Martin 15.5.2007 19:48

závěr

Je pravda, že v důsledku tohoto stavu zavládla i jistá jak autor píše „otupělost“ prostě z přemíry názorů, protože žije spousta lidí, kteří si myslí, že mají co říci a jsou schopni své názory publikovat, ale už nesouhlasím s tím, že zavládla též „jakási morální i estetická entropie.“ Nikoliv. A to právě proto, že onen Němec svým filmem nejen nevyjadřuje názor většiny, ale ani jej neurčuje a nevytváří. Prostě je to jeden z mnoha podivných hlasů, které tu vždy byli a budou a jen jsou slyšet hlasitěji než dříve díky moderním technologiím a není umlčován díky současné svobodě.

Jistěže jak autor píše, zakázané ovoce je zajímavé a proto tolik „chutnaly“ komunistické vtipy, ale to jistě není – a asi ani autor si to nemyslí – důvod k chvále režimům, kdy se mohl vtip ocenit i  „zlatou mříží“. Podobně by se daly i klasifikovat třeba i francouzské filmy staré už 30 let, které si dělali legraci z jejich tolik glorifikovaného oboje za 2. světové války a přitom to byl naopak důkaz toho, že se Francie začíná z traumatu této války a své porážky vzpamatovávat. No a podobně nakonec chutná méně i vyjadřovat takové extrémní názory jako v onom filmu, pokud ani to není zakázané ovoce. Právě to, že každý může volně říkat hodně – vede k tomu, že není tak lákavé říkat něco takového.

Zkrátka myslím, že v článku je mnoho podnětného a je napsán velmi hezky, ale tak nějak se oprostil od podstaty toho, čemu říká „postmodernismus“ a zapomíná, jaké jsou jeho totalitní a absolutistické alternativy a dále se nechal poněkud zmást tím, že dnes i ojedinělé hlasy mohou být daleko více slyšet díky úžasným komunikačním možnostem a nemusí to vyjadřovat všeobecný názor a tím úpadek lidstva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek