J. Jurax 31.8.2016 23:25

No jo,

ono zblblá blahobytná Evropa pro samá lidská práva zapomíná na lidské povinnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 31.8.2016 13:33

Přesný popis současné reality.

Navíc socialisté všech barev a směrů nikdy nepřiznají ani sami sobě, že motorem pozitivního vývoje jsou zejména individuální odpovědnost, samostatnost a podnikavost ve spojení s dostatkem individuálních svobod, s funkčním konkurenčním prostředním a efektivně vymahatelným nezapleveleným právem. K těmto vlastnostem "moderní" společnost vedena není, opět se začíná prosazovat stádní chování, což socialistům vyhovuje. Dobře vědí, že stádo je lépe ovladatelné než skupina svobodných, soběstačných, orientace schopných jedinců ochotných se o sebe postarat vlastními silami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 31.8.2016 11:54

Přesně ! Vždycky se ten vývoj zvrhne a překročí

Optimální Míru. Je to o - jak netolerantní minority nutně vývojově ovládnou tolerantní majoritu. Jak se postupně, salámovou metodou, odbourává respekt k mezím. Posouvání mezí.

Začalo to bojem za práva žen, což bylo pochopitelné, jenže odbouráváním mezí vznikl feminismus. Ženy se svými požadavky poprvé veřejně vystoupily za VFR, přednesly je Konventu, ten je však nejen vykázal, ale okamžitě sáhl k dalšímu omezení jejich práv. V Anglii o století později se začalo ženám bojujícím za volební právo říkat sufražetky (od anglického suffrage - volební právo)

Druhá vlna - Po úspěších první vlny, odstranění viditelných legislativních překážek, se ženské hnutí na čas odmlčelo. Před nástupem druhé vlny feminismu, jejíž počátek se datuje do 60. let 20. století, však vzniklo několik zásadních děl proměňujících uvažování o ženské otázce. Přibývalo vysokoškolsky vzdělaných žen - právniček, lékařek, vědkyň různých oborů atd. Za WWII ženy prokázaly své schopnosti ve veřejném životě. Po válce však došlo v západních společnostech k hospodářskému rozmachu, a muži tak byli znovu schopni své ženy uživit. Vracela se měšťanská představa, že štěstí ženy spočívá v péči o děti, rodinu. Tentokrát však byla aplikována i u žen vysokoškolsky vzdělaných. Z toho byla situace mnohem konfliktnější, a jak uvádí Friedanová, nechyběly ze strany některých mužů ani "logické" návrhy na opětovné omezení přístupu žen k vysokoškolskému vzdělání.

v 60. letech začala formovat druhá vlna hnutí. Masové podoby nabyla po r. 1968 v souvislosti s hippies. Jeho velká část byla programově protisystémová, a odmítala i měšťanský model uzavřené rodiny. Feminismu se brzy z hnutí hippies vydělil, a jeho postupná "úspěšnost" v prosazování ústupků inspiroval další minority. Nátlak na posouvání mezí se stal "demokratickou" strategií, taktikou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rameš 31.8.2016 9:57

Vnímám to velmi podobně,

jen bych ještě doplnil jako druhou stranu společenské proměny Západu postupnou změnu chápání pojmu "právo" (na něco). Původní smysl "to, čeho mohu dosáhnout nebo využívat a nikdo mi v tom nesmí bránit" se změnil na "to, na co mám automaticky nárok a ostatní mně to musí zajistit". Vznik společnosti nároků je podle mne ještě zhoubnější a konec konců s "právy" (čtěme "nároky") menšin úzce souvisí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 31.8.2016 9:11

"... podporovaným liberální levicí,.."

To liberální bych vyhodil, to jen mate. Levičáci si slovo liberální ukradli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 31.8.2016 8:57

Právě tento svár léčí civilizace obchodem. Je to sice

proces pomalý, ale za to nezastavitelný... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Sedláčková 31.8.2016 7:10

Děsivá vize

a bohužel reálná. Pane autore, píšete skvěle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek