Středa 12. února 2025, svátek má Slavěna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

JAPANORAMA: Na uhelnú notečku

Počátkem července japonská vláda ohlásila, že do fiskálního roku 2030 uzavře sto uhelných elektráren. Je to její první uhelné prohlášení, které obsahuje nějaký konkrétní údaj.

Těžba uhlí a jeho spalování je symbolem průmyslového rozmachu euroamerické společnosti, který se označuje jako průmyslová revoluce. Industrializace Japonska probíhala podobně jako v Evropě, snad jen s určitým zpožděním. Nešlo totiž o organický vývoj reagující na společenskou potřebu, ale do značné míry o krok nařízený osvíceným císařem Meidži, který se zúčastněným často příčil.

Zemi se nedostávalo odborníků – techniků a technologů –, a tak se císař odhodlal k podobnému kroku, jako zhruba století a půl před ním ruský car Petr I. Veliký, a příslušné odborníky angažoval v Evropě. Kromě jiného tím významně přispěl k tomu, že se Japonsko, aspoň v některých svých oblastech, zbavilo dosavadního izolacionismu. V jistém smyslu tedy uhlí představuje i symbol internacionalizace země. Jakkoliv pomalé, postupné a v podstatě ještě dodnes neukončené.

Jubari

Muzeum těžby uhlí v bývalém dole Jubari, ostrov Hokkaidó

Uhlí však Japoncům nepřinesly až reformy Meidži. Jako topivo ho znaly domácnosti už nejméně v 16. století. Přesto, že je Japonsko na suroviny dosti chudé, zdrojů uhlí dostačujících tempu průmyslové revoluce a jeho rozvoje až někdy do těsně poválečných let tu bylo nalezeno poměrně dost. A to především na severu (ostrov Hokkaidó) a na jihu (ostrov Kjúšú).

Podle vládních údajů Japonsko vytěžilo v roce 1877 půl miliónu tuh uhlí. O třicet let později to bylo bezmála čtrnáct miliónů tun. Zenit uhelné éry představuje rok 1955, kdy restrukturalizace průmyslu a klesající rentabilita těžby vedla k postupnému uzavírání dolů. Do roku 2002 jich bylo uzavřeno téměř tisíc. Na novou práci bylo převedeno 200 tisíc lidí. Přibližně v roce 1960 se importované uhlí stalo levnějším než domácí surovina.

Podíl uhlí v elektrickém koktejlu představoval do sedmdesátých let minulého století přibližně 15 %. Černý kámen se však postupně kvůli zátěži životního prostředí dostával na pranýř. První jaderná elektrárna byla sice jako čistější, zelenější a levnější alternativa k uhlí spuštěna již v roce 1966, avšak ropný šok v sedmdesátých letech vedl k opětovnému nárůstu jeho podílu v elektrickém mixu. Ten v roce 2010 činil již plnou čtvrtinu, čili od ropného šoku vzrostl o deset procentních bodů.

Noširo

Moderní tepelná elektrárna poblíž města Noširo v prefektuře Aomori, sever Honšú

Fukušimská havárie jaderných reaktorů na jaře následujícího roku vedla k dočasnému odstavení veškerého japonského jaderně-energetického arzenálu a země začala plánovat výstavbu nových uhelných elektráren. A to i přes domácí a zahraniční zelený odpor. Prakticky ruku v ruce s plánovaným zauhelňováním energetiky se podobně jako v Evropě začaly objevovat snahy o rozšíření alternativní energetiky z obnovitelných zdrojů.

Alternativní energetika se stala vítanou politickou menáží především činitelů vládní Liberální demokratické strany na její střední čili prefekturní úrovni. Zeleným slibem prostě nezarmoutíš. Vesměs jde o mladší politickou generaci, která svůj elektorát loví ve vodách svých vrstevníků. A mládí, jak víme, je progresívní. Takovouto ekologickou cestou vykráčel až téměř na politický vrchol i současný ministr obrany Taró Kono, ročník 1963, čili je o 9 let mladší než jeho premiér.

Nadšení politiků ovšem nesdílejí kapitáni průmyslu. Zřejmě proto, že potřebují vyrábět, i když je zrovna zataženo nebo nefouká vítr. Ve prospěch uhlí a dalších fosilních paliv argumentují jejich stabilitou a spolehlivostí. Z jádra se po fukušimském průšvihu stalo sprosté slovo, zřejmě proto jej explicitně nezmiňují.

Nahrazuje odstavené jádro se podíl uhlí v elektrickém koktejlu vyšplhal na plnou třetinu, jak hovoří čísla z roku 2019. Japonsko tedy spaluje zhruba stejné množství uhlí na jednotku vyrobené elektrické energie jako Spojené státy americké. Díky zelenajícímu světu se uhlí navíc stalo snadno dostupným. Výhodné je i z logistických důvodů. Uhlík se vyskytuje v kondenzované formě, není nutné jej nákladně stlačovat a měnit skupenství jeho nositele. Netřeba jej překládat a dále dopravovat po železnici, z lodi se vyloží prakticky hned u elektrárny. Jeho hlavním dodavatelem je Austrálie, která pokrývá více než 70 % dováženého množství.

Koizumi

Ministr životního prostředí Koizumi v plamenné debatě se svým brazilským protějškem

Avšak jsouce pod tlakem domácí i světové veřejnosti, japonští průmyslníci se ze svých snů pozvolna probouzejí. Naposledy to na konferenci Spojených národů o klimatických změnách loni v prosinci schytal ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Ano, jde o syna kdysi populárního vlasatého premiéra Džun-ičiró Koizumiho. Synek dostal v Madridu sodu za to, že Japonsko vyváží technologie pro výstavbu uhelných elektráren. Na obrázku je v diskusi se svým brazilským resortním kolegou Ricardem Sallesem. Je zajímavé, že podobný post je zhusta obsazován mladými, zkušenosti a zářezy do pažby teprve sbírajícími politiky. Nejspíš proto, že v tomto resortu se toho nedá až tak moc zkazit. O tom, kde kdy a jak moc se bude zelenat, se rozhoduje v jiných resortech.

Ve snaze uklidnit světovou zjitřenou veřejnost se nyní japonská vláda zavázala k tomu, že podíl uhlí v elektrickém mixu sníží do roku 2030 na 26 % likvidací stovky uhelných elektráren. Čili něco málo nad úroveň roku 2010. Lze však toto snížení nazvat úsilím? Podle mě moc ne. Likvidovány budou především dosluhující, staré a malé čoudící jednotky, které by šly do šrotu tak jako tak, jen se to celé trochu popostrčí. V provozu tak zůstanou modernější energetické bloky, jejichž provoz má logicky podstatně menší dopad na životní prostředí. Redukce podílu uhlí tedy proběhne podle osvědčeného a politicky vděčného schématu vlk a koza.

Jakou cestou se tedy bude japonská energetika ubírat? Odpověď pro nejbližší desetiletí je nasnadě. Bude-li chtít země i nadále disponovat výkonnou a stabilní průmyslovou výrobou, bude mít opět pravdu hostinský Palivec: „Jádro zase bude, víc vám neřeknu.“

Převzato z autorova blogu s jeho svolením. Článek vznikal souběžně s videoblogem na JAPONEUM.CZ, v jehož vydání tentokrát najdete komentovaný týdenní přehled zpráv, cestopis z výstupu na tokijský Petřín, horu Takao, a návod, jak fotografovat Japonce, aniž byste je poplašili.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Karel Wágner
12. 2. 2025

Technologie pro 3D tisk se využívá i na stavbách.

Lubomír Stejskal
12. 2. 2025

Podrobnosti příběhů plných hrdinství a odvahy, ale také zmaru.

Alexander Tomský
12. 2. 2025

Trump bombasticky napadá zažitá konvenční moudra.

Aston Ondřej Neff
10. 2. 2025

Babišovi se můžeme smát, že prohlašuje „Green Deal je mrtvý“.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Tomáš Vodvářka
11. 2. 2025

Budu bit, haněn, osočován, skandalizován jako zastydlý boomer.

Marian Kechlibar
10. 2. 2025

Gaza má skutečně nejlepší pláže v celém východním Středomoří.

Josef Kopecký
12. 2. 2025

Poslanci se vrátili k diskusi o návrhu vlády na zvýšení poplatku České televizi a Českému rozhlasu....

Radek John
12. 2. 2025

Samičky miniaturního roztoče si snadno poradí bez samců. Vynalezly dokonce způsob, jak si udržet...

Lidovky.cz, ČTK
12. 2. 2025

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v...

Ivana Lesková
12. 2. 2025

Ředitel Nemocnice Třinec Jiří Veverka i jeho ekonomický náměstek Kamil Mašík a zaměstnanec firmy...

Roman Joch
12. 2. 2025

Donald Trump za uplynulé tři týdny ve funkci více změnil politiku federální vlády než někteří...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz