27.9.2021 | Svátek má Jonáš


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Kocourek 2.8.2021 22:34

Parní turbína má vysokou účinnost pouze při jmenovitých otáčkách, na které je stavěna. Parní stroj má daleko plošší charakteristiku. Kromě toho může parní stroj běžet ve zpětném chodu, zatímco turbína ne. Takže Dreadnought měl kromě hlavních turbín pro dopředný chod na bojové rychlosti ještě turbíny pro zpětný chod a na vnitřních šroubech i zvláštní turbíny pro dopředný chod na cestovní rychlosti. Nebylo to zase tak jednoduché, že by lehká a malá parní turbína nahradila těžký a velký parní stroj.

A ještě technická poznámka k "všem dělům velkým": Při předpokládaném použití hlavní baterie na 5-10 km byla děla sekundární výzbroje tohoto dostřelu také schopna (ostatně na vojně jsme měli 100 mm kanóny, které mohly vést nepřímou palbu na 13 km). Původní myšlenka byla, že hlavní baterie měla sloužit k prorážení bočního pancíře či barbet, zatímco sekundární výzbroj k rozbíjení slaběji pancéřovaných nástaveb (čímž lze bitevní loď také spolehlivě ochromit). Děla menšího kalibru se podstatně rychleji nabíjela. Problém byl, že při praktickém použití se výtrysky od střel menšího kalibru míchaly s výtrysky od střel hlavní baterie a tím znemožňovaly opravu palby. Velitelé si uvědomovali, že pokud by potřebovali opravovat palbu hlavní baterie pozorováním dopadů střel, museli by tak jako tak palbu sekundární výzbroje zastavit. To byl ten pravý důvod, proč se sekundární baterie jevila jako zbytečná (mezi válkami byla opět doplněna, tentokrát ovšem v roli protivzdušné obrany).

P. Milan 1.8.2021 15:04

Dost přesné.

Námořním zbrojením se Němcům podařilo vehnat GB do spojenectví s Ruskem, což rozhodně nebyl tradiční spojenec (tím bývalo spíš Prusko).

Co se týče německé motivace, spočívala hlavně v tom, že se obávali, že postupem času budou Spojenci GB, Francie a Rusko výrazně silnější než Trojspolek a že je tedy nutno začít válčit včas.

Nejméně se do válčení chtělo právě GB, nemohla prakticky nic získat, ale mnohé ztratit. K čemuž nakonec i došlo.

K. Kocourek 2.8.2021 20:52

Nejvíc se do válčení chtělo Francii - hodlala tak odčinit porážku z Prusko-francouzské války. Francouzský prezident Poincaré ještě na poslední chvíli odcestoval na státní návštěvu do Ruska a vyloženě cara motivoval do války.

Rusové ovšem zase měli zájem na zničení Rakouska-uherska, které považovali za překážku svých zájmů na Balkánu. Rakousko-uhersko bylo v podstatě napadeným státem (vražda vrchního inspektora armády agenty sousedního státu) a jako stále ještě regionální mocnost si nemohlo dovolit dát najevo slabost. Ruský ministr zahraničí Sazonov se rakouskému velvyslanci vyloženě vysmíval, že Rakousko-uhersko bude Ruskem zničeno, podporován Francouzi, kteří slibovali pomoc proti Německu.

V Německu zastával teze o nutnosti včasného vypuknutí války generální štáb, zatímco císař kolísal. Ruský car kolísal také. Oba monarchové na poslední chvíli asi 2x zrušili rozkaz k mobilizaci k velkému zklamání jejich generálních štábů. Nakonec se válka rozjela, protože od dob onoho německého vítězství z Prusko-francouzské války se věřilo, že jakékoli váhání s mobilizací způsobuje porážku.

Na druhou stranu v letech před 1. světovou válkou už takových krizí bylo několik a zpravidla se je podařilo vyřešit mírovou cestou, takže pro mnoho diplomatů to zpočátku vypadalo jako banální situace, která se zřejmě vyřeší podobně. Tím pádem se své práci plně nevěnovali a podle toho to taky dopadlo.

Autor článku má pravdu, že geopolitické poměry konfliktu napomáhaly, ale to ještě samo o sobě neznamená, že válka musí automaticky vypuknout. Zpravidla se to vyřeší drobným přeskupením sil a diplomacií. S tezí o nevyhnutelnosti války přišli následně ve svých memoárech její hlavní protagonisté, když se snažili svalit vinu za svoje selhání na neosobní síly, kterým údajně nešlo zabránit.

M. Pivoda 1.8.2021 14:46

Jeden z nejtvrdošíjnějších bludů historie?

Ten blud je asi zveřejněn až v posledním odstavci autorova článku. Cituji ten blud: "... nepřestávají snít svůj „zelený“ sen ... "

Rozumím tomu tak, že zatímco v dobách českého reálného socialismu (1948-1989) každý článek musel začít nutně citací nějakého usnesení ÚV KSČ, a také v jeho duchu bylo třeba článek nějak zakončit. Závěr článku (v dobách českého reálného socialismu) mohl znít "já plně souhlasím, a ještě bych chtěl zdůraznit ...."

Dnes je třeba módně plivnout na Zelenou politiku (i když to s tématem článku vůbec nesouvisí), aby byl ten článek v dnešní době publikovatelný. Určitě tato zásada platí pro Neviditelného psa.

J. Kostelanský 1.8.2021 8:04

Veľmi zaujímavý pohľad do histórie. A podľa mňa je na tom veľký kus pravdy - hlavne čo sa týka Bagdadskej železnice. Čo je svet svetom, tak sa vždy vojny viedli kvôli 2 vzájomne prepojeným veciam: 1. prírodným zdrojom na nejakom území a 2. kvôli samotnému územiu, resp. možnosti mať na neho vplyv.

V. Církva 1.8.2021 6:42

No jistě zajímavé údaje. Takto popisovaný stav vojenské síly světa před válkou jsem zatím nečet (teda, důkladně jsem 1.sv válku nestudoval). Ani jak to začalo s ropou.

Nicméně, nás teda učili, že k válce bylo našlápnuto, i že ji začalo Rakousko na popud Německa. A z jiných zdrojů vím, že France Josef se s Ferdinandem vůbec nemilovali, když ho prý zastřelili, FJ to téměř oslavil.

Přesto si myslím, že článek se zaměřuje jen na vojenství, energie a jakkoliv popisuje nástup Německa, zapomíná na německý nacionalismus a nabubřelost, která se nastartovala za Napoleana v buršáctví. Ta bohužel nevznikla až za Hitlera.

Š. Hašek 1.8.2021 15:09

Máme Franze v síni na chalupě. Prti dveřím. Nepucuju kolem něho pavučiny! Opodál smuteční pohlednici Ferdinanda s Žofií.

Je asi zřejmé, že Franz toho měl včas nechat. Neříkám tím, že by válka nějaká nebyla. Ale asi by byla jiná. Hodně jiná! Ale Franz neslavil Sarajevo, natolik mu to ještě pálilo!

Mrzí mě, že naši muži tehdy dost umírali za zájmy nějakého Viléma. Pyšného Němce, který by Slovanovi z Prahy/Berouna/Votic ani nepodal ruku!!!

Zkráceno.

K. Kocourek 2.8.2021 21:16

Naši muži zpočátku umírali kvůli napadení své země agenty Srbska. Kdyby se do toho nevložilo Rusko, nebyl by ani důvod, aby se do toho vložilo Německo. Všechno by se odehrálo mezi Srbskem a Rakouskem. Veřejné mínění Evropy (kromě Ruska) nebylo Srbsku nijak zvlášť nakloněno. V Srbsku vládl režim, který se k moci dostal královraždou a byl všeobecně považován za expanzionistický. Tím, že Německo představovalo z ústředních mocností toho silnějšího, v průběhu války se rozhodování přesouvalo v jeho prospěch, takž na konci už bylo zřejmé, že je Rakousko zcela pod německým vlivem.

Existuje hypotéza (jako všechny alternativní dějinné konstrukce se ovšem nedá nijak prokázat), že pokud by Rakousko-uhersko okamžitě v odvetě zaútočilo na Srbsko a přitom by ostentativně dávalo najevo, že si spor přeje vyřídit samo bez Německa, Rusko by nakonec do války nešlo a spíš by se snažilo stavět do role zprostředkovatele. Vzájemná měsíc trvající jednání a ultimáta posléze vtáhla do války i ty, kteří na ni původně nebyli připraveni.

J. Vintr 31.7.2021 21:45

V dnešní době by "velký" válečný konflikt mezi velmocemi vedl k takové devastaci větší části planety, že by možná vrátil lidstvo, nebo spíš jeho zbytek, zpátky o mnoho stoleti. Toho si jsou snad i čínští komunisti vědomi. Ale oni můžou dosáhnout svého i bez války. Myslím že v současné době ovládají Ameriku i Evropu víc, než si dovede kdokoliv v těchto zemích představit. Možná že už jim stačí jen odhodit kamufláž a otevřeně si vzít, co už je v podstatě dávno jejich.

S. Ševeček 31.7.2021 23:41

takže Nás U.S.A. pouze straší ?

P. Han 1.8.2021 8:01

Vás a koho ještě?

P. Milan 1.8.2021 15:05

Ostatní komouše.

J. Jurax 31.7.2021 15:51

Zajímavé. Velmi.

Ale je to moc jaksi unární hypotéza - myslím tím Dreadnought a nafta pro lodě - na příčinu tak složitého jevu, jakým byl vznik Velké války.

P. Černý 31.7.2021 16:12

Zvlášť když ta válka začala na pevnině a rozpoutala ji úplně jiná země.

Ovšem jako připomínka jakoby zákulisní role Velké Británie, která se významně podílela na rozpoutání obou světových válek, je to dost dobrá, a navíc faktograficky doložená, úvaha.

J. Ganaur 31.7.2021 18:01

Spolu s další úplně jinou!:-)

V. Církva 1.8.2021 6:51

Jak se VB podílela na rozpoutání 2.sv. války? Myslíte Mnichov? Tam uhnuli, nelogicky protože Chamberlein byl ignorant bez přehledu a orientace v problému, logicky proto, že chtěli budovat armádu a pak, neměli hrdost, nechápali co je to spojenec. I když my měli dohody spíš s Francií. No a při vpádu do Francie sice pomáhaly československé tanky a průmyslový potenciál Československa, ale dobyly by je asi tak jako tak.

No možná kdyby VB jasně zpacifikovala Němce dřív, možná by bylo obětí mnohem míň. Na druhé straně Západ jistě chtěl obrátit Německo proti Rusku. Nakonec Hitler snad jasně opovrhoval Slovany, ne Brity, a byl proti komunismu

P. Milan 1.8.2021 15:13

Chamberlain byl dost zkušený politik, ne ignorant. Věděl, že v tom momentě nemají na válčení prostředky a hlavně, doma by mu to neprošlo.

My jsme měli dohodu s Francií, SSSR a Malou dohodu. S GB nic.

GB na pacifikaci Němců neměla sílu ani domácí souhlas s takovou politikou.

Západu by úrok Německa proti SSSR nepochybně nebyl proti mysli, ale na tom to končilo. Neudělali pro to nic, navíc, bylo by tím ohroženo Polsko a to připustit nechtěli.

P. Černý 1.8.2021 17:49

Uvažujeme podobně. Ale já na rozdíl od vás odmítám vidět Mnichovský pakt jako chybu VB a Francie. Nehledě na to, jaký byl Chamberlain ignorant, musel by být malé dítě, aby veden pouze humanitárními ohledy jen tak škrtnutím pera zvýšil kapacity zbrojní výroby nebezpečného konkurenta o čtvrtinu a aby mu navrch daroval výzbroj a výstroj milionové armády. Nehledě na zásadní změnu v rozložení sil ve Střední Evropě, která nepochybně urychlila zahájení války.

K. Kocourek 2.8.2021 21:31

Pro vnitrozemský národ je těžké chápat uvažování Velké Británie. Jenom na ukázku: Neville Chamberlain přivezl "mír pro naši dobu", za rok na to bylo napadeno Polsko a týž Chamberlain vyhlásil Německu válku. Přestože bylo zřejmé, že jeho politka byla od začátku chybná, stále byl předsedou vlády. Válka ve Francii se zadrhla až do léta příštího roku, Chamberlain byl stále předsedou vlády. Pak Němci podnikli úspěšnou invazi do Norska a Chamberlain se poroučel. Zkrátka pro Brity začala být vláda neúspěšná, až když byla obelstěna v operaci německého námořnictva, byť na podružném bojišti...

P. Milan 1.8.2021 15:06

Británie v obou válkách pracně zvítězila, ač je v obojím případě rozpoutali jiní a GB se do toho vůbec nechtělo.

Tu druhou smluvní partneři Hitler a Stalin.

P. Černý 1.8.2021 17:54

Nějak zapomínáte, že Hitler měl před válkou více smluvních partnerů. Po Mnichovu s ním uzavřely smlouvy o neútočení také Anglie a Francie. Podobnou smlouvu se SSSR Německo uzavřelo až poté.

J. Plzák 31.7.2021 14:36

Zajímavé amatérské povídání o technice pohonu lodního šroubu. Jeho hřídel, ať už poháněná parním strojem, nebo turbínou, musela mít vždy axiální ložisko.

Je udivující, že právě tento element stavitelům lodí tenkrát chyběl.

J. Jurax 31.7.2021 15:17

Ehm ... V článku psáno "kvuli reakcím suvných sil na ložiska".

Valivá ložiska velmi špatně snášejí rázy a netlumí vibrace.

P. Han 31.7.2021 15:17

Kde to čtete?

J. Vintr 31.7.2021 21:51

Parní stroj má hlavní pohyb vratný přímočarý, u kterého nelze použít kuličkové ložisko. Jen kluzné, které jde při vyšší rychlosti pohybu hůř mazat a víc se proto opotřebovává.

P. Milan 1.8.2021 15:08

Válečkové by šlo, viz staré dvoutaktní benzinové motory.

J. Plzák 31.7.2021 14:31

Opět důkaz, že historie není věda. Jistý, všeobecně uznávaný, Australan, to jméno mne jako na potvoru napadne později, vysvětluje vznik WW1 daleko jinak, prostě že šlo o všeobecné zpitomění na obou stranách.

Bagdadská železnice v tom hrála určitě jen zcela zanedbatelnou roli. Ta se dala rozbít za pár šupů Armény v Turecku, řeckými, srbskými a dalšími partyzány kdekoliv.

Bohužel ale, nová vlna všeobecného zpitomění se šíří i dnes.

P. Černý 31.7.2021 14:50

A jak říkal ten starý ovčák Švejkovi. Lidi strašně zpychli, nevěděli co roupama, a jeho skopové už taky přestávali kupovat.

Š. Hašek 31.7.2021 21:09

Souhlas. Pitomí se vždy, když politici žačnou mít roupy. Lid většinou jen trhá jablka na trh.

Než vznikla ta válka, všude, kde se potom bojovalo, se lid domníval, že "nic nebude". Krom kávy, piva třískání do stolu na dělnických schůzích ......

Až potom jeden student chtěl něco řešit! Co? Kdo tahal, za nitky? Hlupáček myslel, že Konopiště je zdrojem rakoviny.

Vsadím se, že v pozadí Gavrila bylo Německo. Hlavně. Vilém se tetelil blahem. Vydrželo mu to slabé čtyři roky.

J. Vintr 31.7.2021 21:58

U vzniku války nepochybně hrál velkou roli nedostatek představivosti u politiků i generálů, kteří nedokázali do svých úvah o vedení války zakalkulovat technický pokrok v konstrukci zbraní. Především dělostřelectva s mnohem větším dostřelem, přesností a rychlostí palby. A také automatických zbraní, konkrétně kulometů. Tyto věci zcela zásadně změnily charakter válečného konfliktu. Ovšem tupým zeleným mozkům tohle v podstatě nedošlo do konce války a honily vojáky proti kulometům podle "osvědčené taktiky" z dob, kdy se střílelo předovkami.