19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

SVĚT: Příliš mocná železnice

Na rozdíl od pošty, kolem které se točil minulý článek, byla železnice v době vzniku USA naprosto okrajovým fenoménem, natolik marginálním, že je těžké o něm vůbec najít nějaké webové zdroje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Prečuch 25.1.2021 20:00

Super článek. Možná by to šlo doplnit o pokračování, kdy železnici v osobní dopravě vytlačila letecká doprava. A tady zase Evropa ukázala Americe záda. Vysokorychlostní železnice stáhla v kratších destinacích pasažéry leteckých vnitrostátních linek ve Francii během krátké doby. Kdo by se trmácel na letiště za městem, počkal na odbavení , měl nepříjemné pocity z letu, pak čekal na zavazadla a taxi do centra destinace, když takhle nasedne na vlak a vystoupí téměř nebo doslova v centru.

P. Aron 24.1.2021 16:37

Skvělý a zajímavý článek. Díky moc !

M. Pivoda 24.1.2021 14:11

... definitivním koncem železničních baronů byly až technologické změny. Ty asi jednoho dne v IT oboru nastanou také, ale těžko říci, kdy a jak. ...

Významnou technologickou změnou (která samozřejmě každému nevyhovuje), je pořídit si kvalitní helmu virtuální reality a přestat fyzicky cestovat úplně.

Tato technologie se obzvláště hodí do doby kovidové. A lze se tak podívat i do vnitřku egyptských pyramid.

V. Církva 24.1.2021 13:35

Silnice jsou vesměs veřejné a výrobců vozidel, jakož i špeditérských firem je tolik, že kartelizace oboru víceméně nepřipadá v úvahu

Jo to je zajímavé, že i v zemi která si zakládala (teda alespoň v minulém století) na soukromém podnikání a konkurenci má silnice zvětšiny zdarma a státní. Zdá se že monopolizace železnic ukázala, že tam kde se konkurence nedá udržet má někdy i smysl státní vlastnictví. Naopak výrobě automobilů soukromé podnikání a konkurence velmi svědčí.

V každém případě google a facebook potřebují dostat pořádně za uši. Jakkoliv!

P. Aron 24.1.2021 16:34

Přesně tak, mám podobný názor.

P. Hatina 23.1.2021 11:30

Je to tak. Jeden z typických příkladů přirozeného monopolu. Ani železniční tratě přes celé státy a kontinenty, jednu vedle druhé, si skutečně všichni podnikatelé stavět nebudou, aby si tím vzájemně konkurovali .

Čili pak jsou skutečně nutné ty zmiňované zásahy státy státu, aby toho monopolu nezneužívaly. Nebo u nás používaná varianta "brod", že se ty železnice zestátní a stát je bude provozovat sám...;-D

L. Harvánek 23.1.2021 12:25

Jenže to zestátňování už probíhalo za Rakouska-Uherska.

V. Novák 23.1.2021 15:42

Dokonce už za Rakouska, už ve 40. letech 19. stol.

Stát totiž může provozovat železnici i tam, kde soukromník krachuje, jak se v Rakousku ukázalo.

R. Brzák 23.1.2021 20:40

obecně nejde o monopol, ale o dominantního hráče. Monopol je vždy dílem státu - který nějak brání konkurenci se pokoušet dohnat dominantního hráče. I když je pravdou, že v USA možná o monopol mohlo jít - neboť mnozí dominantní hráči (majitelé železnice v USA) dostávali velké subvence od státu. A tím pádem jim další hráči nemohli konkurovat (platili si svou železnici ze svého a nikoliv s podporou státu a tak se nemohli rovnat). A tak je to opět stát, který vznik takového dominantního hráče (monopolisty) podporoval a zajistil.

Stát jsou to totiž jen lidé - a ti jsou úplatní. Takže potenciální monopolista snáze získá přízeň státu či přímo jeho peníze na svůj byznys...

D. Mach 23.1.2021 11:06

Zlatá éra železnice nezačala v USA o nic později než v Evropě. Teprve roku 1829 vyrobil George Stephenson svoji lokomotivu The Rocket, která uspěla jako nejrychlejší v závodě parních lokomotiv a prokázala, že parní železnice není jen líně se po kolejích ploužícím parním strojem. Po roce 1830 tedy nezačal zlatý věk železnice, ale začal věk železnice. Zlatá éra začala až o několik desetiletí později. V severní Americe minimálně po roce 1870, kde byla dostavěna transamerická železnice spojující Atlantik a Pacifik.

Š. Hašek 23.1.2021 9:48

Zajímavé čtení.

Vypadá to na antitrustové zákony, tedy stran firem, které obhospodařují "informace". Staly se "majitelkami informací".

Poznámka:

Délka nákladních vlaků SŽD (Rusko) je rovněž kolem 1800 m. Hmotnost 4000 t. Zejména Transib, nejdelší elektrifikovaná železnice světa. Dálkové osobní 80 náprav. Jízdní doba Moskva - St. Petersburk něco přes 3 hodiny. Tedy moderní jednotky ve dne, v noci se nadále spí, pije pivo, čaj a nikam nespěchá. Vyzkoušeno. Nepíše se rok 1960 a není tam Chruščov (poznámka pro Langšádlovou, kde je?).

Čína dtto. Nebo podobně. Ta také už nepěstuje jen toho bource.

D. Mach 23.1.2021 11:10

Píšete to trochu zmateně. Vypadá to, že za Transibiřskou magistrálu (kde se jede 3 dny z Moskvy k Bajkalu a pak ještě stejnou dobu dál) považujete trasu Moskva - St. Peterburg, kde jezdí rychlovlaky vyrobené v Německu.

Š. Hašek 24.1.2021 9:25

Je vidět, že nepozorně/rychle čtete.

Píši o Transibu a o spojnici dvou velkoměst, Moskvy a Petrohradu.

Pro Vás tam příště vrazím nový odstavec a čtyři úvodní věty.

Potěšil mě Váš zájem. Jel jste po Transibu? Po celé trati? Jel jste po Krugobajkalce?

J. Ganaur 23.1.2021 9:46

Anofert!:-(

Š. Hašek 23.1.2021 9:48

???

Z. Lapil 23.1.2021 9:42

Děkuju za povídání.

Já jsem hodně přes vláčky, tak si dovolím dva odkazy s komentářem. Není to OT, protože je to o železnici :-).

Pozdrav z Kanady: https://www.zelpage.cz/fotogalerie/zahranicni/can/can000.html. Rozklikněte fotku v záhlaví. Pod ní je docela zasvěcená diskuse, jak to vlastně funguje, protože takhle dlouhý má dva potenciální problémy: tažná síla lokomotiv potenciálně přetíží spřáhlo a aktivovat vzduchovou brzdu takhle dlouhatánským potrubím taky není elementární zadání. Proto případně postrk nebo i vložené lokomotivy. Mmch - na druhém břehu řeky je vidět jiná kolej. Ta patří jinému dopravci, takže běžně fungují jako dvě jednokolejky, ale v nouzi se (prý) dopravci občas dohodnou a udělají z toho dopravně zdatnější dvoukolejku (vlaky se nemusejí křižovat a vejde se jich na trať víc).

A jedno video z Kalifornie: https://www.youtube.com/results?search_query=train+loop+tehachapi+. Na vrcholu kopce je vidět bílý kříž (mj. ve 2:15) coby památka na veleprůšvih tuším v 80. letech, kdy to jeden vlak neubrzdil a protože náhoda je vůl, snad ve 160km/h vykolejil nejen ausgerechnet ve městě, a ke všemu trefil nějaké naftové potrubí a všechno kolem sebe podpálil. A zase: velký průšvih má víc důvodů: vlak byl těžší (více naložený), než "se" předpokládalo a některé z mašin nedodávaly vzduch do brzd. Od té doby je - neví-li se náklad opravdu spolehlivě - nutno předpokládat, že všechny vozy jsou plně naloženy.

I. Schlägel 23.1.2021 8:55

Paráda. Díky.R^

P. Lenc 23.1.2021 9:17

Dovolím se připojit.Dík!R^