Tomáš Jasný 27.8.2007 3:04

ČESKO: Země Božích bojovníků

Autor článku hned na začátku své kritiky o údajné snaze Poláků zavést povinnou výuku náboženství prohlašuje, "Dá se říci, že se považuji za člověka věřícího, byť nechodím do kostela

krom vánoc a sám se mám spíše za hledajícího poutníka cestami

duchovního světa."  To je prohlášení velice podobné tomu, jak se miliony členů bývalé KSČ  ochraňují tím, že sice byli u komunistů, ale komunisty nebyli.  Autor jen dokazuje, že jako člověk věřící (věřící v co?) je sám hodně ztracený při svém tápání po světě, což se mohlo stát právě v důsledku jeho vlastního nedostatečného vzdělání z dětství.  Určitě by mu prospělo, kdyby on, případně jeho děti či vnoučata, šli na pár hodin naboženství.   Jemu ovšem nevadí, aby tuto svou slabinu nekompensoval raděním  ostatním národům jak vzdělávat své děti.  Čeho se tím autor snaží dosáhnout?  Třeba očekává, že si Poláci jeho pedagogický výtvor přečtou a leknou se následků neuposlechnutí názoru jednoho potomka slavných Božích bojovníků.  Třeba si ti polští katolíci uvědomí, že by se takových potomků mohlo najít mezi Čechy víc a ti by potom podnikli loupežné tažení proti nim po stopách svých husitských předků, aby jednak uchránili polské děti od zhoubných myšlenek katolické bible a jednak získali pravé italské módní zboží místo té čínské imitace, co se prodává v českých obchodech. Co kdyby jim, těm Polákům, Češi uloupili, kromě těch biblí,  i ty slibované protiraketové rakety a postavili je někde u Tábora anebo, ještě lépe, u Blaníku.  Tím by zbavili Poláky poslední možnosti reformovat své školství, takže by byli navždy vydáni na pospas rozmarům pravoslavné církve.       

• reagovat
• nahlásit příspěvek