Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
RUSKO: Mytizace Koroljova pokračuje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
gerontusinza 22.1.2007 17:36Pane Pacnere, zacházejí s ním tak, jak s ním zacházeli i v době jeho života. Zneužívá ho kde kdo, kdo z toho může něco trhnout. Nemyslíte? |
. |
|
Jen 22.1.2007 15:20Zkrocení ohně Film se jmenoval Zkrocení ohně (ne, zrození) a i ty Kaťuše tam myslím byly. Byl jsem na tomto veledíle povinně se školou. |
|
|
vita 22.1.2007 11:27Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. Píšete tam, a v knížce taky, že Vostok byla upravená špionážní družice. Rozhodně se s vámi nechci hádat, ale nějak mi to nesedí - přece pro sebesložitější kameru potřebujete udržet tak nejvýš teplotu a tlak, můžete tam napustit dusíkovou atmosféru vysušenou, aby se nemlžila okénka. Zařízení k udržení dýchatelné atmosféry - tedy vyvíječe kyslíku, pohlcovače CO2, vydýchané vodní páry a střevních plynů, plus potrava plus odstraňování moče a exkrementů - to všechno musí být mnohem složitější než prosté zařízení k udržení podmínek pro kameru. A Vostok byl od začátku plánován ne na několik obletů Země, ale na dny na orbitě, to se nedalo vyřešit čajem před letem a puštěním do kalhot jako u Shepparda. Nebylo to třeba naopak, že Koroljov plánoval kosmickou loď a presentoval ji "nahoře" jako špionážní družici? Do vybrakoveného Vostoku se musela kamera vejít s přehledem. Vojáci měli špionážní kameru a Koroljov kosmickou loď. |
|
|
www racek 22.1.2007 14:00Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. ne, špionážní družice byl upúravený vostok. ale vývoj probíhal současně, jistě. |
|
|
Chris Kelvin 22.1.2007 14:20Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. Nezapomeňte Vito, že kamera konce let padesátých měla poněkud jiné rozměry, než dnešní, ze začátku nového tisíciletí. Nemluvě o tom, že se musela vrátit na zem (film se musel vyvolat) a Vostok přistával dost tvrdě - proto také katapult. Myslím, že zajistit měkký návrat čehokoli byl větší oříšek než to, o čem píšete Vy....... |
|
|
vita 22.1.2007 16:20Re: Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. No, že by byla kamera větší než Gagarin? Že by Gagarin snesl větší přetížení při přistání? Tedy, já vím, Příbeh opravdového člověka jsem četl, vím, že "savětskij čelověk" snese skoro všecko... ale tohle mi přijde přehnané... Čili Gagarin potřeboval zhruba totéž co kamera plus další vybavení. Spoustu dalšího vybavení. Tedy - co Gagarin, těch 108 minut mohl vydržet, případně s plínkou a dýchací maskou, ale Titov, co tam byl den? A další? Vostok byl od začátku dělaný na tyhle dlouhé (tenkrát dlouhé) lety - na rozdíl od Mercury, což byl obal na astronauta. Prostě mi vychází, že upravit kosmickou loď pro člověka na let automatické kamery, je jednodušší než obráceně. |
|
|
J.G. Pašek 22.1.2007 16:55Re: Re: Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. Gagarin na ten jeden oblet zeměkoule v té jeho kapsuli měl automatickou kameru a fotoaparát, které fugovaly bez Gagarina obsluhy a jejich konstrukce a účel nebyl špionážní ale propaganda i když jsem nikde dosud nenašel co tam v tom luftu Gagarin vyfotil a natočil. |
|
|
Chris Kelvin 22.1.2007 17:21Re: Re: Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. Ta kamera byla asi "pěkná kráva", velký formát s teleobjektivem. Viděl jsem nějaký nákres, na délku skoro průměr kabiny. Katapultoval se i Gagarin, jenom to pak nikomu neříkali, aby nepřišli o prvenství ve výškovém leteckém rekordu (tam se katapult neuznával, aby se letadlo nedřelo na doraz a nahoře neodhodilo.... musel jste s ním i přistát). |
|
|
vita 22.1.2007 18:08Re: Re: Re: Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. To je všecko v pořádku, i s tím přistáním mimo kabinu. Gagarin to pak propíchl v knížce "Moje cesta do vesmíru" se to tuším jmenovalo, v 68. se u nás houfně vyhazovala z knihoven. Ale furt to neřeší základní problém - velkoformátová kamera, která se musela rozměrově vejít do rozměrů katapultážního křesla s kosmonautem, ale bez potřeb udržování podmínek života - a vedle toho člověk, který je (co si budem povídat) ta nejnáročnější, nejcitlivější součástka v kabině. Že dlouhý skla umějí být pěkný krávy, vím, i když takový metrový Rubinar má na délku odhadem tak 30cm. Rusové mohli využít na optiku do mrtě Karl Zeiss Jena - aspoň odborníky určitě, takže s tím problémy neměli. Prostě mi jako pravděpodobnější připadá, že Koroljov si drobátko s generálama zahrál - chcete družici s kamerou? Potřebujeme návratové pouzdro - a hele, on se do toho dá nacpat člověk, kdo by to řek... Na člověka by armáda (tenkrát) prachy nedala, po družici slintali, něco jako U2 neměli, ostatně neměli ani základny, odkud a kam by mohli nad USA lítat. Takže prachy se daly. Nakonec - většina Kosmosů byly upravený Sojuzy s patřičný vybavením. Tohle Rusové vždycky dokázali nejlíp - co měli, to využili. Žádné velké skoky, pěkně pomaloučku polehoučku, sice jít na riziko, ale s mírou. Věřím, že Koroljov za Nikity Sergejeviče by nahoru Komarova neposlal. Prosadil by si, že se udělá ještě automatický zkušební let a vychytal by průsery. Jo, Chruščov byl vychytralý sedlák. Brežněv blbec politruk přesvědčený, že se dá koza odnaučit žrát . Když se jí to správně ideologicky nanese, i dojivost zvedne. A vona ne, mrcha. Chcípla. Na Měsíc nedoletěli - tak pryč s takovou ideově nepevnou kozou! |
|
|
Chris Kelvin 22.1.2007 18:37Re: Re: Re: Re: Re: Vrátil bych se k předchzímu článku, pane Pacnere. Já se s Vámi přeci nehádám.... jenom jsem Vás chtěl upozornit, že ta kamera nebyla tak malá. Za to byla malá ta kabina a skoro nic kromě katapultu v ní nebylo. To až pozdější Voschody byly vybavené líp. Ostatně, hlavním kritériem při výběru prvních kosmonautů byla výška a váha.... max. 160 cm a 55 kg (+-) |
|
|
Jirka 22.1.2007 10:25Dalsi osudy Lidi, co se stali znamymi az po sve smrti je dost. Treba Alan Turing. Za valky pracoval v Britanii na rozlusteni nemeckeho kodu, coz se povedlo a zachranilo se tim opravdu hodne. Byl hrdinou, ale nikomu to nemohl sdelit, protoze i po valce to bylo tajne. Nanestesti byl Turing homosexual. Britsky tisk, verejnost a nakonec i soudy ho za to tak pronasledovali, ze spachal sebevrazdu. A az po jeho smrti se lidi dovedeli, co to bylo vlastne za cloveka a jak moc mu byli dluzni. |
|
|
J.G. Pašek 22.1.2007 16:40Re: Dalsi osudy Alan Turing vzal co před porážkou Polska polští matematici přinesli do Anglie . . . . Poláci věděli jak jak na to tužkou a papírem a když to "vyluštili" situace byla už na frontě jinak . . . . Al Turing udělal alogaritmy a s pomocí jiných dokázali "vyluštit" a číst německou námořní ENIGMU skoro v reálném čase . . . . Al Turing byl homosexuál, genius matematik, který navštěvoval noční podniky a vykřičené ulice vyhledávatl mladé chlapce na svoje sex rejdy a Anglie měla právem obavy, že se zaplete nevědomky s chytrákem který ho bude vydírat a řekne co by neměl . . . . a tak mu dali na vybranou. Hormonální léčbu - injekce nebo odebrat jeho přístup k tajným dokumentům a pro bezpečnost Anglie důležité vědecké práci . . . . Turig si zvolil hormonální léčbu což mělo za následek utlumené libido, čili jak se říká lidově "nepostavil se mu" a on proto spáchal sebevraždu. Pochopitelně dnes v politicky korektní a tolerantní společnosti by se nic takového Turingovi stát nemohlo. Beze slov by se našel důvod jak s takovým diplomaticky a tiše vyrazit dveře a ani kapka krve by nepadla . . . . |
|
|
Saša 22.1.2007 9:29Opět moc zajímavé. Děkuji za poučení. |
|
|
Nestranny pozorovatel 22.1.2007 8:52Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? V televiznim filmu na CT2, tvrdil nekdejsi Koroljevuv spolupracovnik, ze Koroljov se nechal operovat jiz odborne nekompetentnim, ale vysoce postavenym byvalym chirurgem z ministerstva zdravotnictvi - a zrejme proto i Koroljov zemrel. Udajne mel Koroljov, jako vysoce postaveny sefkonstrukter, naivne pozadovat, aby ho operoval take nekdko vysokopostaveny na ministerstvu. Takze jak to vlastne bylo? Zabila Koroljova nemoc nebo jeho utkvele predstavy, ze na vyssich ministerskych postech jsou vzdy kompetentnejsi lide? |
|
|
Jirka 22.1.2007 10:22Re: Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? Myslim, ze Koroljov nebyl takovy pitomec. Ale byla to zavedenna praxe. Co by se asi stalo, kdyby si vyzadal nejakeho, byt schopneho, nizsiho chirurga? A co kdyby se ani ta operace nepovedla? Pro spoustu lidi, vcetne Koroljeva by to asi melo neprijemne dusledky. Jo, neni snadne zit v totalite. |
|
|
vita 22.1.2007 11:19Re: Re: Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? Podle toho, co píše Pacner v knížce, tak Koroljovovi diagnostiovali krvácející polyp ve střevech. Celá opearace byla připravena na tenhle v podstatě banální zákrok, který se dnes provádí většinou neinvazivně skrz konečník, tenkrát ho otevřeli. A když ho otevřeli, zjistil operatér, že má ve střevech nádor zvíci dvou pěstí, který se šikovně maskoval mezi vnitřnostmi a navenek se projevoval jako ten polyp. Rázem byla z banálního zákroku velká operace, na kterou nebyl připraven nikdo. samotná operace proběhla dle možností dobře - obávám se, že s něčím podobným by byl problém i dnes - a Koroljov zkolaboval až posléze. Nakolik se na tom podepsal gulag, nakolik Koroljovův workoholismus, těžko říct. Pokud má Pacner pravdu, měl Koroljov před sebou několik měsíců živoření... |
|
|
Chris Kelvin 22.1.2007 11:18Re: Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? Zcela logicky by na základě svých zkušeností požadoval asi chirurga z gulagu, ne....? |
|
|
Pepa 22.1.2007 11:44Re: Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? Koroljov byl v té době akademikem, kterého měl dle tradice operovat jiný akademik. Tím byl tehdejší ministr zdravotnictví, který nebyl pro vytíženost na sále skoro rok a věkem byl v důchodu. Tak jsem to někde četl já.... |
|
|
noone 22.1.2007 20:01Re: Re: Jaka byla vlastne pricina jeho smrti? Operoval ho Petrovskij, minister zdravotnictva... a z par minutovej zalezitosti sa stala pat hodin trvajuca operacia, ktoru Koroljov neprezil (zomrel este na operacnom stole).. aspon tak to uvadza Kamanin (velitel kozmonautov) vo svojich pamatiach. |
|
|
L 22.1.2007 8:06Jak je to v Rusku Maji tam v Rusku uz kolecka a krumpace? Kolecko bylo vynalezeno v Cine asi pred tremi tisici lety. Do Ruska je to z Ciny daleko, takze se k nim tato myslenka jeste nedostala. Pouzivaji tam v Rusku nositka. Take nemaji krumpac, protoze ho proste nemaji, nebot je to vec slozita a nebezpecna. Misto krumpace pouzivaji zeleznou tyc na jedne strane vykovanou do spicky.Ty typicke ceske lopaty taky nemaji, ale takove nemaji ani v jinych zemich. Kdyz si to predstavime, tak zjistime, ze produktivita prace je v Rusku asi trikrat mensi nez v Cesku. Hlavne, ze jsou nas vzor, vsak je v tom dozeneme. |
|
|
walter 22.1.2007 8:11Re: Jak je to v Rusku ahoj primitive, dej si nohy do teplé vody a nezapomínej na prášky! |
|
|
L 22.1.2007 8:27Nejsem primitiv Takovym jako ja se rikavalo NEKRITICKY OBDIVOVATEL ZAPADU. Ta jejich hlavni myslenka spociva v tom, ze je jich hodne (nas mnogo) a ze tudiz na te pitome produktivite prace nezalezi. Hlavni je, ze maji deset tisic atomovek a rakety a mohou znicit vsecko, co chteji. Rozmlatit, rozstrilet, propravit. |
|
|
PG 22.1.2007 12:49Re: Jak je to v Rusku Náhodou s tím krumpáčem jsem to slyšel od očitého svědka - čeští studenti na brigádě v rámci výměnného pobytu. Kolečka nezmiňoval. |
|
|
www racek 22.1.2007 13:59Re: Re: Jak je to v Rusku co se týče ručního nářadí, bylo rusko za totáče ráj kutilů, kvalitní nástroje za směšnou cenu ( třeba domácí soustruh za 70 rublů, elektrická stříkací pistole za 15 atd.. taky to bylo to jediné, kromě hraček, čeho tam byl dostatek. opravdu, je to pomluva. v tomhle případě. |
|
|
FALANX 22.1.2007 14:28Ale no tak evropané! "L" má pravdu v tom, že minimálně v roce 1985 bys "fúrik" na sovětské stavbě pohledal a místo krupáčů používají sochory dodnes (na jedné straně čtyřhraný hrot a na druhé placatý hrot - na zmrzlou půdu jak ušité) |
|
|
L 22.1.2007 14:35Byl jsem v Rusku Byl jsem v Rusku na brigade jako student. Mesic jsme pracovali a pak jsem mesic cestovali. Kolecka tam nemeli a krumpace taky ne. Meli nositka=nosil´ky a sochor=lom a opravdu rikali "nas mnogo". Potom pozdeji tam jel jeden muj znamy a ja jsem s nim mluvil, kdyz prijel zpatky. Ptal jsem se ho, jestli tam uz maji kolecka a krumpace. On na me kricel a nadaval mi, ze jsem mu to nerekl driv, ze by si naradi vzal do letadla. Jestli tomu nekdo neveri, tak proste nevi, co je planovane totalitni hospodarstvi. Skvele rakety ale ta kazdodenni produktivita prace hrozna. |
|
|
jurist 22.1.2007 14:50Re: Byl jsem v Rusku To bezesporu, na druhou stranu ale dopisovatelka v Rusku, Petra Procházková, prohlásila (doufám, že cituji přesně) že za takového bordelu, jaký panuje v Rusku (a panoval v SSSR), by Američané rakety nikdy vypustit nedokázali... |
|
|
watcher 22.1.2007 14:47Re: Ale no tak evropané! Ta tyč, nebo trubka s plackou na konci se jmenuse štechr a používá se do kamenité nebo velmi tvrdé půdy i u nás. Bohužel jsem se i takto musel svého času živit. |
|
|
A. 22.1.2007 0:26Legenda? Solženicyn zase poutavě vyprávěl o jednom uvězněném židovském komisaři, kterému se nechtělo v GULAGU nechtělo zaklepat bačkorama. A tak ohlásil veliteli lágru, že umí sestrojit radiem naváděné torpédo. Okamžitě jej převedli šarašky a že co k sestrojení potřebuje. Nejsem odborník na torpéda. Dejte mi někoho takového. Pak následovalo: Nejsem odborník na radio. I přidělili odborníka. A to torpédo se prý skutečně povedlo sestrojit. |
|
|
L8M 22.1.2007 11:43Re: Legenda? Jenže o tom to celé je. Odborníci co bez vedení nic neudělají jsou nezajímavý... |
