15.10.2019 | Svátek má Tereza



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


NĚMECKO: Zpátečnický traktát o výchově



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 82, poslední: 14.11.2016 8:13, přehled diskusí

Tělesné tresty:
Autor: M. Urbanová Datum: 13.11.2016 22:55

Pane Frýborte,

Já jsem zásadně proti tělesným trestům. Dítě proti dospělému nemá šanci. Dítě se má vychovávat příkladným životem a hlavně láskou. Dítě vychovávané rozumem a láskou je zodpovědné a stačí mu domluva a vysvětlení. Bitím se nic nespraví, jen se vychová zlý člověk.

Moudře napsáno:
Autor: J. Jurax Datum: 13.11.2016 20:34

A děkujmež bohům, jsou-li jací, že taková liberální výchova plně rozvinutých drzých spratků k nám dosud naplno nedorazila. A že za výchovný lepanec nepoštve nějaký hňup na rodiče policii a sociálku.

Zrovna dnes jsem viděl v TV první díl Bylo nás pět. A řekl bych, že z těch otloukaných malých rošťáků vyrostli slušní lidé - byť doba v seriálu zobrazovaná praví, že se to týkalo našich rodičů či prarodičů, ba i praprarodičů ...

Díky, pane autore,:
Autor: J. Kanioková Datum: 13.11.2016 15:42

dost souhlasím, ty nesmyslné moderní výmysly, to je jen odklon od zdravého selského rozumu.

Re: Díky, pane autore,:
Autor: J. Kanioková Datum: 13.11.2016 16:14

Tolerantní výchova ničí dětem hodnoty. Jsou nezvladatelné, zlé a ničeho si neváží - http://jdem.cz/bru3u8

Pohlavky do výchovy patří, ředitel neměl rezignovat - http://jdem.cz/cmz5z7

Pedagožka: Dětem chybí ulice! - http://jdem.cz/cmz523

Někdy před 20 lety:
Autor: P. Portwyn Datum: 13.11.2016 10:43

ještě na starém, nelidovkovém Psu (pamětníci zamáčknou slzu) proběhly nějaké ty diskuze na téma výchova.

Většinový hlas lidu psovského, svobodu milujícího: Příkaz/zákaz - špatně.

Že prý kdo chce dítku cokoli zakazovati, je určitě komunistou, zvláště pak ve škole. Že prý poslouchat děti nemají a nejužitečnější je dělati bordel. Že prý z těch, kdo dobře pracují, rostou jen otroci, a pravidla že prý dodržovali nacisté.

Ale že se to zlepšilo za ty roky, co říkáte? Žádný útlak, žádné týrání malých svobodných bytostí, žádný nacismus pravidel. Vládne svoboda vůkol, aspoň co se dětí týče.

A zpátečníci, kteří tvrdí, že svobodu má mít jen ten, kdo za sebe odpovídá, byli dávno pokrokem umlčeni. Jásejme!

Re: Někdy před 20 lety:
Autor: K. Janyška Datum: 13.11.2016 11:43

3 velká negativa, tedy mír, svoboda a spravedlsnost stojí výhradně na kvalifiokovaných zákazech, tedy na tzv. negativních pravidlech správného chování... Dzp.

Re: Někdy před 20 lety:
Autor: M. Prokop Datum: 13.11.2016 20:36

No jo, pamatuji. Tam chodilo hezkých pár exotů.

Re: Někdy před 20 lety:
Autor: J. Jurax Datum: 13.11.2016 20:48

Též pamatuju Psa z doby, o níž píšete (ba i Váš nick si pamatuju, ale mám dojem, že jste nějak dlouho pauzíroval), leč přinejmenším za sebe pravím, že jsem spíš zastával názor, že v odůvodněných případech krátká, leč účinná facka ušetří dlouhé a neúčinné kecání.

Ale zhoršilo se to - o všelikých právech dětských, obecně lidských i minoritních slyšet ze všech stran, ale o lidských povinnostech ticho po pěšině. Byla by to diskriminace nebo podvazování svobodného rozvoje či co ...

Nikdy bych nečekal, že tohle napíšu (zvlášť po vlastním prožitku ZVS), ale někdy se nemohu ubránit dojmu, že některým mladých cápkům by prospěl tak rok vojny ...

Připouštím ovšem, že jsem ročník 49, takže můj hlas může být brán jako hlas zkostnatělého seniora, neřkuli nerudného dědka, ale stejně si nemyslím, že bych se mýlil ...

Někde jsem četl něco v tom smyslu, že aby jeden mohl být svobodný, musí se napřed naučit poslouchat jiné ... ne jen naslouchat jiným, ale přímo poslouchat, ctít příkazy ...

Re: Někdy před 20 lety:
Autor: P. Portwyn Datum: 14.11.2016 8:13

Zdravím Vás, Juro, zrovna na Vás jsem to opravdu nemyslel.

Pamatuji si Vaše příspěvky, dokonce i Vaši zmínku tuším o Vaší mamince.

Podle mého to bylo klasické "ode zdi ke zdi". Místo toho, aby se jen odstranilo to, co bylo špatně, se přešlo do opačného extrému.

Roli ideového beranidla sehráli "užiteční idioti" z řad krasoduchů bez logického uvažování (ahoj Tomáši F.), ale někdy mi přijde, že hlavní důvod je, že adolescent je ideální spotřebitel. Cesta ne do hlubin študákovy duše, ale do hlubin kapes jeho rodičů...

A co dospělí?:
Autor: O. Veverka Datum: 13.11.2016 9:59

Vzbudil mě ráno kolem sedmé jekot sousedovy dcerky. Asi dvacet minut jsem odolával, ale pak jsem se zvedl z postele. V otevřených dveřích sousedova bytu stálo to tříleté mrně a ječelo. Skloním se k ní a povídám: "Celou noc jsem pracoval a teď nemůžu spát. Jestli nepřestaneš s tím řvaním, přijdu o půlnoci a udělám ti to samé." Řekl jsem jí to česky, protože moje khmerština není tak dobrá, jak bych si přál. Dítě si přiložilo prst na ústa, spiklenecky se na mě podívalo a udělalo: "Pssst".

Od té doby je ráno klid a ticho. Asi za týden mi soused povídá: "Víš, že teď, kdykoli ráno promluvíme s ženou trochu hlasitěji, Mony se na nás otočí a a dělá psssst."

Vida, někdy domluva stačí. A co dospělí? Člověk se přece učí a rozvíjí celý život. Tak mě napadá, že bychom zločince neměli trestat a posílat do vězení, abychom náhodou nenarušili jejich svobodný vývoj. Nestačilo by jim domluvit? :-)

Re: A co dospělí?:
Autor: J. Jurax Datum: 13.11.2016 20:49

Domluvit devítiocasou kočkou? Proč ne?

Transatlantic:
Autor: J. Sinnreich Datum: 12.11.2016 18:28

Scena: kabina velkokapacitniho letadla, 10 000 m. Rodinka, zrejme skandinavci. Krasni, svetlovlasi, modrooci lide. Manzelsky par a tri odstupnovani potomci. Tito se svijeji, kopou do sedadel, rvou a metaji hracky a jidlo na zem. Matka se sluchatky na usich tento tartas s naprostym klidem ignoruje. Otec leze po kolenou ulickou, sbira pod sedadly zahozene predmety a podava je zpet rvoucim potomkum. Beze zmeny pokracuje po celou dobu letu....

Re: Transatlantic:
Autor: M. Bílý Datum: 12.11.2016 19:45

Tak jako v dětství zacházely s hračkami budou v dospělosti jednat se svými rodiči. Dobře jim tak (rodičům).

Re: Transatlantic:
Autor: P. Dvořák Datum: 13.11.2016 9:25

Přes držku by měly dostat nejen dítka, ale především otec.

Re: Transatlantic:
Autor: P. Portwyn Datum: 13.11.2016 10:23

Nojo, jenže když se řekne A, je třeba dodat i B.

Kdyby je otec vychovával rázněji, posvítí si na něj úřady. Úřady vyfedrované těmi, kdo mají plná ústa řečí o svobodě a právech...

Re: Transatlantic:
Autor: P. Dvořák Datum: 13.11.2016 11:39

Bohužel máte pravdu.

Ale pro okamžité vyřešení popsané situace vidím stále neúčinnější postup mnou výše uvedený :-)

Re: Transatlantic:
Autor: P. Portwyn Datum: 13.11.2016 12:35

Účinné by to bylo, o tom žádná :)

Re: Transatlantic:
Autor: J. Jurax Datum: 13.11.2016 20:54

Máte recht. jenže nějaký hňup natočí exekuci na mobil, otce vyvedou z letadla v poutech a bude hanoben a popotahován, neboť ohrozil svobodný rozvoj nezávislých duší těch nezvedených spratků ...

Když je to třeba.:
Autor: P. Janos Datum: 12.11.2016 17:47

Znám v mém okolí několik lidí kteří nikdy fyzicky trestáni být nemuseli, nebylo to třeba. Já jsem byl dítko pošetilé a tak jsem byl někdy bit jako nezralé žito. Vždy se mi však dostalo varování: "Když to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém, ale půjde to."A jak jsem dnes mým milovaným rodičům vděčen.:-)

Jsem zásadně pro tělesné tresty,:
Autor: V. Husák Datum: 12.11.2016 14:31

zejména jsou-li prováděny způsobem, který v dokonalosti předvedl herec Jindřich Plachta ve filmu "Nebe a dudy". Nejkrásnější je scéna, kdy má potrestat své dva malé synovce, které si vzal na výchovu, za to, že pomalovali jejich kozu jako zebru. Když několikrát velmi jemně plácne prvního z nich po podivně naducaném zadečku, přijde na řadu druhý.

"Kde máš čepici?" ptá se ho. "Tondo, půjč mu svou!" požádá již potrestaného a pak nacpe jeho tlustou beranici do zadní části kalhot druhého "výtvarníka".

"Kolik jich strejdo dostanu?

"No samozřejmě taky pět!" odpoví vykonavatel trestu. Pak synovce plácne přes zadeček a řekne: "Pět ..., to víš, mne neoklameš !!!"

Můžete použít tělesný trest.:
Autor: K. Křivan Datum: 12.11.2016 11:59

Nesmí to ale nikdo vidět, a nesmí to zanechat viditelné stopy.

Re: Můžete použít tělesný trest.:
Autor: Š. Hašek Datum: 12.11.2016 13:59

Ale může! Já žádného rodiče za výchovnou "prdelní připomínku" té Šabatové udávat nebudu.

Re: Můžete použít tělesný trest.:
Autor: K. Křivan Datum: 12.11.2016 14:40

Vy ne a já také ne. Ale je dost de Bilů na světě. Uvědomělých a pokrokových hovad.

Za to, že jsem slušný člověk (nepoužívám vulgární slova ...:
Autor: M. Bílý Datum: 12.11.2016 11:40

Za to, že jsem slušný člověk (nepoužívám vulgární slova, prosím a děkuji se v mé komunikaci objevuje velmi často, nehádám se a tak podobně) vděčím MIMO JINÉ občasnému pohlavku od maminky a jednou za dlouhý čas výprasku rákoskou od otce. Ten následoval po několikerém upozornění: nestřádej si to! Mohl jsem si snadno spočítat kdy nádoba jeho trpělivosti přeteče, ale co chcete od puberťáka. Vždy jsem musel uznat, že jsem dostal napráskáno právem. A dodnes mu za to děkuji!!

Denně na rodiče s láskou vzpomínám, když si ráno měřím tlak a přitom se dívám na fotografie podniku, který otec vybudoval (a bolševíci ho zničili) a na expozici otcových výrobků na výstavě Elektrotechnického svazu československého v roce 1930 v Praze (pamatuji se, když ji připravoval - byly mi čtyři roky).

Bít či nebít?:
Autor: J. Růžička 714 Datum: 12.11.2016 11:38

Fyzicky jsem své dvě děti netrestal. Nebylo třeba. Hranice a mantinely vytyčoval jsem vždy jasným a srozumitelným způsobem. Jak píše p.Boublíková. Stačilo když viděly nebo cítily mou naštvanost a své přešlapy více neopakovaly. Asi jsem měl na děti štěstí.

Re: Bít či nebít?:
Autor: Š. Hašek Datum: 12.11.2016 14:07

Řekl bych, že "státnická debata" o vařečce na zadeli nám byla naordinována zvláště "vychovatelkami", jejichž průměrná "výchovná statistika" bude 0.15 dítěte/rodička. Zjednodušeno.

Od táty jsem nedostal třeba ani pohlavek. Sám jsem jich pak několik přidělil. Nelze to nadefinovat. Často si vzpomenu na ono přísloví: Nejlíp se vychovávají sousedovy děti.

Absolutně přesně !:
Autor: J. Kanioková Datum: 13.11.2016 15:19

Každé dítko je jiné. Třeba i v jedné rodině. I celková atmosféra v rodině může být často odlišná při výchově jednotlivých dětí.

Sestra se narodila rok po jejich svatbě. Očekávaná, milovaná, doma absolutní pohoda. Nedostala nikdy ani pohlavek, byla klidná, vyrovnaná, atd. atd. U mě, po deseti létech, byla situace absolutně odlišná..

POUŽÍVEJTE STEJNÉ ZBRANĚ!:
Autor: V. Kolman Datum: 12.11.2016 10:56

Jel jsem v metru a tam jela maminka s malým roztomilým černouškem. Roztomilým - až na to, že strašlivě a neustále ječel. Rozpomněl jsem se na "strýčka Jedličku" (před lety známý imitátor všemožných zvuků) a začal jsem vedle černouška ječet stejně jako on, možná ještě o něco silněji!

Výsledek? Naprosto nechápavý, udivený kukuč černouška (kdo to tady vydává stejný jekot?) a - ticho!!! Odměnou mi byly kromě ticha i pobavené pohledy ostatních cestujících :-))

A dovedete si představit:
Autor: M. Malovec Datum: 12.11.2016 10:31

tzv. dětské hřiště před domem, kam soudružky učitelky přivedou dvacet spratků a probírajíc jistě důležité věci, nechají je řvát jako debily. No nedusil byste to polštářem zavčasu? Myslím ty soudružky.

Re: A dovedete si představit:
Autor: I. Veselý Datum: 12.11.2016 12:21

Dovedu. Asi deset let mám sousedy, ti mají na zahradě bazén a také děti, co se jim narodily už zde. Nedovedete si představit ten ryk v letních dnech, kdy přijdou kamarádky paní domu s dalšími dětmi. Mateřská školka na plovárně! K tomu hlasité "moudré" hovory maminek co nejde neslyšet, ale za ta léta jsem ani jednou neslyšel okřiknutí dětí aby byly tišeji. U domácích je to dáno asi tím, že pan soused má silný, znělý hlas. Ten když telefonuje cca padesát metrů daleko a za plotem tak slyšíte úplně vše co říká a ještě moc hlasitě. Asi ve své rodině tím hlasem způsobil odolnost proti hluku.

Pamatuji si, že když jsem si v dětství s kamarády hrál na zahradě moc hlasitě tak jsme se i několikrát za krátkou dobu dočkali okřiknutí " buďte zticha" nebo "neřvěte tak".