Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EVROPA: O brexitu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Pospíšil 20.4.2017 0:07Autor si bohužel nepřečetl Lisabonskou smlouvu. Ta ve své prvbá části má například: "Článek 24,1. Pravomoc Unie v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně. Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům. Je vymezována a prováděna Evropskou radou a Radou jednomyslně, nestanoví-li Smlouvy jinak. Přijímání legislativních aktů je vyloučeno." "Článek 32 S cílem vymezit společný přístup vedou členské státy v Evropské radě a v Radě vzájemné konzultace o všech otázkách obecného zájmu týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dříve než členský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scéně nebo přijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radě nebo v Radě konzultace s ostatními členskými státy." Ve své druhé části, smlouvě O fungování Evropské únie má řadu zajímavých článků. Tak například už v článku 4. stojí: "4. Unie má v souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně postupného vymezení společné obranné politiky." |
|
P. Kolar 19.4.2017 22:15Chce to další XX-exit !!! Zoufale je zapotřebí další -exit. Nejlépe CZEXIT. V4 by se měla trhnout. A udělat vlastní mini EU. |
|
P. Portwyn 19.4.2017 18:59No, naposled to zkusili (myslím EchtEuropané) v roce 1940. Jak to dopadlo, netřeba připomínat. |
|
M. Prokop 19.4.2017 20:39Re: No, naposled to zkusili Ano, myšlenka sjednocení Evropy byla Třetí říši fakt blízká. Některé tehdejší proslovy by dnes zněly velmi aktuálně. |
|
|
P. Portwyn 20.4.2017 15:00Re: No, naposled to zkusili Copak, četl jste "Znečištěný pramen"? Já taky. Smutné čtení. |
|
|
J. Jurax 19.4.2017 17:39Signifikantní "protože z ČT jsem se dozvěděl, jak je EU jednotná, a od české vlády, že bude stanovisko EU respektovat a že separátně s Brity vyjednávat nebudeme, protože EU to zvládne lépe ..." Tak tohle ani netřeba komentovat. Servilní vláda podřizené gubernie se zalísala a veřejnoprávní ČT to sdělila národu. Celkem pochybuju, že by na ČT zazněl odsudek tohoto prohlášení ... a probůh, co EU z krizí posledních let vůbec zvládla, natož lépe? |
|
|
P. Portwyn 19.4.2017 18:55Re: Signifikantní Je to ale tristní čtení. Lokajský postoj jak vyšitý. Politická nula ovšem nic jiného neumí... Na druhou stranu jak má Sobotka tu pleš, tak aspoň při svém alpinismu ušetří za šampon. Stačí mokrý hadr. |
|
|
L. Malvinsky 19.4.2017 14:33O autorovi článku Luďkovi Lisse O autorovi článku Luďkovi Lisse vyšel velmi zajímavý článek na idnesu. Je dohledatelný v google pod "Pozor na rozhodčí soudy, můžete přijít o statisíce". Článek se snaží pana Lisse očernit v tom smyslu, že pan Lisse pomocí arbitrážních doložek pomáhal připravit mnoho lidí o částky v řádu statisíců. Doporučuji. Velmi čtivé! |
|
|
F. Houžňák 19.4.2017 11:53Němci měli už za první války píseň "Wir fahren gegen Engeland" (lyricstranslate.com/en/engeland-lied-engeland-song.html), a dneska to v německých novinách vypadá, jako by ji pěli každý druhý den. |
|
S. Netzer 19.4.2017 11:56Re: Němci měli už za první války píseň Lžete. |
|
|
M. Prokop 19.4.2017 12:37Re: Němci měli už za první války píseň Tak každodenně? |
|
|
A. Alda 19.4.2017 13:10Nelže. Je to zde: https://www.youtube.com/watch?v=NTvcMI4PDsQ Nebo zde: https://www.youtube.com/watch?v=3WwAg0912hA |
|
|
A. Alda 19.4.2017 13:27Auch hier https://www.youtube.com/watch?v=bqgnfQ8bg8Q https://www.youtube.com/watch?v=bSgJJ1HlGTc https://www.youtube.com/watch?v=Wvv4cfXJllc https://www.youtube.com/watch?v=NKeO_foFsM0 oder hier: https://www.youtube.com/watch?v=iOPAR9Y_gC4 |
|
|
S. Netzer 19.4.2017 13:41Re: Auch hier A teď se ještě pusťte do hledání německých novin, v kterých to vypadá jako by pěli Wir fahren gegen Engeland "každý druhý den". |
|
|
J. Farda 19.4.2017 14:42Re: Auch hier Hleda netřeba, stačí tahle :-) Lied: https://en.wikipedia.org/wiki/Gott_strafe_England |
|
|
S. Netzer 19.4.2017 14:54Re: Auch hier To taky pějí "v německých novinách každý druhý den"? |
|
|
S. Netzer 19.4.2017 14:58Re: Auch hier Mimochodem, čtenáři Dobrého vojáka Švejka wiki kvůli Gott strafe England nepotřebují. |
|
V. Adrak 19.4.2017 16:56Re: Auch hier Opět začíná ein kessel buntes Síby Netzerové.Vstup zdarma. |
|
|
J. Farda 19.4.2017 21:39Re: Auch hier Neé, paní Netzer tu na Psu s obdivuhodnou vytrvalostí obvykle produkuje Fein Diesel Juntes! :-) |
|
|
J. Farda 19.4.2017 21:48Re: Auch hier Já měl, mľospaní/gnäfrau Sybille, Švejka přečteného už v roce ́65, přičemž co teenager jsem tehdá o nějaké Wiki ještě neměl, na rozdíl od Vás vědmy, ani páru. :-) |
|
|
J. Farda 19.4.2017 21:53Re: Auch hier Klobouk dolů, vědmo Sybille: http://tadesco.cz/v-roce-2014-zverejnily-nemecke-noviny-deutsche-wirtschafts-nachrichten-nepochopitelne-pravdu/ |
|
|
J. Jurax 19.4.2017 17:48Re: Němci měli už za první války píseň Jojo, tehdy zepelíny a U-booty, dnes to bere čtvrtá říše oklikou přes Tuska a bruselské pitrýsky ... |
|
|
V. Novák 19.4.2017 10:55Mimochdem - pokud "zrezavělé britské lešení" tam bylo od doby britského mandátu, pak 1) mělo proč být zrezivělé (dokonce i v Jeruzalémě s jeho podnebím) a 2) jako doklad dlouhodobého nezájmu o opravy se hodí - vždyť kdy skončil britský mandát, že... |
|
|
S. Netzer 19.4.2017 11:09Re: Mimochdem - pokud "zrezavělé britské lešení" tam bylo Nejedná se o lešení, ale o něco jako korzet, který měl držet pohromadě kapli, poničenou zemětřesením v roce 1927 . Ten byl instalován ještě během britského mandátu v roce 1947. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/160603zacala-oprava-boziho-hrobu-v-jeruzaleme |
|
|
V. Adrak 19.4.2017 16:59Re: Mimochdem - pokud "zrezavělé britské lešení" tam bylo Nějaký takový korzet bys Síbo potřebovala ty aby se ti ty piliny nevysypaly z hlavy. |
|
|
A. Alda 19.4.2017 10:11Gott straffe England! To bylo heslo Němců za 1. i 2. světové války. Nemáte autore pravdu, že u Čechů byli Britové vždy respektovaní a jednoznačně kladně hodnocený. Vůbec nemáte pravdu. Ba právě naopak - až do cca 1/2 první světové války nebyli Britové u nás obdivovaní, ale spíše pohrdaní až nenávidění. Ostatně velká společenská náklonnost k Burům, k Indům, k Číňanům a Američanům měla kořeny právě ve staletém odporu vůči Britům. Teprve 1. světová válka znamenala obrat veřejného mínění a Karel Čapek to utvrdil na generace. I přes mnichovskou zradu (a šlo o zradu de iure i de facto) Čapkovo probritské působení v českém vědomí přetrvává. Já jsem ale Angličany navzdory Čapkovi rád nikdy neměl. Z velmi mnoha historických i současných důvodů. Nemám je rád ani teď, ale kvůli chování EU vůči Británii jim fandím a dočasně držím palce. Vy jste to tu pěkně popsal a vystihl, jak EU začala intrikovat a útočit na všechna slabá i "slabá" místa Spojeného království. Opravdu dobře (sledujte ještě Falklandy/Malvíny, co se s tím bude dít). To, jak EU útočí na Spojené království Velké Británie a Severního Irska je pro mne dostatečným důvodem, abych na chvíli na svou hlubokou a letitou aversi vůči Angličanům zapomenul. |
|
|
M. Prokop 19.4.2017 10:22Re: Gott straffe England! Kecáte. Stran "mnichovské zrady", Britové nás zradit nemohli, protože s námi, na rozdíl od Francouzů, žádnou smlouvu neměli. Takže žádné de iure. |
|
|
A. Alda 19.4.2017 10:31Ale ano - byla to zrada de iure. Britové podepsali Verseilleskou i Trianonskou smlouvu a byli garanty našich hranic. |
|
|
M. Prokop 19.4.2017 11:14Re: Ale ano - byla to zrada de iure. A kde je ve Versailleské i Trianonské smlouvě garance našich hranic? Smluví garance? Právě proto, že není, vznikla Malá dohoda. Smlouva byla jen s Francií a později SSSR. |
|
|
M. Prokop 19.4.2017 11:22Re: Ale ano - byla to zrada de iure. " V důsledku zmíněných událostí byla v srpnu 1922 rozšířena původní československo-jugoslávská obranná smlouva, k níž se připojilo Rumunsko - konstituovala se tzv. Malá dohoda, aliance tří nástupnických států garantujících si vzájemně územní celistvost a pomoc v případě konfliktu s třetí stranou. Malá dohoda (iniciovaná do značné míry Edvardem Benešem) představovala jeden ze základních kamenů československé zahraniční politiky do roku 1938. Dalším významnou iniciativou Edvarda Beneše - navazující na ustavení Malé dohody - se stal podpis československo-francouzské spojenecké smlouvy 25. ledna 1924, v níž byly zakotveny garance nezávislosti ČSR, nedotknutelnosti jejího území a pomoc v případě útoku ze strany Německa a Maďarska (podobné smlouvy uzavřela Francie s Jugoslávií a Rumunskem). Zmíněnou spojeneckou smlouvou byla dovršena orientace ČSR na Francii jako jednoho z hlavních garantů uspořádání ve střední Evropě po roce 1918. V říjnu 1925 proběhla za účasti československé delegace vedené Edvardem Benešem mezinárodní konference ve švýcarském Locarnu. Jejím účelem bylo překonání doznívajících antagonismů z dob války a „normalizace“ postavení Německa ve vztahu k vítězným státům Dohody. Francie podepsala s Německem smlouvu o garanci a nedotknutelnosti západních hranic (týkala se rovněž Belgie), avšak stejná garance nebyla ze strany Německa dána Československu a Polsku, což v konečném důsledku znamenalo jisté oslabení pozice těchto dvou zemí na mezinárodní scéně. Československo, které se stalo jedním ze signatářů locarnské dohody, muselo akceptovat obnovu velmocenského postavení Německa a jeho začlenění do Společnosti národů. Nutno zároveň podotknout, že Německo bylo v této době stabilní (jak politicky, tak hospodářsky) zemí s parlamentní demokracií (tzv. Výmarská republika) a nehodlalo ve vztahu ke svým sousedům vznášet jakékoli ultimativní požadavky. " http://ksv.upol.cz/txt/DejinyCSR.pdf |
