Z. Kulhánková 26.7.2014 20:53

Re: Taky jsem ráda, že je v bezpečí

No to sice je, ale celý život prožil v Súdánu a pochybuju, že v USA kdy bude rodinu živit, viz zde http://www.bbc.com/news/world-africa-28460383

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 26.7.2014 22:44

Milá paní Kulhánková,

přeji Vám za srdce uzdravení a zdraví (jsem s Vámi). USA živí alespoň jednu rodinu z Afriky - z Keni a její mužský představitel, marxista a muslim, je presidentem USA. USA je bude živit, pokud ovšem není křesťanství rodiny a svazek muže a ženy na závadu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kopřiva 27.7.2014 1:07

Re: Taky jsem ráda, že je v bezpečí

Paní Kulhánková, prosím, napište nám, že tento poslední výplod Vašeho intelektu byl jakýsi omyl, "ústřel", který prostě nemyslíte vážně, brán v ůvahu Váš vlastní ůtěk až do Canady. Tu "svatou rodinku" jste si mohla za normálních okolností nechat alespoň pro sebe i když chápu, z vlastní zkušenosti, jak obtížné je zůstat citlivý a pokorný v době vlastního utrpení. Tato žena prožila, lze-li to tak říci, utrpení snad ještě horší, t.j. beznadějné ! A USA se znovu projevily jako humanitární velmoc. Budiž za to díky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Kulhánková 27.7.2014 1:22

Re: Taky jsem ráda, že je v bezpečí

Když si kliknete na článek z BBC výše, ta dáma stále miluje Súdán. Právě proto si myslím, že život v jiné africké zemi by pro ni znamenal menší kulturní šok.

Co se mého útěku do Kanady týče, prošla jsem velmi důkladným výběrovým řízením, aby se zjistilo, zda se o sebe začnu starat jak nejdřív možno. Tu počáteční pomoc, za kterou jsem velmi vděčná, jsem dávno zaplatila na daních i jinak.

A humanitární velmoc? Tou může každá země být pouze do té doby, dokud to platí daňový poplatník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kopřiva 27.7.2014 16:14

Re: Taky jsem ráda, že je v bezpečí

Vážená paní Kulhánková. Není třeba mi vysvětlovat detaily a pohnutky Vašeho útěku do Canady. Já jsem rovněž držitelem kanadského občanství (díky českým bolševikům), dokonce jsem kdysi byl Vaším klientem ve Vancouveru; svět je malý. A jsem rovněž pln vděku Kanadě, že mi tam umožnila žít, vychovat rodinu a též mne léčit s komplikovanou rakovinou. Přesto jsem nepřestal milovat československo, český jazyk, jazyk mé matky a českou kulturu. Nikdy jsem své kořeny nezapřel a opravdu jsem dřel po nocích, abych nebyl Kanadě na obtíž a byl daňovým poplatníkem. Rovněž tak ovšem nikdy nezapřu Kanadu za její humanitární pomoc. Ale toto vše není předmětem mých výčitek. Já pokládám za nefér kritizovat "svatou rodinu" že přijala novou šanci do života. Byla odsouzena k smrti, paní Kulhánková, my jsme měli/máme naději našim chorobám přece jen uniknout a mít naději; ona naději neměla !!!! Čekala ji poprava. USA ji vysvobodila a budíž za to této zemi věčná čest.

• reagovat
• nahlásit příspěvek