Š. Hašek 17.7.2020 21:18

Přestávám se divit!

Ve které to zemi byly první návody, že kočka se nepere v pračce. A vyhrané soudy "dementů, že nůž je moc vostrej"? Aniž by je pak tentýž soud ihned zbavil svéprávnosti?

No přeci v USA.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 17.7.2020 21:50

Ne, tato dáma je zaměstnacem vlády Spolkové republiky Německo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 17.7.2020 22:57

Jo, připadalo mi to takový náckovský, jen ta angličtina mě mátla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 17.7.2020 20:51

U těch fotek bude nejspíš kromě techniky (jedna umělecká, druhá "na občanku") asi dost rozdíl věku. Odstínu ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 17.7.2020 21:10

Díval jsem se i na další fotky - a ten "odstín" je všude podobný... Ostatně, co na něm záleží, na jakémsi odstínu? Pro mě byla u těchto etnik vždy spíše rušivá ta specifická vůně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 17.7.2020 23:02

Odstín je podobný. Odlišný je úhel z profilu versus zepředu. Ten profil je drsnější a bojovější. Což není podle mě žádné překvapení.

Ale znovu jsem se podíval na tu fotku z titulky Vogue a není to nic strašného. Můj typ jemné dívky s drobným nosíkem a úzkou bradou to opravdu není, ale pokud se na snímek nedívám jako na profilovku v seznamce, tak se mi líbí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 17.7.2020 23:56

:-) Nevím, jak bych to komentoval, abych nevyjevil svou toxickou maskulinitu

Vzpomněl jsem si na jednu postavu z klasické ruské literatury - drobného úředníka z povídky Leonida Andrejeva "Originální člověk". Vybudoval svou kariéru na tom, že v konverzacích z kolegy a nadřízenými vyznával svou přízeň k černoškám - tvrdil, že miluje jejich specifickou krásu. Ve skutečnosti tam žádné černošky nikdy nebyly - a proto náš hrdina poutal pozornost vrchnosti a měl rychlý kariérní postup

Co když i "autorasisti" typu té fotoeditorky McCarthyové se taky jen snaží o exhibici, a nedochází jim, že zlovolně provokují rasismus i u lidí, kteří předtím barvu pleti ignorovali jako něco nepodstatného? Je to vidět i z diskuse pod tímto článkem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 18.7.2020 0:12

Je-li to "jen" oportunistická snaha o exhibici, je to ta lepší varianta.

Konkrétně tu fotoeditorku neznám a nemohu soudit její motivaci. Obecně mi ta hysterie a posedlost zavání spíš psychickou poruchou, o čemž taky někde níže píšu.

Toxická maskulinita je divný pojem, u kterého nevím, co to vlastně znamená :-).

Kdysi jsem měl půjčenou takovou knížečku s akty černošek od nějakého známého fotografa. Asi bílého, sám nápad udělat knížku aktů černošek je toxicky maskulinní a bíle nadřazený. Pravděpodobně půjde brzy o velikou vzácnost. Knížečka to byla moc hezká.

Tak jsi mi to připomněl. Žádnou další pointu to nemá :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 18.7.2020 8:13

GALERIE: Ebenové krásky z minulého století: Český fotograf před 100 lety nafotil krásné akty afrických žen | FOTO 1 | Reflex.cz

https://www.reflex.cz/galerie/fotogalerie/75631/ebenove-krasky-z-minuleho-stoleti-cesky-fotograf-pred-100-lety-nafotil-krasne-akty-africkych-zen?foto=0

No není to hezké? Mimochodem, je vidět, jak jsou ty "černošky" etnicky různorodé, házet je do jednoho pytle je pěkná blbost...

Přečetl jsem si tvou úvahu o hraniční poruše osobnosti bílých protibílých rasistů. Co když je ale mezi nimi více narcisů než hraničářů?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 18.7.2020 10:40

Ano, ta otázka se nabízí, kladeš jí správně. A já nejsem psychiatr, abych diagnostikoval správně a jde mi hlavně o myšlenkovou provokaci k úvaze a diskuzi. K úvaze a diskuzi o tom, jestli je zdravé tvořit společenské normy kolem nároků vznikajících z projevů psychických poruch. Podle mě není, protože tyto nároky jsou neukojitelné a každý krok vstříc tu poruchu možná jen prohlubuje.

Hraniční porucha, narcisismus, či dokonce autismus? Ono je to jedno. Když si ale čtu o hraniční poruše, ono to fakt docela sedí, až mě to překvapuje.

Ano, tyhle fotky jsou podobné tomu, co jsem viděl, akorát starší. A jsou krásné, některé jednoznačně.

:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 18.7.2020 11:44

Hmmm... Když v tvé úvaze zaměníš psychické poruchy za sexuální, tak vznikne zajímavá kontroverze

Ono je možné, že každý agresivně vymáhaný na okolí "nárok" je v jádru symptomem nějaké poruchy v širším slova smyslu.

I sám člověk je vlastně něco jako porucha přírody . Hezký víkend.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 18.7.2020 13:02

Tak co je normální a co je porucha, o tom lze vést nekonečné debaty. A u těch je dobré se na začátku domluvit, co pod těmi pojmy chápeme.

Já chápu život jako projev chtění, touhy být, vnímat, uvědomovat si (zpřítomňovat si ve vědomí), prožívat.

Jako poruchu pak chápu to, co tyto zájmy odklání, zkresluje, podsouvá jiné, cizí, falešné zájmy, či tomuto zájmu jinak škodí.

Z tohoto pohledu člověk není porucha přírody, ale přijetí cizích cílů, cizích falešných osobností, cizích ideologií a jejich cílů místo nalezení sebe sama, svého středu atd., porucha je.

Dál vycházím z křesťanského pohledu, že všichni jsme "hříšní" - do nějaké míry porouchaní. A škála mezi zcela svobodným a sebe a své cesty si vědomým Buddhou a zcela otročícím Borgem bez zrníčka svobody, osobnosti a uvědomění je široká.

Jsou tam ovšem nějaké stupně a jedním z nich je, kdy člověk ve své poruše začne agresivně ostatním zasahovat do jejich osobní a individuální cesty. No, a i to zasahování lze škálovat na různé stupně.

Z tohoto hlediska se mi taky zdá pochopitelné, proč jsem spíš fanouškem Janyškových spontánních řádů než všelijakého socialistického inženýrství.

Též hezký víkend :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 18.7.2020 22:54

Díky. Ty spontánní řády, ono je to dobré kladivo na čarodějnice A jako takové ho mám sice rád, mnohem raději než ty Ing. Soc. čarodějnice. Ale... Je kladivo samo o sobě spontánní?

A není porucha podstatou a příčinou samotného života?

Dobrou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 19.7.2020 9:41

Dobré ráno :-)

Možná porucha i je příčinou života, možná je/byla příčinou velkého třesku. Protože šlo o vychýlení se z absolutní rovnováhy...

Svět člověka půjde svou cestou bez ohledu na můj pohled na světové události. Celá řada negativně hodnocených jevů, jako třeba druhá světová válka, nás jako lidstvo v mnoha ohledech posunuly dál. Průser to byl jenom pro člověka - jednotlivce. Pro lidstvo šlo o páku pokroku.

Já se v tom, co podporuji, soustředím na člověka - jednotlivce. Například sebe, své bližní, lidi, které znám. Je to můj záměr a je to moje volba, rozhodnutí, vědomě vybraný úhel pohledu. Vím, že existuje i úhel pohledu, vycházející z potřeb Lidstva, Společnosti, Planety, Vesmíru... Nebo mající výše uvedené jako své východisko. S těmi se ale nedokážu tolik ztotožnit. Řekněme emočně.

A snažím se individualitu propagovat a upozorňovat na to, že vzdání se individuality a poddání se kolektivu/kolektivnímu vědomí, lidem škodí a není v jejich zájmu. Rozhodl jsem se tomuto pohledu na svět a život dělat propagandu a v rámci té propagandy pilovat svůj pohled na věc. Abych třeba měl pohotově po ruce odpověď, až se mě děti zeptají. Jestli se zeptají :-).

Bohužel pro samé pilování argumentování trochu zanedbávám tu svojí osobní cestu :-). Pročež stačí. Děti jsou na prázdninách, vzhůru k úpravám dětského pokoje, zohledňujícím fakt, že rostou :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 20.7.2020 0:14

Jaképak ráno? :-) Řku dobrou noc!

Trochu ti závidím, že ještě můžeš do podoby dětského pokoje nějak zasahovat - já už jsem z něj vykazován nápisem "nerušit", njn., 18 let...

Přemýšlel jsem o tom, v čem je vlastně mezi námi nějaký hlubší rozpor ve vnímání světa, když z tebou častěji spíše souhlasím. Asi jsem na to přišel -

já se s větší pokorou stavím k reálné existenci kolektivních identit a jejich významu. Dříve jsem z nich měl celkem strach - pak jsem ale pochopil, že když je vykážu do jasně vymezených hranic, tak mou individualitu neohrozí, a mohu z nich čerpat živou vodu jiných dimenzí vlastního bytí. Zde jsou ty hranice:

KOLEKTIVNÍ IDENTITA NEZAKLÁDÁ ANI NEOMEZUJE ŽÁDNÁ PRÁVA ANI SVOBODY.

Popřemýšlel bys o takovém pojetí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 20.7.2020 10:18

Well, opět mi to vyšlo na ráno resp. dopoledne :-).

Připadá mi, že - jak se mi poměrně často v debatách stává - od sebe nejsme zas tak daleko v samotné vzdálenosti, ale nakreslili jsme si pro potřebu diskuze jakousi imaginární linii a já jsem od ní na jednu stranu, ty na druhou.

Kolektivní identity existují. Existovaly a existovat budou. Nejsem revolucionář, nechci měnit svět kolem sebe, nechci tudíž ani kolektivní identity porazit, dostat na kolena, rozbít. Nejsem anarchista. Vím, že existují, jsou součástí vesmíru a lidský svět na nich z velké míry funguje.

Já sám jsem součástí některých, a to minimálně kolektivu rodiny a kolektivu pracovním.

Sám píšeš - když je vykážeš do jasně vymezených hranic, tak tvou individualitu neohrozí. Tak bych nazval to, co dělám - vykazuji je do jasně vymezených hranic. Možná z tvého pohledu příliš důrazně, nicméně já tak skutečně i v životě jednám - když mě kolektiv až příliš tlačí nekomfortní pozice, pošlu ho do háje. A ještě mi připadá, že ne dost často a důsledně a že jsem v životě udělal pár špatných věcí právě kvůli nedůslednosti (odlišuju je od špatných věcí, které jsem udělal ze sobeckých důvodů).

Pro mě klíč tkví v tom, neztratit v kolektivu své individuální já. Co nejvíce (nebudu psát "vždycky") zachovávat individuální vědomí oddělenosti od kolektivu, abych to byl vždycky já, kdo z hlediska svědomí posuzuje svoje činy, abych tohle hodnocení nepřenášel na kolektiv. Abych já rozhodoval, nikoliv kolektiv.

Ale samozřejmě mohu se takto samostatně a vědomě rozhodnout v souladu se zájmy kolektivu, dokonce tomu kolektivu i něco obětovat. Třeba i položit svůj život. Pokud je to vědomé rozhodnutí.

Ale čím extrémnější je při jednání v zájmu kolektivu škoda, tím víc se domnívám, že je zjevné ono škodlivé potlačení až vymazání individuality a nastolení identity mraveniště. Identity cizí, falešné. Které krade duši a nutí člověka jednat v zájmu cizích sil. Což je jeden z jevů hraniční poruchy osobnosti. Nebo fanatismu.

:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 20.7.2020 23:24

Njn. Takže i když je večer, popřeju Ti dobré ráno, až to budš číst:-))

Teď mám trochu problém, protože nechci nic namítnout, v tvé úvaze není nic, co bych nepodepsal. Ale já to navíc ještě asi vidím z trochu jiné perspetivy, kde jsou důrazněji vidět tyto další věci: 1. Pokud kolektivní identity reálně existují, tak nikoliv jako jakési "sociální konstrukty" jejichž jsoucno je odvozeno od knih - proklamací - propagandy - kázání - zvnějšku vnucených konceptů příslušných "konstruktérů", jako třeba "rasa" nebo "gender". Nebo jako "idea". Ony existují jako reálné entity, jako například "kámen" nebo "mraveniště". Jejich jsoucno je podobné archetypům Junga. To ale znamená že existují převážně v podvědomí, jako součást jakéhosi kolektivního nevědomí - reálné vrstvy lidské psychiky. Ale hlavně to zmanená, že tyto entity ovlivňují tvé myšlenky a činy zejména takovým způsobem, že si jejich existenci a vliv neuvědomuješ.

2. No a já za jeden ze svých stěžejních úkolů považuji vytažení z toho všeho maximum možného na vědomou úroveň za účelem obrany. Proti vlivu těch kolektivních identit. Ale někdy je i podpořím. Ideální by bylo, kdyby se daly ovládnout, což ale já osobně dělám jen velmi nerad, pokud se to přímo neváže na nějaký obchodní případ na kterém mám vitální zájem. Omezuje to totiž svobodu "těch druhých", což vůči sobě od "nich" činit nechci, takže se snažím tu hranici respektovat i navenek. Možná je to už i únavou. Už jenom to samotné oddělení světla od tmy, to byla vyčerpávající fuška... Přeji Ti nikoliv "pěkný", ale hezký a svěží den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 21.7.2020 10:54

Dobré ráno a budeš-li to číst večer, tedy dobrý večer.

Dál jsem o tomhle našem rozporu přemýšlel a teď i díky tvému bodu 1 mi myslím došlo, kolem čeho se motáme.

Učinil jsem tři pokusy to tu vysvětlit a vždycky jsem to zase smazal. Je to pro internet moc osobní.

Co z toho plyne? Že mám osobní důvody dívat se s hodně velkou rezervou na ty skutečné kolektivy, jak je popisuješ v bodě 1. Možná je to můj problém, možná to je moje porucha, možná je to prostě životní dispozice, definující můj úhel pohledu. Přičemž jiný úhel pohledu dokážu pochopit intelektuálně, ale nikoliv se do něj vcítit.

Pro mě bylo hodně zajímavé a užitečné si to srovnat, mám ještě o čem přemýšlet. Tímto však musím téma ukončit. Díky za pochopení :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.7.2020 14:14

Rozumím - narážím někdy na podobný problém, když bych měl explicitně vyjádřit skutečné důvody nějakého životního postoje, ale nechce se mi to ventilovat veřejně, protože každý pokus o verbalizaci vyznívá jinak, než to cítím a chci říci.

Jen malá poznámka na závěr, abys správně pochopil mé stanovisko. Pro mě je "kolektiv" jen substrátem některé z reálně existujících kolektivních identit, typově velmi rozmanitých: například "Japonci", "Jahve", "ženy", "lidské bytosti". Tyto entity pro mě existují nezávisle na naší vůli, zkoumáme je jako třeba tu krásnou kometu, co je vidět nad ránem. Naproti tomu nevěřím v existenci rasy nebo genderu, to jsou umělé konstrukty bez protějšku v realitě, vymyšlené rasisty a podivíny, typově stejně tak jako ten flogiston nebo "psorické miasma"

Hezký den! Nechtěl jsem tě vlastně o ničem přesvědčit, chtěl jsem, abys pochopil nesourodý tok mých myšlenek. Neumím je ale dobře verbalizovat :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 21.7.2020 16:08

Myslím, že to verbalizuješ dobře :-).

U těch skutečných skupin a kolektivů vnímám ještě další skupiny, které jsou skutečné - a s těmi mám problém. Nemám problém se skupinou lidské bytosti či ženy. Ale jsou konkrétní skupiny, sdružené kolem něčeho. Církve respektive farnosti. Politické strany, hnutí, neziskovky. Parta lidí, co každou druhou středu hraje volejbal (to mě napadlo ze seriálu Vyprávěj ;-))

Dokonce i u těch virtuálních skupin jako třeba lgbtq gender atp. existují velice konkrétní, skutečné uskupení lidí, kteří se třeba setkávají a organizují, pořádají demonstrace a protesty a petice atd.

A dokonce, ačkoliv to je téměř přesně na pomezí mezi skutečnou a virtuální skupinou, i skupiny lidí v sociálních sítích, třeba sdílející stejný hashtag, přihlášení k odběru stejného kanálu atp. Oni nejsou jen pojem, jsou skutečný energetický celek.

S těmito skupinami mám osobní konflikt. Ale spojující vlastnosti nejsou vždycky strašné a individualitu vymazávající, to musím uznat.

Vyhovuje mi skupina lidí kolem mého zaměstnavatele. Asi to bude tím, že zaměstnavatel chce tvůj výkon, produkci, ale nepožaduje tvojí duši. Umožní ti udržet si odstup při zachování přátelských vztahů. Aspoň to tak je u mého současného zaměstnavatele (někde to tak není a tam jsem trpěl a dlouho nevydržel).

Docela mi zatím taky vyhovuje skupina diskutérů NP, scházející se tu a tam na Zelené Lišce :-). Ale tohle zrovna trochu slábne. Naposledy to tam bylo méně filosofické a o životě, více ideologické. Pravda, bylo to víc v duchu toho, co se rozebírá denně na NP, ale nebylo to úplně příjemné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 21.7.2020 21:06

Slibuji, že příště tam budu! Mezi nějakou skupinou nějak sdružených lidí a "kolektivní identitou" ale vidím propastný rozdíl, je to zcela jiná kvalita, rád na tu i toto téma hodím řeč.

Trochu si mě vystrašil těmi virtuálními skupinami na sociálních sítích - neumím totiž posoudit jejich ontologický status, protože v nich nejsem (a nebyl jsem nikdy) ukotven. Pokud by skutečně zakládaly zárodky nějakých nových clusterů kolektivního nevědomí, bylo by to velmi nemilé a pro lidstvo nebezpečné.

Za těchto okolností bych možná vypnul internet, kdybych měl tu moc. Nechci totiž, aby se podstata lidství nějak radikálně změnila!

Což uspořádat nějakou neideologickou Lišku třeba na Andělu? Z tábora "jinak smýšlejících" mi nejvíce sedí Ivoš, má nejen vyhraněný názor, ale i pochopení pro pluralitu. Jakmile se uzavřetme do bublin, bídně zhyneme!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 23.7.2020 8:49

Včera jsem o tom přemýšlel, nevím, jestli správně chápu slovo ontologie. Ten pojem jsem neznal, nastudoval jsem si ho na wikipedii.

Nejsem si jistý, jestli skupiny sociálních sítí zakládají clustery kolektivního vědomí. Posuzoval jsem jejich skutečnost versus virtuálnost čistě podle toho, jestli mají samy o sobě reálný vliv na život člověka ve hmotném světě, zda tedy "jsou" samy o sobě. Člověk je. Ženy jsou. Husitská farnost je. Gender řekněme není, je to jen mentální pojem, který nezakládá kolektivní vědomí, ale je, existuje síť lidí, gender propagujících. Třeba pomocí konkrétních sociálních sítí. Tím jsou - podobně, jako ta husitská farnost. Můžou něco konkrétního ovlivnit - a ovlivňují - v hmotném světě člověka.

Ale jsou jen relativně chvíli. Existují jako vír ve vodě, nebo jako výboj elektřiny v blesku.

Rasu jsi výše zmínil jako ne-skutečnou kolektivní entitu. Pocitově s tím souhlasím. Včera jsem si povídal s kamarádem, vyprávěl mimo jiné zkušenosti z cest po Africe, Indii nebo Kubě - jak tam platí (nebo platilo před deseti, dvaceti, třiceti lety) čím světlejší, tím lepší. Hnědý Afričan je prý vnímán - tam kde kamarád byl, co viděl - jako lepší (třeba lepší partner do manželství), než černý. Jako extrém uváděl hvězdy Bollywoodu, plné "bílých Indů". Na Kubě prý člověk nevidí smíšená manželství, nebo zcela výjimečně.

Otázka je, zda a jak tam dnes vnímají hnutí BLM. V našich médiích jsem narazil jen na reflexi toho, jak to vnímají bílí v západní kultuře, případně Rusové. To jsem odbočil.

Tak teď nevím, ve světle mé definici výše - je to rasa, co má vliv na uspořádání života těch lidí v Indii, Africe, na Kubě?

Liška je Liška. A Ivoš je jejím srdcem - to on nás vytrvale svolává. Já nevím, jestli to není rouhání, dělat Lišku jinde :-). Ale ještě si to rozmyslím :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 23.7.2020 21:07

S tou Liškou máš pravdu - ono i to setkání mimo Lišku by mělo smysl, jen kdyby tam byl Ivoš... Konec konců, "Liška" je více symbol než lokace, a v tomto smyslu se může uskutečnit kdekoliv, krásné místo je například zde:

http://ivaveda.eu/index.php/tag/mlyn-postolka/

Myslím že jsem Ti vyprávěl, že jeden čas jsem měl Indku za manželku, a Indii jsem procestoval nikoliv jako turista... V porovnání s identitou kastovní nebo náboženskou tam má barva pleti naprosto marginální význam. Ta "rasa", to je opravdu umělý kojstrukt nácků a Amíků. Popřemýšlej o tom mlýnu Poštolka. Je tam ubytování skoro zadarmo, pořádají se tam například koncerty barokní hudby, klid, pohoda, pro Psí diskuze nádherná kulisa!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 17.7.2020 21:53

Můj kapitán se mě poté, co si mu jedna stěžovala, že s ní nechci jít, zeptal:"Chceš šukat nebo se ženit?! Pamatuj: pod škaredým ksiftem pěkná ku*da zahálí!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek