J. Zima 15.5.2020 17:18

Vy jste nějak zapomněl tu historii. Jediné referendum, které by bývalo mělo smysl by bylo referendum na Slovensku o osamostatnění tj. odtržení od ČSR. To ale slovenská reprezentace v tehdejším Federálním shromáždění se zákazem majorizace při hlasování nepřipustila. Důvod byl jasný. V takovém případě by "nové" Slovensko nemělo nárok na nic z federálního majetku a veškerá práva nástupnického státu by přešla na ČR. To nemohli připustit, neboť to by byla pro Slovensko katastrofa. Slovenská reprezentace chtěla vzbudit zdání, že rozdělení chtějí ČR i SR. Proto ty drzé podmínky, že se nebudou užívat federální symboly apod. Můžeme být vděční Klausovi, že rozchod hladce a s minimálními ztrátami zvládl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 15.5.2020 20:34

"O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a

Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem."

To je znění čl. 1, odst. 2 ústavního zákona č. 327/1991 sb O referendu.

Klaus se zde zachoval jako vlastizrádce a jako takový měl být odsouzen. Jde o to, že normální právní stát vyžaduje přísné plnění zvláště ústavních zákonů, které zde bylo zásadním způsobem pošlapáno. Klaus rozbil mou vlast, aniž bych se já mohl k věci jakkoliv vyjádřit v referendu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 15.5.2020 20:27

Konkrétně takové referendum jednoznačně vyžadoval čl. 2, odst.1 tehdy platného ústavního zákona č. 327/1991 sb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 15.5.2020 20:25

Jedna facka padla a to ta nejzásadnější. Facka právnímu státu, když dva mocichtiví jedinci v zásadním rozporu s ústavním zákonem rozbili stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 15.5.2020 13:03

Hanácké, Chodské či Valašské republiky bychom se teoreticky dočkat mohli. Zatím ovšem nikdo, pokud je mi známo, s podobnými vážně míněnými projekty (Bolek Polívka promine) nepřišel.

Samostatná Morava, to se po Listopadu objevilo. Ale moravští separatisté zůstali izolováni. Zbytek Moravanů dělal politiku i nadále v jednotě s Čechy. Naproti tomu česká a slovenská politika se rozdělily dávno předtím, než společný stát. I společné cíle prosazovali Slováci pod vlastní vlajkou. To pak společný stát nemá smysl. A jeho rozpad je logický.

O Hanáckou, Chodskou či Valašskou republiku nikdo doopravdy nestojí. Pokud by ji ale někdy v budoucnu většina jejich obyvatel skutečně chtěla (a to mohou i lidé, kteří tu samostatnost momentálně z pragmatických důvodů odmítají), pak tomu žádný ústavní pořádek nezabrání. Názorně to vidíme třeba v Katalánsku. Lidé jako pan Čech se domnívají, že Ústava a zákony vytváří jednotu. Ve skutečnosti je tomu naopak.

Dodávám, že postoj "chceme vlastní zahraniční politiku, chceme vlastní měnovou banku,... a k tomu všemu chceme společný stát" vyjádřením jednoty rozhodně není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 15.5.2020 13:05

Slovákům to většinově nesmyslné nepřipadalo a dost se snažili, aby to klaplo. Těch vater svobody, co zahořelo, toho jásotu na náměstích, panečku. Já jim tu vysněnou hvězdičku na EU fangli přeju.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 15.5.2020 14:04

Škoda, že jste to Slovákům nevysvětlil, když vystoupili.

Vlastně, ne škoda. Ono je to takhle lepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 15.5.2020 10:31

Také nevidím duvod zachranovat jižní křídlo . Ať klidně zbankrotují . Není problém přece mít jednotnou měnu , trh , pravidla . To že zbankrotují sice asi postihne nejvíce německé banky , ale musí zde být mechanismus jak trh očistit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 15.5.2020 11:40

Ty německé banky už solidárně dluhy rozesely na všechny státy unie. Půjčování EUR (ne z Německa, ale z ECB), které přednostně šlo na vyplacení německých investic do jižních bank, euroval, apod. Máte Němce za neschopné hlupáky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 15.5.2020 13:43

1*

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Sidlichovsky 15.5.2020 11:43

Ono to je všechno trochu složitější.Např. řecké vlády zleva i zprava mají hodně másla na hlavě, ale definitivně do kolen je poslala terapie Schaubleho a Dijsselbloema.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 15.5.2020 13:10

V případě uměle odkládaného skutečného bankrotu Řecka jsou německé banky ty poslední, které by finančně trpěly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 15.5.2020 10:39

No ono požadovat ochranu hranic a přitom jím v tom efektivně bránit pomocí žalob, zákonů a adorací piratky Rocketové. To je dost složitý úkol, dovedete si představit co by nastalo, pokud by Italové použili proti migrantům zbraně? Kdo by si to vzal na triko, kdo by riskoval, že jej pak odsoudí a na léta zavřou, podívejte čemu čelí Salvini, jen kvůli bránění vylodění lodi s migranty. A Řekové, kdo jim pomůže proti turkům, když se Anděla bojí jak Erdogana, tak jeho páté kolony u sebe doma. Není to tak jednoduché, když vám síť zákonů, neziskovek a kolaborantů přisátých na penezovod od Eu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Šnajdr 15.5.2020 10:40

Nezvládnutá ochrana hranic byla spíše ze strany EU. Věřím, že Řecko se svou velkou armádou by bylo schopno své hranice uzavřít vůči imigrantům. Ale ten řev z Bruselu a německých "pseudohumanistů" by byl obrovský. Totéž Itálie. Když si dovolila nepustit lodě s imigranty německých pašeráků lidí, to bylo výtek ze strany Německa... EU prostě nefunguje v zásadních oblastech. Ale funguje skvěle v oblasti přerozdělování dotací...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Doubravský 15.5.2020 12:15

Máte jistě pravdu, ale kdyby důsledně bránili hranice od samého počátku, problém by nejspíš nenastal - počáteční benevolence určitě významně povzbudila (vyvolala?) následnou migrační vlnu. A teprve přítomnost větších skupin exotických migrantů přitáhla pozornost evropských pseudohumanistů, kteří ucítili příležitost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 15.5.2020 12:45

Ze začátku to byl výnosný byznys pro pobřežní Řeky, kteří prodávali opuštěné invazní čluny a plovací vesty zpět pašerákům do Turecka. Jela v tom i nějaká ministryně francouzské vlády.

Když Merkelová zaplatila výpalné Erdoganovi, balkánská dálnice byla zavřena a otevřena byla cesta přes moře do Itálie a Španělska za stydlivého financování německou vládou prostřednictvím německých církví.

Pašování lidí je zřejmě kšeft výnosnější než pašování drog. Navíc je kryt legendou o humanitární pomoci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 15.5.2020 11:35

nesvádějte neschopnost EU řešit cokoliv zásadního na jižní státy. Ta neschopnost totiž tkví v hegemonii Německa a Francie, kteréžto státy stále nedovedou strávit skutečnost, že po válce ztratily své velmocenské postavení. Neustále se snaží kolonizovat ostatní evropské státy. Nepodařilo se jim to silou (Hitler, Napoleon), tak to zkoušejí přes dotace v EU. Nepodaří se jim to! Dnes totiž již bohudík nejsme v devatenáctém a dvacátém století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Doubravský 15.5.2020 12:27

Pane Čechu, myslím, že trochu přeháníte. Napoleon ani Hitler neustavili ze svých vazalů Radu Evropy s právem veta každého člena. Na druhé straně protestovat proti "nadměrnému" významu dvou největších a populačně nejsilnějších evropských ekonomik (z nichž jedna je dokonce jaderná mocnost) je poněkud pošetilé. Takhle to přece funguje co svět světem stojí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zima 15.5.2020 17:08

S právem veta? Nebuďte směšný. Od schválení Lisabonské smlouvy lze veto snadno obejít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Doubravský 15.5.2020 18:09

Kdybyste měl pravdu, nediskutovalo by se o potřebě jeho omezení.

https://video.aktualne.cz/evropsky-parlament/konec-vydirani-a-paralyzy-eu-resi-jestli-omezit-pravo-veta-c/r~b0393b4069f011e9a305ac1f6b220ee8/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zima 15.5.2020 19:37

Ale to je jen proto, aby to měli ještě snadnější. Viz případ imigrační kvóty. Tam věděli už na začátku, že by to přes veto neprošlo a tak hlasovali ministři, kde už veto neplatí. Mimochodem tím linkem, co jste dal, sám sobě odporujete. Dával jste veto jako argument, že neexistuje nadvláda velmocí v EU a teď je vidět, že usilují o jeho zrušení. Proč asi?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 15.5.2020 13:10

Mám tomu rozumět tak, že kdyby nebylo té hegemonie (a ona tam v pozadí trochu je, to je pravda), tak by EU byla schopna řešit věci zásadní?

Není to spíš tak, že bez německé, respektive německo-francouzské hegemonie (ta Francie ovšem hodně ztrácí) by EU nebyla schopna řešit vůbec nic?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.5.2020 10:31

To není pravda, co píšete. EU se vždycky propaguje jako "ever closer union", která historicky nevyhnutelně směřuje k celoevropskému společnému státu. To je propaganda, skutečnost je taková, jakou ji popsal autor. Němci a Francie jsou ti rovnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 15.5.2020 10:33

Takže říkáte že šéfové vlád mají v radě evropy rozdílný počet hlasu ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.5.2020 10:39

Ale prosimvás. Na nějakou Radu Evropy Němci a Frantíci srdečně kašlou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 15.5.2020 11:03

No ale tam se prosazuje to co bude EU dělat . Z rady evropy jde zadání evropské komis a pak teprve do parlamentu . A z něj to jde zpět k odklepnutí šefum vlád .

V principu vidíte jak je ten proces složitý a něco uvést do norem je běh na dlouhou trať .

Že anděla nebo makron něco řeknou to ještě neznamená že se to prosadí . Samozřejmě mužeme blokovat a trucovat , ale ten kdo diskutuje a prosadí návrhy , která většina akceptuje tak táhne káru dál . Říká se tomu diplomacie . Bouchat pěstičkami do stolu a říkat né , né , né tak nic neprosadíte a nikdy vás nikdo nebude brát jako partnera.

A tak to funguje všude na světě . AT v evropě nebo usa , či japonsku . Možná někde v diktatuře si diktátor řekne tak to bude a hotovo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 15.5.2020 11:23

Vidím, že teorii zvládáte. Praxe je ovšem jiná, ale nechci vám brát iluze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 15.5.2020 11:33

Eh, že on je další moderní sociolog?

• reagovat
• nahlásit příspěvek