Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Fakta pod okovanou botou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Dvořák 30.11.2017 5:28Dodatková tabulka by měla být pod každou sochou. A pod každým obrazem trochu známé osoby. Na všech zámcích, ve všech galeriích, pod každými Božími mukami nebo krucifixem v polích, na každém letišti nebo nádraží pojmenovaném podle nějaké osoby, atd. atd. Jedině tak se staneme národem, který nejen že všemu rozumí, ale i jako jediný na světě dokonale pochopil dějiny. Mimochodem, ""tři „stíny“ jeho životopisu (roky 1956, 1961 a 1968)"" stejně tak jako přejmenování ruzyňského letiště, nemá s dějinami nic společného. Je to politika. |
|
|
R. Langer 30.11.2017 8:19Re: Dodatková tabulka by měla být pod každou sochou. Jak že to nemá s dějinami nic společného? Snad to jsou fakta, ne? A politika nejsou dějiny? Spíš jestli ve skutečnosti dějiny nejsou politika. |
|
|
P. Dvořák 30.11.2017 8:43Re: Dodatková tabulka by měla být pod každou sochou. Samozřejmě že politika nejsou dějiny. To by byl dějinář nebo dějinotvorný např. i kdejaký novorozenec, na kterého bere matka porodné a přídavky. Kdysi mně jeden nejen chytrý, ale i velice moudrý člověk a znalec dějin řekl: "Dějiny začínají tehdy, až zemřou poslední účastníci událostí. Do té doby je to politika." Je třeba se nad tímto principem trochu zamyslet, řekl bych, vstřebat ho a ne to hrnout buldozerem jako politiku. Není to dogma a nelze čekat na parte posledního účastníka a potom vykřiknout, že od teď začínají dějiny. Samozřejmě, že se mnohdy dějiny stávají součástí soudobé politiky, zejména jejich překrucování. Ale nikdy! není politika dějinami. Na to má ještě hodně času. Nebo mi chcete tvrdit, že např. lustrační zákon, restituce, dluhy ČSSD nebo ODA, přímá volba prezidenta, koneckonců i ty poslední parlamentní volby, že tyto většinou ještě probíhající události jsou dějinami? |
|
|
P. Vaňura 30.11.2017 9:28Pane Dvořák, politika je ti i POTÉ, co zemřou poslední účastníci. Ne vždy, ale dost často... |
|
|
P. Dvořák 30.11.2017 14:30Re: Pane Dvořák, politika je ti i POTÉ, co zemřou poslední Souhlasím. Politika je to často, možná že i většinou poté. Ale rozhodně bych události odmítal pojímat jako dějiny do té doby, než účastníci zemřou. |
|
M. Prokop 30.11.2017 9:12Re: Dodatková tabulka by měla být pod každou sochou. Tam, kde se jedná o osoby poněkud módně řečeno kontroverzní, by to nebylo ku škodě. A v dějinách bude vše jakž takž zaznamenáno a občas i okomentováno, sovětské agrese i přejmenování letiště z politických důvodů. |
|
|
J. Řezák 30.11.2017 10:26Re: Dodatková tabulka by měla být pod každou sochou. V Litomyšli mají sochu Zdeňka Nejedlého. Dali k němu tabulku. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet. |
|
|
J. Sinnreich 30.11.2017 0:43Marsalove Konev, podobne jako jeho konkurent v bitve o Berlin marsal Zukov, si vyslouzili u vojaku kterym veleli prizvisko "reznik". Proto, ze jejich uspechy na fronte btly vykoupeny bezohlednym nasazenim lidske sily bez ohledy na ztraty. Nas mnogo. To by bylo mozne pripsat k vyssvetlujici cedulce u pomniku. |
|
|
M. Prokop 30.11.2017 9:08Re: Marsalove Lidskou sílu také často zezadu hnali komisaři, aby si to nemohla nějak rozmyslet. |
|
J. Lepka 30.11.2017 10:56Re: Marsalove Je to již dlouho, co jsem na ČT viděl pozoruhodné zpracování bolševické legendy o bitvě u Stalingradu. Velmi zajímavé, jak tam nahnali vězně z gulagů, jeden dostal prastarou vintovku ještě z carské zbrojovky a druhý pět patron a útočili na německý bunkr, dokud těm uvnitř nedošla munice nebo se nezavařil lauf u mašinkvéru. Pak je ti přeživší umlátili pažbou. |
|
J. Rechnovský 30.11.2017 12:17Re: Marsalove On ten Stalingrad už dlouho čeká na skutečně seriózní zhodnocení. Například dnes už je poměrně dobře zdokumentováno, že Rusové původně nepřikládali útoku u Stalingradu nejvyšší důležitost. Tu měl výběžek fronty směrem na Moskvu u Rževa. Operaci Mars veleli Stalinovi "experti" Žukov a Koněv. Na Mars šlo také více výzbroje. Oba útoky začali zhruba ve stejný čas. Útok u Staligradu vyšel Rusům neočekávaně dobře, ale u Rževa zcela ztroskotal. Přesněji, změnil se v nesmyslná jatka. Během měsíce tam Rusové ztratili 400-500 tisíc vojáků. |
|
|
J. Řezák 30.11.2017 11:33Re: Marsalove Žukov nebyl Koněvův konkurent, Žukov byl jeho nadřízený. Jen pro pořádek. |
|
|
J. Sinnreich 30.11.2017 15:30Re: Marsalove Kdyz se Zukov zastavil na Seelovskych vysinach, tak Stalin pobidl Koneva k soutezi , kdo bude v Berline prvni. |
|
|
F. Navrátil 30.11.2017 12:38Re: Marsalove Řezníkem jste ovšem Koněva pojmenoval vy. Na rozdíl od Žukova preferoval Koněv úplně jinou taktiku, a to částečného obklíčení, aby wehrmach a waffen SS mohly ustoupit. Vycházelo to z jeho poznání, že při ústupu má nepřítel mnohem větší ztráty, než v přímém boji. Tak se mu podařilo osvobodit Krakov, z kterého by jinak zůstaly ruiny, stejně jako průmyslovou ostravskou oblast. Mimochodem, za ostravskou operaci dostal od Stalina kartáč, stejně jako za nedobývání Vratislavy. V Berlíně byl dříve než Žukov, i když musel překonávat třikrát větší vzdálenost. Vydal totiž rozkaz nepouštět se do bojů s německými jednotkami, které přes jeho pozice utíkaly vzdát se západním spojencům. Bohužel jeho ctižádostivost ho po válce dohnala k tomu, že se nezastal Žukova při jeho konfliktech se Stalinem a Chruščovem. Přitom Žukovovi vděčil za život, když ho v roce 1941 po porážce jeho frontu v Vjazmy chtěl nechat vrchní komisař Lev Davydovič Mechlis zastřelit. Stalinův smysl pro zvrácený humor dosvědčuje fakt, že Mechlise jmenovat později jako komisaře právě do Koněvova frontu. |
|
|
J. Sinnreich 30.11.2017 15:47Re: Marsalove Konev, z hlediska ztrat v pocatecnich fazich valky, na tom nebyl o nic lepe nez Zukov. Jako velitel Zapadni fronty (Kalininskemu frontu velel genral Maksim Purkajev), v jiz zminene operaci Uran.) Jinak by asi jako uspesny velitel v ruske armade neprezil. |
|
|
J. Sinnreich 30.11.2017 16:05Re: Marsalove Operace Mars. Uran bylo obkliceni Stalingradu. |
|
|
F. Navrátil 30.11.2017 18:04Re: Marsalove Máte pravdu, počáteční ztráty byly děsivé. Na 600 tisíc zajatých u Kyjeva a stejný počet u Vjazmy. Ovšem tady bych nepřikládal vinu Žukovovi a Koněvovi, ale Stalinovi, který zakázal ústup a tím nahrával německé taktice. Žukov chtěl opustit Kyjev a zaútočit u Jelni. Stalin to zakázal a Žukova odvolal z funkce náčelníka generálního štábu. Operaci u Jelni nakonec po kyjevské katastrofě povolil a byla úspěšná. Situace se opakovala u Vjazmy a tentokrát to odnesl Koněv. Před osudem generála Pavlova ho zachránil Žukov. Po bitvě u Moskvy se už Stalin stále méně pletl generálům do řemesla a po Stalingradu jim dával volnou ruku. Hitler postupoval opačně, do porážky u Moskvy důvěřoval generálům a pak se stále více pletl do velení, zakazoval ústup a v roce 1945 si už osoboval přímé velení plukům. |
