Děkuji za seriál o čínské KS. Je to dobrý lék proti naivitě lidí, kteří předpokládají slušné chování od všech, kdo disponují mocí. Pohádky o moudrém vladaři přinášejí úlevu od frustrace lidem s menší mírou moci (s větší mírou bezmoci) a poskytují záchytné body pro obvyklou psychickou obranu v obtížně řešitelné situaci: racionalizaci a popírání. Realita je ovšem jiná a kdo nabyl moci ze zdrojů, těžko ji dobrovolně pustí, zvláště, když moc ze zdrojů je jeho silnou životní motivací, přehlušující jakékoli jiné motivy.  

Projevy v Číně ostřeji než v ČR vystihují podstatu určité lidské úchylky a identifikují politické podmínky, jež uvolňují prostor k uplatnění těchto úchylek. Tento černobílý obraz je důležitý jako argument vůči racionalizacím, s nimiž někteří lidé bez protestu přežívají svoje faktické zotročení, domácí násilí apod. a poskytují prostor manipulátorům a násilníkům. Poznal jsem v ČR lidi, kteří rovněž necítí úctu k lidskému životu a nelítostně využívají ostatních lidí jen jako pracovní síly, lhostejno, zda se jedná o námezdního dělníka jednorázově nebo o vlastní děti po celý život. Chybí jim určité zábrany, což těžko pochopí ten, kdo zábrany má a vedle toho má sklon k racionalizaci i tam, kde jiný včas uteče. Lépe to možná pochopí ten, kdo prošel situací, která mu umožnila stát se neomezeným pánem nad životem a smrtí (případně stačí stát před rozhodnutím, zda šikanovat nebo ne), pokušení náhradního sexuálního uspokojení někdo neodolá, někdo odolá, někdo se vzpamatuje, někdo tomu propadne. A na druhé straně někdo násilí na sobě přijme, někdo se osvobodí, jsme i v tomto směru individuálně disponováni. Poznání podstaty jevu na základě cizí zkušenosti je cestou ke svobodě.