefovat do toho, že někdo doma projevuje své vlastní náboženství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.2.2017 22:16

Re: Měla jsem štěstí

ZŠ bez slibu věrnosti - ergo při sametu Vám bylo necelých dvacet - promiňte a při vší úctě, houby víte. To spíš Vaši rodiče by Vám mohli vyprávět, zvlášť jestli byli tzv. pracující inteligence ...

Ale k článku - chápu jej jinak. Asi tak, že dotyčná moslemínka v cizí, nemuslimské zemi naprosto drze žádá extrabuřty z jejího náboženství plynoucí ve veřejném prostoru země naprosto nemuslimské a ještě se diví, že se na ni dívají jak na jurodivou. Chce-li tam zůstat, neměla by ztěžovat asimilaci svým dětem a nakonec ani sobě a přizpůsobit se.

A nemůže-li z příkazů svého náboženství slevit, nechť odejde do země moslemínské, kde nebude mít problém. Nota bene když v Tasmánii žije nejspíš z dávek - manžel přišel studovat (zadarmo) a ona se nezmínila, že pracuje. Jenže asi není země muslimská s tak štědrým sociálním zabezpečením pro přišelce z ciziny jako Austrálie, proto šli do země nevěřících psů.

Neskutečná drzost a povýšenost je ale v tomto punktu muslimům vlastní - oni jsou nadřazeni, je to v Koránu a ten nekecá - a projevuje se drzostí, na kterou slušní lidé neumí adekvátně reagovat (neboť nakopat pod záda se přece jen jednomu příčí, jde-li o ženu, byť k nepoznání zababušenou v textilii).

Když někdo doma projevuje své náboženství, jeho věc, co dělá ZA DVEŘMI BYTU. Pokud tím neotravuje ty, kdož v jeho božstva nevěří a pokud neporušuje zákony a zvyklostí země, která jej hostí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 9.2.2017 9:35

Re: Pokud by ovšem naše

Vám to může být jedno, život už máte za sebou, ale co my mladí? Zanedlouho už nebude kam emigrovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 9.2.2017 9:44

Re: Pokud by ovšem naše

Nejen na nás starých pane Grambličko, ale především právě na vás mladých je, aby se tato pakáž nedostala nejen do této země, na vás mladých je nepodléhat neomarxistické "korektní" ideologii a nebát se bojovat. A to bojování v případě nutnosti i se zbraní v ruce. To je minimum toho, co vy mladí musíte spolu se starou generací udělat.Potom nebudete muset přemýšlet kam emigrovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.2.2017 18:10

Re: Jenom bych rád věděl,

A teprve bude, až po hrdinném odmítání kvót dobrovolně přijme muslimské invazory zhruba v počtu určeném kvótami.

Jenže neschopnost a pomalost bruselských pitrysů nám vyjímečně hraje do noty.

U nás budou brzo volby, Sobotka půjde od válu, vyhraje (bohužel) nejspíš Babiš a pokud se mu povede sestavit vládu, snad tak pošetilý nebude. No a jestli se slepí nějaká protibabiš koalice, tak si, jsouc křehká, takové hovadiny asi nedovolí.

A nakonec budou volby ve Francii a Germánii - a neodvrátí-li bohové, jsou-li jací, od Evropy svou tvář, tak tam takové nějaké typy co tam byly dosud nevyhrají. I v tom je ždibec naděje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 9.2.2017 9:22

Re: No, teta Kateřina by řekla

To jste vystihl velmi přesně.

Ať se na mě ženské nezlobí, ale myslím si, že se naše euro-atlantická civilizace nutně potřebuje pochlapit. Nám chybí odvaha přesně pojmenovávat "nepříjemné" věci, necháváme rozhodovat srdce tam, kde je třeba rozumu. Obecně se dá říci, že i naše znalost historie (i nedávné) je velmi nespolehlivá a náchylná na manipulace všeho druhu. Propagandistická videa, inscenované fotografie, vylhané příběhy nás nutí k falešnému soucitu s těmi, kterých bychom se měli přinejmenším alespoň obávat.

Píši obecně, výjimky existují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.2.2017 10:20

Re: No, teta Kateřina by řekla

Jo, je to tak, jenže je to těžký.

Obávám se, že půlka problému vznikla během dvacátého století. Ve dvou válkách se chlapi vybili navzájem a ženy a ti, kteří nebyli na frontě (obvykle z důvodů buď zdravotních, nebo nepostradatelnosti v zázemí, což mám asi dost zjednodušeně ztotožněno s vychcaností a zbabělostí čili ne-mužností) spolu se ženami usoudili (zcela správně, řekl bych), že právě mužské principy byly příčinou celého toho průšvihu. Neovládané mužské principy, řekl bych. Jak že je to s těmi archetypy? Převládl bojovník nad králem, čaroděj-technolog se k němu přidal a milovník se zrovna někam ztratil.

Výsledkem je, že nepříjemné množství mužů jsou baby nebo rovnou mamánci, a těch pár žen, které se pochlapí a uvědomí si, že "být dospělý je špinavá práce, ale někdo to dělat musí" (R. Fulghum; on tedy psal o čištění výlevky, ale evidentně to myslel obecně), to nezachrání. M. Thatcherová budiž příkladem.

Myslím si, že právě probíhá konflikt převládající ženskosti Evropy&spol. s převládající mužskostí islámu aneb principu "Pojďme si o tom popovídat" kontra "Ženo, mlč, otroku, podej".

Řešení? Za islám mluvit nemůžu, za ženy mluvit nechci. Za muže říkám: nezbývá, než se pochlapit a být silnými sebevědomými muži - partnery silných sebevědomých žen. A dát si pozor, abychom se při tom ženy nepokoušeli vrátit mezi ušlápnuté puťky. Jednak by si to nejspíš nedaly líbit a jednak je dnes naše planeta včetně lidí na ní žijících ve stavu, že je potřeba každý kousek - nebojme se toho pojmu :-) - klidné, sebevědomé síly. Mužské i ženské.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 9.2.2017 10:40

Re: No, teta Kateřina by řekla

Souhlas.

Trochu to zestručním: Odvaha, rozum a srdce v rovnováze, touha sloužit pravdě a ne ideologii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.2.2017 11:50

Re: No, teta Kateřina by řekla

Ještě trocha té moudrosti do toho a budeme dokonalí :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 9.2.2017 11:59

Re: No, teta Kateřina by řekla

Nebudeme, nejsme andělé. :).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Marcín 9.2.2017 15:22

Re: No, teta Kateřina by řekla

Bezvadné vlákno. Děkuji všem diskutérům. Vidím to podobně. Měli bychom problém migrace a střetu kultur řešit v rovnováze soucitu a moudrosti. Dám příklad: Frontex zachraňuje migranty u břehů Lybie - to je velice soucitné. Moudré by bylo, vracet je zpět na africké pobřeží, přinejmenším do té doby, než společně nalezneme moudřejší řešení problému. Taky mne napadlo, že kdyby se třeba vítací agentury a jejich sponzoři (tam je hodně soucitu) věnovaly peníze třeba na odsolování mořské vody na blízkém východě a investovaly do vzdělání tamějších lidí, bylo by to soucitné a moudré zároveň. Mohly by také platit lidem v rozvojových zemích, aby měli 1, max. 2 děti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 9.2.2017 15:55

Re: No, teta Kateřina by řekla

Máte pravdu. Příspěvky vás tří pánů ve vlákně jsem četla velmi pozorně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Marcín 9.2.2017 16:25

Re: No, teta Kateřina by řekla

Děkuji. Tyhle myšlenky nemám úplně ze své hlavy. Jeden můj přítel na problém islámu a přelidnění poukazuje již asi 30 let. Dřív jsem měl jeho poznámky o islámu za rasismus a názor na řešení přelidnění placením za narození co nejméně dětí v rozvojových zemích za eugeniku. Nicméně vývoj mu dává za pravdu a mě nezbývá než souhlasit s ním a učit se být soucitně moudrým, nebo moudře soucitným:-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 9.2.2017 16:24

Re: No, teta Kateřina by řekla

Souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 9.2.2017 8:40

Re: Tři fáze islamizace

Muslimové tísíciletí postupuji a my jim velkoryse umetáme cestu.

Pak s námi zametou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek