Z. Lapil 10.12.2019 10:22

Google na dotaz Hodnocení PISA Metodika vydá 350 000 odkazů. Vypadají celkem relevantně, ale nemám ani chuť ani schopnost je nějak přežvýkat a shrnout.

Na jednom z nich (http://jdem.cz/ffput3) je prezentace z jakési přednášky a je tam tabulka: v ČR se v jednotlivých letech a dovednostech (čtenářská; matematická; přírodovědná. Víc jich asi není) zúčastnilo 250 až 350 škol a 6500 až 10 000 žáků.

Všechno to jde přes OECD, takže metodika nebude snadno napadnutelná.

Jste-li mocen angličtiny nebo francouzštiny, možná vám bude k něčemu toto: http://www.oecd.org/pisa/test/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.12.2019 10:05

Počet nakladatelství s tím nemá co dělat. Má-li nakladatelství žít, musí kniha vydělat neboli musí se jí prodat dostatek (dostatečně drahých) kusů. Nebo ji musí někdo zaplatit; většina z těch nakladatelství je ochotná a schopná splnit zadání "tady máte rukopis, tady sto tisíc (???) a před vánocemi mi dáte tolik a tolik výtisků".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 10.12.2019 10:04

Nepostřehl jsem jak se to hodnocení dělá. Kolik studentů z každého státu, jaký je výběr, zda losováním které zajišťuje nějaká mezinárodní komise, nebo si je vybere každý stát sám. V tomto případě by asi kvalita byla ovlivňovněna kvantitou. (Číňanů je trochu víc než třeba Izraelců.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavel 10.12.2019 10:03

Doporučuju knihu Petra Bakaláře, Tabu v sociálních vědách. Proč jsou Číňané a Indové v čele tabulky je jasné, je jich násobně víc než kvalitních škol. Proto je vzdělání vzácnost a záruka kvalitního života. To funguje jako neuvěřitelný motivační faktor studentů. Pamatuju svého učitele angličtiny - mladého Inda. Středoškolák v Indii se učí denně 12 hodin a přes víkend se doučuje. Cíl je jednoduchý - dostat se na Univerzitu a pak kariéra. Jinak bude pást krávy.. U nás je vzdělání dostupné pro každého, naopak se vysoké školy doprošují studentů. Motivace veškerá žádná, absolventi kdečeho se bez problémů uchytí ve státní správě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 10.12.2019 9:47

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ježek 10.12.2019 9:45

Na úspěšné absolvování vysokoškolského studia je dle odborníků nutné mít IQ alespoň 110. Takových jedinců je v populaci necelá čtvrtina.

V ročníku je u nás cca 100.000 lidí, takže způsobilých na studium cca 25.000. VŠ trvá 5 let, takže studovat u nás může na vysokých školách maximálně 125.000 studentů.

Studentů je však přes 450.000. Takže jsou dvě možnosti - buď stát platí studium těm, kteří na vysoké škole nemají co dělat (řečeno s Cimrmanem: debil, blbeček, student), nebo většina vysokých škol je vysoká pouze počtem podlaží svých budov...

Ostatně - na studium okultních věd typu genderová studia asi opravdu Einsteinův mozek třeba není, že...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ježek 10.12.2019 9:35

Soudružka Valachová to jako ministryně školství pochopila. Zavedením inkluze se sníží úroveň vzdělanosti celého národa. A národ nemyslících blbů bude co? No přece volit socany, komouše a andrejovce!

...a vo tom to je!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 10.12.2019 9:18

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 10.12.2019 9:18

Zákony přírody jsou neúprosné - Gaussova křivka rozložení IQ stále platí.

Pokud někdo vyhlásil, že značná část české populace musí mít maturitu a vysokoškolské vzdělání, pak to zákonitě znamená, že maturitu a vysokoškolské vzdělání musí mít i ti, kteří mají nižší IQ. Aby se toho dosáhlo, musí se snížit úroveň maturit a vysokoškolského vzdělaní. Takže vysokoškolské vzdělání mají jak ti s vysokým IQ, tak i ti se středním IQ a maturitu jak ti se středním IQ, tak i ti s nižším IQ.

Současná vláda chce dokonce z maturit vyloučit matematiku - základ logického myšlení.

Má nakonec pravdu - jak ukazuje zkušenost, převážná část pracovníků v montovnách a v potravinářských kolosech středoškolskou matematiku příliš nepotřebuje. A těch několik, kteří matematiku ve svém povolání nutně potřebují, je možno vychovat i jinak.

Ale smiřme se s tím, že vědeckotechnický pokrok na střední úrovni budou u nás realizovat jiní a že na vysoký pokrok směřující na špičkovou úroveň dosáhneme jen výjimečně.

A tomu bude odpovídat jak naše zaměstnání, tak naše životní úroveň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 10.12.2019 9:16

Jistě podpora těch, co na to mají. jenomže peníze na vědu se rozdělují plošně kupříkladu u vysokých škol. Jsou VŠ z nichž nic nikdy nevypadlo, maximálně nějaké okecávačky, tedy tzv. závěrečné zprávy. Podívejte se na počty vydávaných knih z matematiky, fyziky, chemie, techniky vůči stavu před rokem 1989. Dnes se v antikvariátech prodávají starší knihy z těchto oborů (tedy hlavně matematika) velice draho, prostě publikační činnost v těchto oborech je poslabší. A to máme nakladatelství jako hnoje, ovšem většinou jenom humanitní bláboly. Možná by něco rozumného i vydaly, jenomže produkce těch z vysokým IQ je jaksi poslabší. Hodit vše na inkluzi je velice zjednodušující.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 10.12.2019 9:02

Vždy mě fascinují věty typu:

"Otázky nebývají přehnaně složité a soustřeďují se spíše na schopnost myslet než na encyklopedické znalosti školního učiva."

Jak si kdokoliv může cokoliv o něčem myslet, nebo dokonce o něčem diskutovat!, když nic neumí. Nevědění je povýšeno a vědění je zesměšněno výrokem : "encyklopedické znalosti školního učiva".

Jak nádherná je třeba schopnost myslet si něco o tom, proč je někdy v rybníku voda a někdy led. Časem v diskusi s vrstevníky jistě přijdou i na to, že by to mohlo souviset s ročním obdobím a zbytek si odhlasují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Klas 10.12.2019 7:36

EU čím je student větší blb,tím je to lépe vyučujícím hodnocen a tím má větší péči. V Číně jsou ještě(zatím) politicky neuvědomělí,pozadu a neví co jsou to ty skutečné,opravdové a naše "evropské hodnoty"!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 10.12.2019 6:43

Zaver je zcela zdrcujici.

V Evrope se snazime vytvaret neurcitou sedou hmotu, aby se nekdo necitil ponizen. A tak se ponizi vsichni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek