M. Prokop 21.9.2015 9:37

Zajímavé, pan Schneider se v Lidovkách objevil s Burešem ...

Ponechávám stranou originální (až alternativní) teze pana Schneidera o "čerpání" z Brusele, to by bylo na samostatný článek, ale musím se pozastavit nad jeho tvrzením, že "katastrofální zhoršením životních podmínek" v Pakistánu, Afghanistánu a Iráku jde jednoznačně za Spojenými státy, v Libyi jde na vrub Francie a podíl Velké Británie a Německa není zanedbatelný, Sýrii destruují rukou společnou a nerozdílnou. V Pakistánu nikdo nezasahoval, tamní poměry jsou čistě věcí tamního občanstva. Afghanistán "jde" zcela jasně za Ruskem (tehdy Sovětským svazem) a jeho okupací, tam je původ zmatků, pokud tedy člověk zcela neztratil paměť. Irák by bylo lze přičíst Spojeným státům, nevíme ale, zda by tam i bez jejich zásahu nevypukla revoluce podobně jako v Libyi a Sýrii. Můj názor je, že ano. No a Libye a Sýrie - v Libyi Západ zasáhl, zabránil diktátorovi ve vyvraždění půlky obyvatelstva a nepřineslo to nic dobrého. V Sýrii Západ nezasáhl a nepřineslo to také nic dobrého, jen chaos. K oběma zemím jen připomenu, že místní diktátoři byli také dlouhá leta podporováni Sovětským svazem, Sýrie i po pádu SSSR už Ruskem. Jak moc se to podepsalo na problémech, které zapříčinily revoluce, těžko říci. No a ty kvoty - mnohem důležitější, než rozdělit si uprchlíky kteří už v EU jsou, je omezit příchod dalších, což kvoty neřeší, spíše podporují příchod dalších. Řešením by asi bylo, podpořit z peněz EU provoz táborů v sousedních zemích konfliktů, pro ty, kteří i tak proniknou do EU, zřídit tábory v hraničních zemích, opět financované z peněz celé EU a odtamtud by si uprchlíci žádali o asyl, podobně jako tomu bylo u uprchlíků z "tábora míru a socialismu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek