12.11.2019 | Svátek má Benedikt



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


SVĚT: Ďábelský oheň



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 24, poslední: 28.3.2008 14:36, přehled diskusí

Větší nesmysly jsem už dlouho nečetl:
Autor: Lovegas Datum: 28.3.2008 13:47

Pokud článek nebyl otištěn omylem dříve, apríl je až v úterý, tak lze říct jediné – dej novináři možnost a čekej v mnohých případech totální kravinu. Toto je jeden z příkladů.

Podle statistiky BP je sice pravdou, že Turkmenistán produkuje cca 65 mld. m3 ročně, ale pouze 6 mld. prodá ven. Se svým podílem cca 1 % na světovém obchodu s plynem se těžko může řadit na páté místo. Přibližně na 30.

Musí to být ale pěknej hukot, když to jde ven pod 500 atm. To může chytnout až v pěkný výšce. Základní poučka: 1 m3 metanu potřebuje 2 m3 kyslíku, což je 10 m3 vzduchu.  Čili pan Valeš zvednul potřebné množství vzduchu cca 500x (žádnej troškař – ale ta miliarda kubíků vzduchu stačí na rok a něco). A pozor – podle článku - plyn by zaplavil celou poušť, zničil by veškerý život a lidi by se udusili. Ví pan Valeš vůbec, že metan je lehčí než vzduch a při úniku stoupá k nebi? Asi ne, možná je to vyznavač propan butanu a hází všechny plyny do jednoho pytle.

Shrnutí - blábol, samý blábol. Pane Valeši, styďte se!!!

 

Ohýnek na opékání buřtů:
Autor: Antivaleš Datum: 28.3.2008 14:36

Na http://www.youtube.com/watch?v=9qK5KaiHOyw&feature=related je vidět, jak si na tom ohromném ohni v klidu opékají buřty.  Asi díky tlaku 500 atmosfér je mají dřív upečené.

Nutno okamžitě jednat a konat !! Jinak GW nás nemine, ó jaká hrůůzza...:
Autor: žaba(k) na prameni Datum: 24.3.2008 11:35

Výbuch zemního plynu nahlásit Al Magorovi, Zelenému Buzíkovi , předsedovi OSN a klimatologovi Metelkovi.

Zahájit jednání panelu  IPCC, pod záštitou OSN, nejlépe na Bali nebo v Kjótu.

A nařídit z moci úředně -  mezinárodní Tadžikistánu platit a zaplatit zpětně emisní povolenky.

A protože Tádžikové oteplili celou zemegulu, nutno okamžitě ve fšech ostatních zemích světa  vyhlásit dobu kamennou, zmírněnou větrníky a fotovoltaikou......(Y)

Re: Nutno okamžitě jednat a konat !! Jinak GW nás nemine, ó jaká hrůůzza...:
Autor: žaba(k) na prameni Datum: 24.3.2008 11:39

Pardon, prej jsou to Turkmeni a nikoli Tádžikové.

Kdo se f t ěch tataromongoloturcích  má sakra vyznat??

plyn:
Autor: krmič Datum: 24.3.2008 11:29

Ono přebytek každého plynu se vždycky záměrně zapaluje. Nejsem odborník na plyn, takže se mi takové plýtvání silně nelíbí, ale prý je to nejjednodušší způsob, nebo snad jediný možný. Teď mám na mysli ovšem plyny v průmyslu. Dnes ty fakule hoří jenom občas, ale před lety bylo ohně mnohem víc, ve dne v noci.

Re: plyn:
Autor: R Datum: 24.3.2008 11:44

Problém dělá to, když se hořlavý plyn vznikající v průmyslu nebo unikající ze země někde nahromadí a to víceméně náhodně. Technicky se nabízí prostě ten plyn odsát a někde jinde využívat. jenže se musí velice přesně dodržet okamžik, kdy do sběrného potrubí už nejde plyn, ale vzduch, to by znamenalo, že plynové potrubí by vybouchlo.  Dřív nebyla možnost toto průběžně a spolehlivě zjišťovat, tak se to řešilo tím, že na tom místě hořel malý věčný plynový plamen. Když vznikl nějaký hořlavý plyn, okamžitě se tím vznítil a vyhořel bez problémů. Kvalitní spolehlivá průběžná čidla jsou záležitostí teprve posledních 2 - 4 desetiletí. Současně s tlakem na ochranu prostředí to umožnilo většinu těch náhodně vznikajících hořlavých plynů  jímat a využívat je k získání energie, jen malý zbytek se ještě musí kvůli bezpečnosti  zapalovat.

Re: Re: plyn:
Autor: krmič Datum: 25.3.2008 11:20

Když byly před mnoha lety přepojeny rozvody plynu pro malospotřebitele v Ostravě na zemní plyn, tak co udělali s tím koksárenským plynem, který se před tím používal? Mám podezření, že ho prostě nechali hořet, co jiného se s tím dalo dělat? Nevíte to náhodou?

Re: Re: Re: plyn:
Autor: R Datum: 26.3.2008 7:09

S koksovnama nemám nic společného, mám ale pocit, že ten plyn byl nakonec využit v technologii oceláren, k vlastnímu vytápení koksárenských baterií a k různému předehřevu vzduchu dmychaného do vysokých pecí, případné pro různé pece linek pro výroby ocelových polotovarů za tepla  a podobně. Přirozeně nějaké přebytky, které nešly skladovat kvůli kapacitě nebo bezpečnosti, se asi spalovaly.

Re: plyn:
Autor: S.T.K. Datum: 24.3.2008 14:39

Není to tak úplně pravda. Jednu takovou fakuli vidím z okna kuchyně a hoří furt. Tedy skoro pořád.

Re: Re: plyn:
Autor: VLK Datum: 25.3.2008 1:56

A co tak přímo v kuchyni na sporáku. Tam nemáte věčný plamínek?

je to síla:
Autor: Pavell Datum: 24.3.2008 11:26

Nejlépe podívat se na youtube,např. http://www.youtube.com/watch?v=TEjoga1yrn0 nebo http://www.youtube.com/watch?v=F3-XCs_ZMZE .

tady je video:
Autor: Papouch Datum: 24.3.2008 11:24

http://www.youtube.com/watch?v=TEjoga1yrn0

zvláštne:
Autor: Vlado Datum: 24.3.2008 9:17

...je nejaký dôvod prečo by to nešlo uhasiť výbuchom-tak ako horiace ropné vrty v Iraku? Pritom, keby to zahslo spontánne. metán len vystúpa do atmosféry a zosilní skleníkový efekt :))) Teda, za predpokladu, že by sme to nedokázali zapchať. Úpúrimne-500 atmosfér dnes nie je pre železobetonový poklop žiaden problém. Takže jádro pudla bude asi v situácii v Turkmenistáne...

Re: zvláštne:
Autor: Lapil Datum: 24.3.2008 10:41

O ucpávání vrtů celkem nic nevím, mým oborem je železobeton, takže jen cvičná úvaha. A především nemám ponětí, jak velká ta tryska je.

Poklop by musel být buď extra těžký, takže by se tam mizerně dával, ať už by bylo tou dobou uhašeno nebo nikoliv. Druhou verzí je, že by musel být přikurtovaný nějakými fest solidními táhly, kotvenými do země, a dovedu si představit, jak se tam nikomu nechce vrtat.

(Jestli jsem dobře pochopil ty dvě fotky z války v Kuvajtu - vrt se neucpává tak, že by se prostě přiklopil, ale nasadí se na něj trubka s nějakým ventilem a postupně se utahuje. Takže by možná fungovala nějaká postupně zavíraná kupole.)

Re: Re: zvláštne:
Autor: R Datum: 24.3.2008 11:32

Metan se do plamene určitě stahuje z poměrně dalekého okolí. Mohli by kolem dokola v dostatečné vzdálenosti nadělat další vrty a odčerpávat z nich plyn. Tlak uprostřed by se potom mohl snížit, minimálně by to hořelo méně, možná dokonce by to potom šlo zastavit. Ale asi to není tak jednoduché. O ucpávání vrtů taky nevím nic.

Zajímalo by mě, proč tam je tak vysoký tlak. 500 atmosfér sice odpovídá tlaku 5 kilometrů vodního sloupce, ale normálně by ten plyn vodou bez problémů prošel nahoru a utekl.

Re: Re: Re: zvláštne:
Autor: VLK Datum: 25.3.2008 1:55

Ono hornina má poměrně vyšší hustotu než voda, takže stačí poměrně menší vrstva na vytvoření tak vysokého tlaku. Pokud mám správnou představu tak tohle naleziště je v podstatně větších hloubkách než ty obvyklé, třeba ten Irák, poměrně rozsáhlé, takže ta hornina nemůže svou váhu opřít do stran. Vrtat vedle už mne taky napadlo, jenže to by bylo hoodně drahé a málo účinné. Možná spíš vrtat šikmo a napíchnout se na stávající vrt pod tou poruchou, jenže to by bylo asi extrémě náročné na přesnost, možná neproveditelné.

Re: zvláštne:
Autor: tomajery Datum: 28.3.2008 11:52

a pak zepry peklo neexistuje pekelne brany ;-€ tam by meli koncit vsichni komancove a fasisti krasa nadhera ;-€;-):-P;-DR^

Prodat ložisko soukromníkům:
Autor: Ludva Datum: 24.3.2008 9:05

Oni by si to uhasili. Když to šlo těžit, tak to půjde i uzavřít.

No a takhle to vypadá, když si prdne Zeměkoule.:
Autor: Honza42 Datum: 24.3.2008 8:45

Trochu chemie by neškodilo:
Autor: Kanuk Datum: 24.3.2008 1:43

Pan autor tvrdí, že "metan by zaplavil okolí", nebo tak nějak. Zřejmě si není vědom toho, že metan je lehčí než kyslík a dusík (které se vyskytují jako dvouatomové molekuly) a proto by v atmosfeře stoupal. Asi si plete metan s propanem, který se prodává v lahvích, a má sklon se držet u země, případně na dnech nádob. To je moc nepříjemné u člunů s motory na propan.

Re: Trochu chemie by neškodilo:
Autor: gill Datum: 24.3.2008 7:02

Zajímá mě to: co by se tedy stalo, kdyby tlak poklesl a uhasl oheň? Nejsem chemik ani fyzik, přiznávám otevřeně, takže jistou představu mám, ale názor odborníka bych uvítal.

Předem díky!

Re: Re: Trochu chemie by neškodilo:
Autor: R Datum: 24.3.2008 12:04

Proud metanu by šel pravděpodobně přímo nebo mírně šikmo  vzhůru podle větru, vzhledem k vysokému tlaku ve vrtu by zřejmě na okrajích unikajícícho metanu vznikaly turbulence metanu a vzduchu, kde by tím byla namíchána výbušná směs.  Uprostřed proudu by byl čistý metan a nebyl by vzduch, takže tam by to nebouchalo, ale po zapálení hořelo. Proud metanu by byl ukončen "čepicí" obsahující taky výbušnou směs se vzduchem. Je otázka, jak vysoko do ovzduší by toto uspořádání dosáhlo, pokud by šířka tohoto válce byla desítky metrů, za nějakého bezvětří by to dosáhlo do výšky stovek metrů, možná i jednotek kilometrů. Potom by v případě jiskry celý obal toho sloupce vybuchl, což by mohly být stovky a tisíce kubických metrů směsi metanu a vzduchu, jádro sloupce by následně během jednotek a desítek sekund shořelo.  Vizuální a zvuková podobnost s atomovkou by asi byla dost velká.

Re: Trochu chemie by neškodilo:
Autor: VLK Datum: 25.3.2008 2:13

Skutečně by trocha chemie neškodila. Například oheň nespotřebovává vzduch, ale jen vzdušný kyslík. Z rovnice CH4 + 2 O2 -> CO2 + 2 H2O plyne, že výsledných molekul bude stejně jako předtím, tedy není tu efekt, že by se něco spotřebovávalo a tudíž by to vcucávalo vzduch z okolí. Ba dokonce naopak, vysoce ztlačený metan by se měl rozpínat. Stejně tak produkty spalování by se měly rozpínat teplotou. Takže ty větry směrem k ohni nejsou způsobovány spotřebováním vzduchu, ale něčím jiným.

Jde o vytvoření nového mikroklimatu. Všechna ta zahřátá plynná hmota se skutečně rozepne, tím klesne její hustota a ta hmota se vznese vzhůru. Pod ni se tlačí studený vzduch z okolí.

Re: Re: Trochu chemie by neškodilo:
Autor: R Datum: 26.3.2008 7:04

Jasně. Hořící plyn ohřeje zplodiny hoření a vzduch okolo a ten stoupá stejně jako ten metan nahoru. Na jeho místo proto musí přicházet vzduch z přízemní vrstvy z okolí. Jestli se nepletu, tak toto je mechanismus, který v minulosti, pokud byly dostatečně velké požáry, kde hořelo dostatečně velké množství hořlavin, způsobil extrémní nárůst divokosti toho ohně a teploty v něm. Například v minulosti velká města postavená ze dřeva a podobných hořlavých materiálů, třeba požár Chicaga někdy okolo roku tuším 1870.