Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

S obsahem článku zcela souhlasím

A panu Jeníkovi za něj děkuji!

Ciizinci jsou jako koření.

Bez koření je jídlo sice zdravé a výživné, ale že by se jeden po tom utlouk,...   Troška pasujícího koření udělá divy.  V té trošce to vězí. Když vám ujede ruka a překořenite, není to celé k žrádlu a musíte to vše vyhodit. Evropská unie už dávno není k žrádlu. Zaplať Pánbůh cizince lze vyhodit, na rozdíl od koření.

Trefné přirovnání :)))

Velmi přesně popsáno.

Bohužel. I tak nejspíš je - či bude - ta Austrálie lepším místem k životu, než Evropa.

Multikulti je pochopitelně

(škodlivý) nesmysl. Ale lidi stejného či podobného názoru si hledám bez ohledu na rasu. Fakt je, že to je možné jen individuálně.

Co nám dal multikulturalismus?

Multikulturalismus v Austrálii vrcholil zejména v 90-tých letech. Byl jsem v té době dosti činný v administraci brisbaneské etnické rozhlasové stanice, kde jsem byl vicepresidentem i zastupujícím presidentem. Musel jsem proto čelit skoro denním nájezdům různých politiků, kteří v naší organizaci (čítala víc než 10 tisíc členů) viděli potenciální zdroj hlasů. Slovo „multiculture“ a jeho deriváty se jim stalo jakýmsi zaříkadlem. S členy medií tomu bylo podobně. Tak to šlo až poměrně donedávna, teď už se to tak nějak přežilo, pokud toto slovo nebylo ještě z politického slovníku vypuštěno, brzy tomu tak bude. Plakat kvůli němu nebudu.

Něco nám ale přece jen multikulti přinesl, to se musí uznat. Když jsem sem přijel, v obchodech v Brisbane, které bylo ještě pořád tak trochu provinčním městem, jste ještě počátkem 70-tých let nenašli kupříkladu kus kloudného salámu. Nebo tlačenky či paštiky, prostě toho, o čem se nám v posledních dnech snaží namluvit, že je nezdravé a rakovinotvorné. Všude byl k dostání leda tak „luncheon“ či „windsor“ nebo v nejlepším případě cosi připomínající vzdáleně vídeňské párky, to vše chutnající podobně, jako vařené piliny, prostě nepoživatelné. Teď i v supermarketech dokonce dostanete někdy i docela slušně chutnající salám, o obchodech s lahůdkami nemluvě. Navíc přibyly spousty čínských, thajských, indických a podobných obchodů.

Takže, něco nám sem ten multikulti přece jen zanesl. Teď jde o to, jestli je to vyváženo tím, o co Austrálie přišla. O čemž se odvažuji pochybovat.

Re: Co nám dal multikulturalismus?

Pane Koreisi, nejsem v Austrálii tak dlouho jako Vy, (od r.1970), ale raději bych žral ten bílý chléb a Devon salám, na který jsme ohrnovali nos, kdyby byla Austrálie jako tehdy, bez zatracených vražedných muslimů, bez prodejných politiků, lezoucích jim do řiti a kdyby ta současná politická korektnost nebyla pokrytecky považovaná za normál !

Souhlas!

Děkuji!

Re: Souhlas!

Souhlas i dík.

Je to jako přes kopírák.

Všude, kde kde potlačíš evropskou identitu, tam nastoupí levičácký multikulti rozvrat.

Nic nejde jen jedním směrem

Také jsem přišel do Austrálie před 47 lety a vím o čem pisatel mluví. Taková tehdy Austrálie skutečně byla,homogenní, slušná a pracovitá, ale mnoho přistěhovalců před námi , mluvím o těch po válce, především Italové, to viděli jinak. Byli jsme druhořadí občané, řekl mi jeden z nich. Multikulturismus sjel na špatnou kolej, pravděpodobně svou uspěchaností a především obrovským přívalem nového lidu. Čtvrt milionu lidí ročně Austrálie prostě nezvládá a bere je jen proto, že nezvládla klientismus všech těch kteří na této vlně parazitují. Především byrokratů a politiků...

Na závěr, multikulti take zem obohatilo a změnilo lid, který přišel. Nic neprobíhá jen jedním směrem. Ona ta australská poctivost a slušnost ovlivnila i nás, nově příchozí. Vsadím se , že pisatel bude souhlasit se mnou, že i my jsme se stali slušnými Australany i když mnozí z nás takoví nebyli když sem přišli?

Re: Nic nejde jen jedním směrem

Jde o to, zda se onen příchozí integrovat chce. Sám jsem přišel do vyspělejší, bohatší společnosti a s radostí jsem přijímal její standardy chování :

Nehrbit se před úředníky.

Korektně se brát za dobrou věc.

Dodržovat slovo a termíny.