"... 60 tisíc jich podepsalo petici za to, aby Francie opět – na deset let – převzala nad Libanonem mandát...."

V této souvislosti si dovolím připomenout, že ČT (asi před dvěma lety) ukazovala ženu na ulici ve Venezuele, která důrazně požadovala americkou vojenskou intervenci. Ta intervence se samozřejmě nekonala, protože taková akce vyžaduje chladnokrevnou kalkulaci. Několik zoufalých občanských výkřiků (asi hladových lidí) intervenci určitě nevyvolá.

Jestliže nějaká mocnost přijde do cizí země oficiálně nepozvána od legitimní vlády, pak je to vojenská okupace.

"... Právě když u nás začala „sametová revoluce“, Libanonci ukončili občanskou válku dohodou v saúdskoarabském Táifu. ..."

Po tzv. Sametové revoluci došlo u nás k dohodě, že občan v naší, formující se demokratické zemi, je úplná nekompetentní nula. A právě proto rozdělení Československa provedli dva arogantní politici v zahradě jedné vily v Brně. Referendum se tehdy nekonalo.

Tím chci říci, že Česko určitě není v pozici, aby se dnes posmívalo Libanoncům za přání (vyslovené několika pomýlenými jednotlivci v Libanonu), vrátit se zpět pod administrativní správu Francie. Navíc spekuluji, že kdyby, hypoteticky, jádro dnešní Komunistické strany v ČR dnes požádalo Rusko o vojenskou intervenci (podobně jako to učinilo v srpnu 1968), Vladimír Putin by jim dnes určitě nevyhověl. Ten totiž má ted jiné starosti - i když vakcínu proti Covid-19 už prý má odzkoušenou i na vlastní dceři.

moje malá připomínka k vašemu druhému odstavci - myslím si, že to celé rozdělení ČSSR dopadlo velmi dobře - zachovali jsme si mezi sebou velmi vřelý a přátelský vztah a odhodlání neřešit nějaké blbosti z minulých dob a naopak najít společné řešení současných problému - viz V4 a pod. - hezký den

Není to jenom Libanon nebo Hong-kong, co vzpomínají vcelku dobře na dobu zotročení kolonisty. Nevěřím, že by se třeba potomkům černých amerických otroků chtělo vrátit do své původní domoviny. A "libre Cuba"? Už dávno zapadlo v propadlišti dějin "Cuba sí, yenkee no".

Ovšem Francie a VB dnešní se od té z 19. a začátku 20. století velmi, velmi liší.

Myslím, že by měla v EU nastat doba sebemrskacstvi za to, že jsou sem pouštěni muslimové, stejně jako svého času do Libanonu. Ti za pár desetiletí udělali z nejbohatší země blízkého východu zemi v tragické situaci. A velmi mě zajímá další vývoj. V západní Evropě by to měli dobře sledovat, budou na tom podobně.

No není to špatný nápad. Schovat se na 10 let pod křídla Francie, nechat si postavit zničené domy, vylepšit silnice, železnice, postavit nové továrny, byty.... a za 10 let znovu svrhneme jho kolnializmu, vykopeme ty hnusný Frantíky domů nebo do moře a budeme si opět vládnout sami! Maj to promyšlený dobře! J.L. end

No, ono aby to nějak doopravdy fungovalo, tak by hlavně muselo následovat 10 let věšení teroristů na kandelábry...

Libanon byl nazývám Švýcarskem Středního východu. Tehdy tam ovšem vládl vyvážený systém politické moci a odpovědnosti jednotlivých náboženských skupin. Tato rovnováha byla porušena přísunem radikálních Palestinců, vyzbrojených a financovaných jak arabskými, tak i evropskými státy. Ozbrojení Palestinci vyvolali občanskou válku s armádou řízenou křesťanskými maronity a západ v ní podpořil palestické teroristy! Takže palestinská invaze a její podpora ze strany západních zemí způsobila rozvrat prosperující společnosti. Macron by se měl v zájmu Francie v Libanonu poučit, že invaze cizorodého prvku do fungující společnosti znamená rozvrat a válku.

Nebyla to jen přítomnost Plastelinců, zapracovala i vyšší natalita muslimů.

Ti lidé musí být opravdu zoufalí nebo neinformovaní, když touží být spravování Francouzi, kteří sami neumí spravovat svou vlastní zemi, která stejně jako většina zemí Západu neochvějně spěje k libanonizaci společnosti.

Jak to že neumí, muslimáci právě že vidí, že to tam už dnes ve městech vypadá jako u nich, ale všichni jsou tam bohatí, co víc si přát...

Takže - proč tam ten Macron letěl ? Politovat ? Nabídnout sumu, která může Libanonu reálně pomoci ? Francie ji opravdu má ? Čí ocenění - politické bodíky - získal ?

To bělochů je břímě: své syny vyšlete, ať v cizích krajích slouží těm, jimž prý pány jste; ať obranný jsou pancíř divochům divných ras, z nichž každý plaše zírá, půl děcko a půl ďas. To bělochů je břímě: svou pýchu nedat znát; mít nervy ze železa; a třeba tisíckrát vždy opakovat znovu, že spásu dá jen klid; zisk hledat pro jiného; a za jiné se dřít. To bělochů je břímě: boj věčně podnikat, vyhlásit zápas moru a nasycovat hlad; a válka-li se končí, v níž o věc míru jde, pohanů blud a tupost vše v niveč uvede! To bělochů je břímě: ne králů doprovod, však všední metařina a nevolníků pot. Zde přístav - nevkročíš tam, však dej zaň život svůj! Zde silnice: ne sobě ji krví dobuduj! To bělochů je břímě, to dávná jejich mzda: od těch, jimž neseš dobro, jen zášť, jen úhona; a pokřik těch, jež zvolna uvádíš k světlu dne: „Chcem zpátky v nevolnictví a k egyptské své tmě!“ To bělochů je břímě; k mdlobě se nesmíš znát, ni frásí o svobodě svou mdlobu zastírat. Ať tak, ať onak jednáš, ten dusný, chmurný lid tím vším chce jen tvým bohům a tobě přitížit. To bělochů je břímě: je navždy po dětství, je veta po předčasném a levném vítězství: teď nevděčné jdi dílo vždyť muž jsi! - podniknout, k moudrosti zrej a předstup před sobě rovných soud!

KIPLING, Rudyard: Písně mužů