V. Novák 7.8.2020 8:24

... hlavně nedisciplinovanost ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 7.8.2020 8:23

Zastavení před Varšavou není sovětská, ale polská teze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 23:29

Pan Vérosta asi existuje s pocitem, jaký že je to úžasně štiplavý humorista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 6.8.2020 23:09

Vérosta asi je nějaký nehrdinný Čech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 6.8.2020 23:08

K té sovětské tezi o zastavení před Varšavou a obklíčení dodám jen to, že to samé chtěli udělat Spojenci s Paříží. Když v ní ale vypuklo povstání, šli bez diskusí a váhání do útoku na pomoc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 22:18

"začalo"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 22:18

Dle mých info, jak jsem prohlížel různé údaje, nikoliv.

Ale je jasné, že určit přesný počet a přesný poměr bude obtížné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 22:15

A ty tisíce padlých při tom poválečném povstání se vzaly odkud?

A ještě, velký stratégu, znáte odpověď, proč třeba to varšavské povstání záqačalo právě 1.8. 44? proč nevypuklo dříve? nemělo to náhodou souvislost s postupem fronty?

Teprve, když byla blízko, mohlo se jakékoliv povstání, které chtělo mít šanci na úspěch, uskutečnit. Včetně toho našeho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.8.2020 21:49

U nás také nedošlo k žádné revoluci. Bolševici jen převlékli kabát a začali si hrát na kapitalisty. Proto také samozrejme nedošlo k potrestání bolševických zločinců. Těch pár procesů, které proběhly, mělo jen vzbudit toto zdání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 6.8.2020 21:45

Tohle označení bolševických pracovních táborů se běžně používá. Ale máte samozřejmě pravdu, ta zkratka označuje organizaci, která je spravovala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 6.8.2020 21:38

To hrdinní Češi začali povstání, až už bylo jasné, že je po válce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 21:16

Ve Varšavě padla za větší část povstalců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 21:14

Jo. Začalo to v Norimberku, že, a Německo bylo poražený stát okupovaný vítězi. Jedním z nich byl SSSR.

To byla poněkud jiná výchozí situace pro stíhání nacistů než pro stíhání komunistů v Rusku, jež je nástupnickým státem rozpadlého SSSR. Ostatně stejně to je u nás se stíháním, že (Grebeníček, Vaš, Brožová atd.).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 21:04

No, uvedené sovětské organizace byly Abwehr, Sicherheitsdienst a gestapo dohromady a ještě něco navíc.

Vývoj byl Čeka -> GPU -> OGPU -> NKVD, do níž byla včlenena též dosud paralelně existují vojenská rozvědka GRU. Po válce se to jmenovalo MVD, pak KGB. A dnes FSB.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 20:51

Inu, on Gehlen co důstojník abwehru udělal v SRN slušnou kariéru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 20:49

No, kdysi jsem někde četl, že posádky to ostřelování ze sovětského území potvrzovaly. Sověti naštěstí neměli noční stíhačky s radarem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 20:45

Britská letadla létala z Itálie. Stalin mohl zaprvé povolit jejich přistání a natankování pro zpáteční let na sovětském území, což by zvětšilo užitečný náklad, zadruhé povolit jejich let přes sověty ovládané území (pohledem na mapu a linie front zřejmo kudy), kde by letadla byla bezpečná před protiletadlovou obranou, i s případným mezipřistáním a dotankováním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 20:36

Ano.

Navíc Sověti byli na konci ofenzívy a měli přetížené zásobovací linie.

A ano, Poláci předpokládali, že se jim povede město osvobodit před osvobozením RA, a získají tak politické body pro londýnskou vládu. A vlastními silami osvobozené hlavní město jako sídlo své vlády.

Ovšem vedoucím prvkem povstání byla Armia Krajowa, řízená Londýnem a v podstatě protisovětská. Byť se povstání posléze účastnily i složky Armie Ludove, řízené z Moskvy. Což Stalinovi vonět nemohlo, ovšem vysvětluje to nechuť k jakékoliv pomocí.

Sověti samozřejmě jednotky AK na od Němců osvobozeném polském území vyšedší z ilegality odzbrojovali a po prověření rozdělovali do jednotek 1. polské (tzv. Berlingovy) armády. Některé jednotky AK ovšem z ilegality nevyšly a bojovaly proti sovětům, majíce je za další okupanty. Navíc na osvobozeném území nebyla situace přehledná, operovaly tam i jiné polské formace (protisovětské NSZ, Bataliony Chlopskie, taky ukrajinští banderovci etc.).

Sověti mohli v podstatě bez problémů poskytnout letecké krytí (v té době měli už vzdušnou převahu) a letecké zásobování, mohli pochopitelně umožnit přistávání britským letadlům s pomocí, mohli podpořit povstání i omezenými pozemními operacemi, mohli pomoci vytvořit pozemní koridor k bojujícím povstalcům, též pomocí podporou dalekonosného dělostřelectva etc. Nic z toho v podstatě neudělali, a když tak jen povýtce symbolicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.8.2020 20:01

Kaminsky byl odsouzen za osobní obohacování. Raboval pro sebe, ne pro Němce. A taky proto, že nezvládl velení - k boji byla jeho brigáda jen omezeně použitelná, neboť vojáci raději rabovali, než aby bojovali. Zvěrstva, jichž se dopouštěli, Němcům až tak nevadila, dělali v zásadě totéž.

Oficiálně ovšem Kaminsky padl při partyzánském přepadu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 17:58

Byli v situaci, kdy mohli vybírat jen ze špatných možností. Nekomunikativnost s RA nebyla pouze jejich vina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.8.2020 17:56

Ani nejbohumilejší (když mluvíme o Polsku) cíl nezbavuje vojenské velení povinnosti realisticky hodnotit své síly a starat se o ochranu civilistů, zejména vlastních. Takže obětovali svému politickému cíli desítky tisíc civilistů a své hlavní město.

A byly jiné složky polského odboje, které neměly tak odmítavý vztah v SSSR a RA - Armija Ludowa spolupracovala ochotně a její příslušníci přecházeli bez problémů do 1.AWP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.8.2020 17:45

Někdy až moc...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Burda 6.8.2020 17:43

Pogromy na židy byla evropská tradice. I u nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 17:43

Povstalci už myslili , - lépe řečeno byli nuceni myslet - na uspořádání státu. Obzvláštš po odhalení Katyně měli dost oprávněnou obavu z budoucnosti. Vzali proto za svou naději, že povstání uspěje a tím pádem jejich vláda získá legitimitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 6.8.2020 17:41

Vaše sentence - podpořené, jak jinak cynickými rozchechtanými smajlíky, ničím jiným - jsou pro změnu urážkou obětí českých. Které ještě v květnu 1945 šly do tisíců. Což je divné, přece už podle někoho nehrozilo žádné nebezpečí, žádné riziko, že?

Ani nejste schopen pochopit, že bez přiblížení fronty nemělo povstání šanci a taky se bez toho nepovstávalo ani v dalších evropských městech. Výjimkou bylo vasršavské ghetto, kde už neměli co ztratit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.8.2020 17:38

Pokud k takovému incidentu došlo, a já o tom pochybuji, i když to nevylučuji, šlo nejspíš o omyl sovětské PVO při zaslechnutí zvuku cizího bombardéru.

Rozhodně není u Varšavy zaznamenán žádný sestřel britského letadla sovětskou palbou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.8.2020 17:33

Praha povstala na svou obranu před zničením. Varšava si povstáním zničení "vykoledovala".

Pražané nehodlali bojovat ani proti Američanům od Plzně ani proti RA o Berlína, Pražské povstání bylo jednoznačně zaměřené jedním směrem - pouze a výhradně proti Němcům.

Vojenský význam nemělo ani jedno, protože nebyla koordinována s postupem záchranných jednotek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Burda 6.8.2020 17:31

Zaslouží si NAŠI úctu. Ale neměli bychom zapomenout těm, co odmítli pomoc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.8.2020 17:27

A proto měli realisticky posoudit své vyhlídky - a to jak pro případ, že RA zaútočí na Varšavu, tak v případě, že tak neučiní. Neměli žádnou záruku, kromě představ o vyjímečnosti Varšavy, že RA o Varšavu stojí natolik, aby se pustila do velmi nebezpečného a náročného dobývání města. Nestála. Přecházela do defenzívy, budovala obranu opřenou o Vislu a předmostí pro budoucí útok. Velení RA realisticky zhodnotilo své síly a podle toho se zachovalo.

Jistě by mělo smysl zaútočit na Němce zvenčí i zevnitř města - ovšem to by vyžadovalo koordinaci a spolupráci, ne boj AK na dvě strany.

Dále se měli velitelé AK zajímat o zabezpečení civilního obyvatelstva - z těch 200 tisíc údajných padých, jimiž Poláci operují, bylo jen 15 tisíc aktivních členů AK, navíc většina z nich neozbrojených, zbytek, tedy 185 tisíc byli civilové neúčastnící se povstání.

Je hrdinství - a je hazard. Že bylo Varšavské povstání zločinem, tvrdil nejen Stalin, ale i gen. Anders. Bylo to zřejmě to jediné, na čem se ti dva shodli. Nebýt povstání, mohla Varšava dopadnout jako Krakov - ten Němci vyklidili ve strachu z RA tak rychle, že nestačili odpálit už připravené nálože. Varšavu v lednu 1945 vyklidili taky během dvou dnů po zahájení Viselsko-oderské operace, stačilo aby 47.armáda a 1.AWP imitovaly pokus o obklíčení - a Němci prchali k Odře. A Sověti mohli přenechat vstup do Varšavy Polákům. Ovšem - podle AK - "špatným" Polákům...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Panter 6.8.2020 17:12

Ve Varšavě řádili Němci, ale povstání bylo proti Rusům. Praha se vždy uměla rázně postavit . Berlín v troskách, Hitler na uhel a v Praze hrdinně povstali. O dekády pozdějc - dráty přestřiženy, Berlínská zeď se bourá a v Praze teprv začíná revoluce.....

Nedávejte prosím do jedné věty, do jednoho řádku historií Pražského a Varšavského povstání....je to urážka polských obětí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek