Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

26.6.2024 | Svátek má Adriana

Diskuse k článku

HISTORIE: Společná hranice

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

vita 31.8.2009 11:24

Tebe ještě nepřestalo bavit se ztrapňovat

naprostým nepochopenínm textu, dědoušku?

Tvoje věc, práskači.

j 31.8.2009 13:41

Re: Tebe ještě nepřestalo bavit se ztrapňovat

vito, který se za socíka staral o ruské rakety umístěné u nás, bude ostatní obvinovat z práskačství. Jak typické pro bolševiky

vita 31.8.2009 14:23

Re: Tebe ještě nepřestalo bavit se ztrapňovat

Ty debílku, ty jsi ještě za těch několik měsíců nepochopil přečtený text? To opravdu chce mít IQ houpacího koně s půlkou hlavy...

Odkud máš, ty trotle, že jsem se staral o ruské rakety? Z vlastního palce nebo té solidní slonoviny, kterou máš vyplněn prostor mezi ušima?

jirka.s. 31.8.2009 17:05

Re: Tebe ještě nepřestalo bavit se ztrapňovat

Alealeale, tak vono se nám to rožlobilo, to ruďoučké hovínko. Jak říkávala už babička: "Pro pravdu se každý zlobí..."

Peman 31.8.2009 8:57

Je třeba stále připomínat

Česká média nepřipomenula.... Ovšem v české veřejnosti je také stále dostatek moulů (nebo i přímo zrádců), kteří projevují o "zájmy" Ruska až dojemnou péči - přesvědčit se může i na stránkách Psa v diskusích každý, třeba viz diskuse o americké protiraketové obraně. A samozřejmě, přes všechny zkušenosti i českého národa s Rusem, tito ruští vlastenci mezi Čechy nechtějí nic slyšet o ničemné politice a neslýchaných zločinech, spáchaných Rusy (byť tehdy v dresu socialistickém) jakož i nechtějí vidět vpodstatě stále stejnou, imperialistickou a agresívní, vůči sousedům (malým sousedům) neurvalou a drzou politiku Rusů (v dresech "demokratických") dodnes. Že tomu vychází vstříc částečně i novináři se pak už nelze divit. Proto dík paní Šustrová za Váš příspěvek. Znalí si zopakují, alespoň někteří zalepení a tupí snad jednou prohlédnou.

prezident Beneš 1941 31.8.2009 9:18

Re: Je třeba stále připomínat - Londýnské vysílání

Dr. E. Beneš uvedl v projevu 24.června 1941 (kniha - Šest let exilu a druhé světové války):

Co se stalo od Mnichova. Měli jsme smlouvu s Francií, s malou dohodou a Sovětským svazem. Velká Britannie byla spojena s Francií. Polsko mělo smlovu s Francií, ale její smysl a význam zničil Beck r. 1934 dohodou s Hitlerovým Německem. Byl jsem přesvědčen, že válka se blíží.

Katastrofa ne naše, ale celé Evropy přišla, a jeden pod druhém, kdo nezůstali na linii našeho odporu, začali od roku 1939 padat:

Nejdříve Polsko, pak Francie, pak Norsko, Belgie, Holandsko;pak bylo podrobeno za své vlastní spoluúčasti Maďarsko a Bulharsko, pak padlo Rumunsko, pak Jugoslávie a konečně se bránící Řecko. Velká Britannie byla téměř isolována a ubránila se jen s největším vypětím všech sil. A nyní konečně došlo na Ameriku a Sovětský svaz.

Dobře to řekl Winston Churchil v neděli, když zdůraznil, jak v Evropa lehkomyslně a bázlivě dovolila zbrojení a válečný rozmach nacistických zločinců a násilníků, aby pak jeden stát po druhém byl jimi rozdrcen.

Marat 31.8.2009 12:57

Re: Je třeba stále připomínat - Londýnské vysílání

Beneš tak jako každý politik co něco zvrtal, se snažil ve svých Pamětech sebe vykreslit co nejlépe, přímo báječně. Jenže všechno bylo jinak. Čeští politici vůbec nepovažovali Německo za nějakou hrozbu. Za největší nebezpečí , za smrtelnou hrozbu pro ČSR považovali restavrací Habsburku a proto se starala Čsl. výzědná služba více o to, s kým spala tu kterou noc která Habsburská princezna, jak o Německo. Takže Benešova sebechvála a vynášení jeho prorockého vidění je pozdějšího data, až když znal to co se stalo.

NevericiTomas 31.8.2009 15:36

Re: Je třeba stále připomínat - Londýnské vysílání

No jiste Marate...a tech 10000 bunkru 1500 letadel 500tanku se porizovalo proti Habsburkum....Dej si obklad, cvoku...

cimbal 31.8.2009 16:31

Re: Je třeba stále připomínat - Londýnské vysílání

Říká Vám něco Malá dohoda (smlouvy v letech 1920-1930). Plánování a výstavba LO a TO přišla až po procitnutí po roce 1935.

Vodička-sapér 31.8.2009 18:58

Re: Je třeba stále připomínat - Londýnské vysílání

Nedávno zde na Nev. psu, uvedl pan Marat svůj názor na T. G. Masaryka , na jeho úlohu v českoskoslovenských dějinách , hodnotil ho podle svého.Bylo to nevídané, hodně nechutné čtení, samá nenávistná demagogie. Já se proto, od tohoto určitě nějak deviantního zámořského českého "historika", raději držím co možná nejdál,sám vidíte , jak dokáže blábolit,cvokem jej netitulujte, tím mu jenom lichotíte.

Mirek F. 31.8.2009 9:27

Re: Je třeba stále připomínat

Inu, těžko nasazovat psí hlavu rusům jakožto národu, když všude v rudém bloku, i u nás, se našla spousta ochotných gaunerů, co svoje spolukrajany neváhali brutálně terorizovat. Někdy mám dojem, že právě pachatelé těchto zločinů nebo jejich nejbližší příbuzní najraději řvou o zlých rusech, aby zamaskovali svoje vlastní konání. Komunističtí pachatelé i jejich oběti se našly v každém národě, nikdo nebyl pouze obětí nebo pachatelem. Rovněž tak se mi při vzpomínce na Mnichov vůbec nelíbí separace J. Osetie a Abcházie, jenže co kritizovat, když my jsme totéž udělali s Kosovem

Adolf Hitler Mnichov 1932 31.8.2009 9:46

Re: Je třeba stále připomínat - Mein Kampf - boj o území na Východě

Jednoho letního dne roku 1932 na přísně utajované schůzce v Mnichově promluvil Hitler (jak zachytil obžalobou v Norimberku předložený stenografický záznam-část) :

"Česko-moravskou pánev, východní území

hraničící s Německem, osídlíme německými sedláky. Přesídlíme Čechy na Sibiř, do volyňských oblastí a vykážeme jim v nových spolkových státech rezervaci.

Češi každopádně musejí ze střední Evropy nadobro ven ".

sociolog 31.8.2009 11:28

Re: Je třeba stále připomínat

Jmenova cast Gruzie byla priclenena do Ruska, zatimco Kosovo se stalo nezavisle. Coz je zcela opacny postup, ktery zrejme v ceske kotline malokdo chape.

Mirek F. 31.8.2009 11:36

Re: Je třeba stále připomínat

Ach jo, základní věci sociologu, základní věci si nastudovat, nejen v jaderné energetice máte info díry jako vrata. K Rusku nic přičleněno nebylo, stejně jako Kosovo jsou nyní oba útvary nezávislé a stejně jako Kosovo od svých protektorů uznané. Krom toho, když mi někdo odtrhne kus území, tak co potom s tím udělá, jakého statutu se mu dostane, to už je z mého hlediska druhořadé, ba dokonce egál, já už o něj přišel.

pbla4024 31.8.2009 12:49

Re: Je třeba stále připomínat

Tedy tvrdíte, že Rusko nevydává Osetincům (tedy občanům Gruzie) ruské pasy?

Mirek F. 31.8.2009 13:20

Re: Je třeba stále připomínat

Vydává. To je všeobecně známý fakt, o tom nepochybujte.

mh od Labe 31.8.2009 11:56

Re: Je třeba stále připomínat

Nezávislé? Přinejmenším závislé na penězích z EU (i od nás), USA. Nemluvě o drogách, gangsterském prostředí a obchodech s lidskými orgány. Kosovo bylo darováno albánským gangsterům.

vita 31.8.2009 14:28

Re: Je třeba stále připomínat

Nic nebylo přičleněno do Ruska. Ani kmenová, natož jmenova část Gruzie.

Abcházie i Jižní Osetie - u obou lze velmi pochybovat o kmenové příslušnosti kamkoli - získaly samostatnost. A to navzdory tomu, že Jižní Osetie si dvakrát v referendu odhlasovala, že má požádat o připojení k RF.

Na rozdíl od Kosova, které nezískalo samostatnost, ale zůstává de facto protektorátem NATO s naoktrojovanou "ústavou" a zákony.

pbla4024 31.8.2009 15:22

Re: Je třeba stále připomínat

Takže bolševici z Kremlu zase poslali tanky, tentokrát do Gruzie. Okupují jí bez ohledu na své mezinárodní závazky už patnáct let a rudý brach Novák s toho má orgasmus. To ale přece není nic nového.

Marat 31.8.2009 13:06

Re: Je třeba stále připomínat

Mirku, to co píšete v úvodu, je jen jedna s pravd. Jistě, byla špatná tá separace Osetie, Abcházie a Kosova. Separace zemí českých od R-U už byla dobrá? Co dobrého přinesla? Větší daně na platy pro destinásobek politiku a byrokracie.Větší bídu všeho obyvatelstvá a zhoršené životní podmínky a možnosti. A to všechno se stalo pro blaho "vlastenckých" politiku. Takže neodsuzujte to Kosovo ani další. To same se stalo v případě ČSR.

Víte, prozíravější čeští plitici považovali rozbití R-U za obrovskou chybu.

Mirek F. 31.8.2009 13:23

Re: Je třeba stále připomínat

Rozdíl tu je a to velký. Češi se nepřistěhovali na území rakouského státu. S rakouskými zeměmi je spojovala osoba panovníka, kterého si zvolili dobrovolně. A s R-U šli skoro až do poslední chvíle, což zahrnovalo i spousty padlých v nesmyslné válce. Teprve poté, co se ukázala nereformovatelnost R-U, nastal rozpad (všeobecný a vznik ČSR.

vita 31.8.2009 14:47

Re: Je třeba stále připomínat

Ten podstatný rozdíl spočívá v tom, že v r. 1918 neexistovala žádná pravidla a mezinárodní smlouvy, které by zaručovaly jednání s menšinami nebo neměnnost hranic. Všeobecně bylo přijímáno, že válka je přijatelným a přirozeným způsobem řešení problémů mezi státy a oddělení území, pokud si ho ten oddělený dokáže uhájit, je legitimním způsobem vzniku států. Stejně jako pohlcení území cizího státu - pokud mu ten nedokázal zabránit - bylo legitimní.

Mezi tím byla založena OSN, jzniklo mezinárodní právo na jiném základě než dostřelu děl a pokusy o stabilizaci světa. V 70.letech 20. století vznikla podrobná smlouva o neměnnosti hranic i v Evropě - byl to výsledek té slavné Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, na kterou se pak odvolávala Charta 77 a všechny ty Helsinské výbory a na jejímž základě vznikla OBSE. Kvůli Chartě se mluvilo hlavně o tzv. třetím koši - ale podstatou byly dva předchozí.

Už vývoj v Jugoslávii v 90. letech a rychlé uznání Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny ukázal, že EU ani USA si s nějakým dodržováním jimi samými podepsané smlouvy hlavu nelámou.

Takové dělení států, odtrhávání území bez souhlasu mateřského státu a řešení založené na síle nás vrací zhruba o sto let zpátky, do doby kolem 1. světové války. Do doby práva silnějšího. A to je hlavně na příkladech Kosova, Abcházie a Jižní Osetie špatně. To, že přestává platit mezinárodní právo a státy to uznávají.

Osobně jsem přesvědčen, že bez kosovského precedentu by nedošlo k loňskému pokusu o násilné vyřešení ze strany Gruzie a tedy ani k následnému zásahu Ruska.

Mirek F. 31.8.2009 15:15

Re: Je třeba stále připomínat

Jo, asi to proběhlo na principu - když může NATO ,tak my také.

AS Rusko 31.8.2009 16:30

Re: Je třeba stále připomínat / Solženicynova odpověď

Jaké jsou problémy Západu z pohledu moderního Ruska?

Mohl bych jmenovat mnoho důvodů, ale ty nejzajímavější jsou psychologické. Iluzorní naděje se srazily s realitou, jak u nás, tak na Západě. Když jsem se v roce 1994 vrátil z exilu, Rusové západní svět přímo zbožňovali. Je třeba přiznat, že ne tolik na základě znalostí nebo vědomé volby, ale spíš z přirozeného znechucení bolševickým režimem a jeho protizápadní propagandou.

Tento postoj se začal měnit pod dojmem krutého bombardování Srbska silami NATO. Nepřeháním, když řeknu, že všechny vrstvy ruské společnosti byly tím bombardováním hluboce otřeseny a znechuceny. Situace se ještě zhoršila, když NATO začalo rozšiřovat svůj vliv a vtahovat do své struktury bývalé sovětské republiky. Obzvlášť bolestné to bylo v případě Ukrajiny, země, jejíž blízkost Rusku je definována doslova milióny rodinných vazeb mezi lidmi, žijícími na různých stranách státní hranice. Tyto rodiny by jediným řezem mohly být roztrženy další dělící čárou, hranicí vojenských bloků.

Takže naši zklamaní lidé přestali vidět v Západu "rytíře demokracie". Namísto toho uvěřili, že se západní politika řídí pragmatismem, často cynickým a sobeckým. Pro mnohé Rusy to znamenalo hlubokou deziluzi, zmar ideálů.

Západ si zatím užíval vítězství ve vyčerpávající studené válce a sledoval patnáct let trvající anarchii za vlády Gorbačova a Jelcina. V tomto kontextu si Západ lehce zvykl na pomyšlení, že se z Ruska stala málem země třetího světa a že už to tak zůstane navždycky. Když ruské hospodářství a ruský stát začaly nabývat zpět něco ze své někdejší síly, Západ - možná podvědomě, na základě někdejších obav - propadl panice.

ulla 31.8.2009 8:13

trocha historie nikoho nezabije

Petruška, to byla nějaká ruská pohádka, ne? Pravda, tohle je pohádka trochu jiného formátu, co tu paní Petruška předvádí. Faktem je, že podpisu rusko-německého paktu o neútočení předcházelo mnoho jiných událostí, včetně pokusů slepit po útoku SSSR na Finsko celoevropskou koalici proti SSSR včetně Polska. Odmyslím-li si politické konskvence typu "komunismus" a "kapitalismus", být v kůži Stalina v té době, asi bych to udělal v té tehdejší šachové mocenské partii v Evropě úplně stejně, jako on. Navíc "polské" území na východ od tzv. Curzonovovy linie, která byla dohodovými mocnostmi uznána po první světové válce jako východní hranice nového Polska s Ruskem (Polský stát v době do konce r.1918 neexistoval), bylo obydleno všemi jinými národnostmi, jenom ne Poláky a bylo zabráno nově vzniklým Polskem jen díky občanské válce v Rusku. Takže Poláci nepřišli o žádné své historické území a "lid", ale o svoji kořist. Mimochodem, těch lží ve vztazích Polsko - Rusko je dodnes spousta, nejtypičtější je o tom, jak byli polští důstojníci vyvražděni za druhé světové války NKVD. Zajímavé je, že když se chtěli polští pozůstalí soudit o náhradu škody, polské soudy jako jeden muž veškeré písemné doklady o vině SSSR (výslovně - ruských komunistů), vzniklé novým vyšetřováním v Rusku v 90.letech za Jelcina, odmítly jako zcela zřejmé falzifikáty. Podotýkám, že tak rozhodly polské soudy, a škoda měla být vymáhána cestou Polského státu na Rusku. Výklad historie je sice prodejný jako děvka, ale když jde o peníze, občas holt vycení zuby....