Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÍRÁN: Dohoda o obohacování
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kulišek 27.11.2013 3:23poznamka Bylo to nejvetsi viteztvi Iranu od Chomejniho revoluce. Pokud se proiranske strane podari vyhrat v Syrii, bude mit spolecne hranice s Izraeli a nenechat ji ani chvili klidu, az iransky Helizballah bude neustale strilet Iranske rakety do Izraele. |
|
|
J. Kanioková 27.11.2013 3:05Sedm nedostatků zvýhodňujících jaderný Írán v dohodě podepsané světovými mocnostmi - http://jdem.cz/88824 Izrael i SA, coby blízcí spojenci Ameriky, vidí dohodu jako zradu svého vztahu s Washingtonem. Pár článků ve STRATFORdu, kde je o vztahu k Íránu pár analýz. Těch zájmů všech zúčastněných a rozporných je tam hafo. Ideály jsou jedno, ale politika je pragmatická. USA a íránská realita - http://jdem.cz/888v6 V americko-íránských rozhovorech: Ideologie a nutnost - http://jdem.cz/888x9 Izraelci, Saúdové a íránská dohoda - http://jdem.cz/888y6 |
|
|
J. Sinnreich 27.11.2013 1:56Nuklearni Iran Dohoda zaslepenych zapadnich politiku (baronessa Ashton) a Obamy, znamena v podstate uznani jaderneho vyzbrojeni Iranu. Znamena to take nuklearni vyzbrojeni teroristu, ktere Iran verejne podporuje. Dusledky dopadnou samozrejme drive ci pozdeji nejen na Izrael, ale i na Evropu i Ameriku. Toto si vsak ve sve kratkozrakosti novodobi mnichovane nejsou schopni uvedomit. |
|
|
P. Sulc 27.11.2013 0:42Mnichov ?? Mnichov resil alespon mizerne nakladani s Nemci, ktereho se Cesi dopousteli.[ a se Slovaky a Madary take.] Vloni o tom vysla zajimava kniha : Mnichovska dohoda a osud sudetskych Nemcu. Doporucuji precist. A 'Zamlcene dejiny' od T. Krystlika take. Ba, i 'Boj o Hrad' pomuze. sezenete-li. Vlasteneckove ted ovsem zapisti, cist to ale stejne nebudou, staci jim starodavne klise, jak vsichni tomu statecnemu narodu ublizuji. |
|
H. Lukešová 27.11.2013 0:26Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- chuť. V Mnichově světové mocnosti opustili Československo, nyní opouštějí i Izrael, takže ze Izrael bude muset postarat sám o sebe, nikdo jiný to neudělá a také v Mnichově povraždili palestinští Arabové 11 izraelských sportovců a to stále a stále po věčné časy a nikdy jinak budou palestinští Arabové hýčkáni. A Írán? Vše je jen kamufláž, takže je dost možné, že na Blízkém východě propukne válka. Islamisté Izrael chtějí zničit již od počátku. A že je to "světu" jedno, můžeme se divit? Během holocaustu Spojenci (VB, USA, Sovětský svaz) přibouchli Židům dveře, Britové navíc zakázali židovskou imigraci do Svaté země a navíc, Spojenci nebombardovali železnice vedoucí do táborů smrti. Takže Izrael ví, na čem je. V očích některých levičáků je každý, kdo je proti Židům a Izraeli, "in". |
|
S. Netzer 27.11.2013 9:13Re: Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- Zapomněla jste na multikutipolitkorektníky. |
|
|
H. Lukešová 27.11.2013 11:29Re: Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- Samozřejmě, multikulti politkorektníci jsou tím vinni a k nim "bojovníci za mír" a nevládní organizace. |
|
|
V. Novák 27.11.2013 10:15Izraelský odkaz na Mnichov je chucpe. ... |
|
|
R. Horáček 27.11.2013 15:13Re: Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- V zásadě souhlas, ale při té argumentaci 2. světovou válkou bych byl asi opatrnější a to zmíněné bombardování železnic bych si odpustil úplně. S tím spojeneckým bombardováním se to totiž má tak, že na začátku bombardovací ofenzivy proti Německu byla přesnost náletů zoufale nízká - pouze nějaký zlomek hluboko pod polovinou celkového množství svržených bomb skutečně dopadl do cílové oblasti, přičemž "cílová oblast" byla definovaná jako kruhové území o poloměru několika (tuším 5) kilometrů, možná mil, se středem v objektu, který byl terčem útoku. Do konce války se přesnost sice zvýšila, stále však zůstala někde pod těmi 50%. Útočit s takovými možnostmi na železniční trať, která z výšky stovek, spíše však tisíců metrů představuje sotva viditelnou nudli, bylo by plýtvání municí a posádkami. To za prvé. Za druhé - bombardování hospodářských a politických center Německa bylo podnikem dosti náročným zejména vzhledem k počtu letadel a posádek, které byly k dispozici. Celkem úzce to souvisí s tou výše zmíněnou přesností - kvalitu bylo nutné nahradit kvantitou. Mělo-li mít vynakládané úsilí smysl, nebylo možné jej tříštit a vynakládat síly na akce, které na válečné dění v podstatě neměli vliv. Pokud by RAF, nebo USAAF, nebo obě letectva dohromady takové rozhodnutí učinily, dopustily by se v podstatě stejné chyby jako Němci, když v průběhu bitvy o Británii svoji pozornost odvrátili od vojenských objektů (mezi nimi zejména letišť stíhacího letectva RAF) směrem k cílům veskrze civilním, čímž dali Britům jedinečnou možnost se vzpamatovat z dosavadních neúspěchů. A nakonec za třetí - i kdyby nic z toho, co jsem napsal výše neplatilo, spojenci měli dostatek sil dostatečně přesně zaútočit na tratě vedoucí k táborům, skutečně by se do takového podniku pustili a po těch tratích by už nikdy neprojel jediný vlak, pořád by to neznamenalo, že lidé, kteří v táborech smrti zemřeli, by zůstali naživu. Koncentrační tábory totiž zdaleka nepředstavovaly jediný prostředek, jakým Němci vraždili. |
|
|
V. Novák 27.11.2013 15:26Re: Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- Vyhlazovací tábory byly na východě a po většinu války mimo účinný dolet spojeneckých bombardérů, o doprovodných stíhačkách nemluvě. Bombardovací svaz by musel letět přes celou západní Evropu a Německo, pod palbou pozemního PVO i německých stíhaček. Na Auschwitz by moc strojů nedoletělo. |
|
|
R. Horáček 27.11.2013 18:37Re: Vůbec Mnichov má pro Čechy i pro Židy hořkou a trepkou pří- Jistě. I to jsou argumenty proti takovým akcím. Nezmínil jsem je vlastně jen proto, že v průběhu války spojenci buď nalezli uspokojivé řešení (v případě doletu; při náletech na cíle mimo akční radius bombardérů se letadla nevracela na základny v Anglii, ale pokračovala buď na území kontrolované Rusy, nebo do severní Afriky), nebo prostě "pro jednou" kousli tu vyhlídku na enormně vysoké ztráty, pokud šlo o útok na obzvláště významný cíl (továrna v Augsburgu, nebo přehrady Mohne, Eder a Sorpe). V případě železnic k táborům ale skutečně nešlo o (vojensky) významný cíl a pravděpodobnost zásahu byla tak mizivá, že skutečně nemělo smysl se o to pokoušet... |
