Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
AUSTRÁLIE: Tragické požáry buše
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
para 16.2.2009 10:22Re: Opakujici se pribeh Zdá se mi, že takyaustralan lecos o požárech ví. Jak se tam na to dívají klimatologové? Jak často se stává, že sucha a horka se takto vyšponují a dení teplota tam vyskočí na udávaných 47! To by i tady v Čechách lecos asi lehlo plamenem. Podobně rozsáhlé požáry zažilo také Řecko, Kalifornie... Je to obecný trend nebo jen důsledek dokonalejší informovanosti? |
|
|
possum 16.2.2009 13:09Re: Opakujici se pribeh Nectes pozorne! > .....take mnoho rostlinych druhu zavisi na svem rozmnozeni na pozaru.< A o neco nize xtl taky pise, ze pozary jsou tu normalni. Horka? Kolem 40 aspon na par dni kazde leto. Samozrejme ve vnitru mnohem vic. Proto take u opalovych dolu maji byty pod zemi, ve starych vykutanych dolech. Bohuzel ale, mnoho pozaru je praci zharu. :-( |
|
|
para 16.2.2009 13:57Re: Opakujici se pribeh Pročetl jsem to pozorně jak umím ale odpověd zdali to má na svědomí vedle žhářů i klima nemám. I když se tam píše o létech sucha a malém stavu vody v nádržích. Když se totiž podíváš na ty obrázky tak jsou tam stromy možná i staleté - jak to, že stojej když by je požáry mělo sežehnout už prakticky zamlada? |
Možná si reportéři vybrali extra záběry a nikoli typické - možná ta sdělení australana či taky-australana nejsou rovněž typická. Počet obětí také není typický a rozšíření na víc místech po světě také asi ne. Něco prostě ještě nevím a v textu to není.
Zkus mi ty extrémy vysvětlit possume. Já tam nikdy nebyl a tohle povídání je můj výlet do světa. Dovedu si jen představit požár v Řecku či u nás. Na druhé části Austrálie měli v té době co vím naopak rekordní záplavy. Zas rekord...|
|
mokiemori 16.2.2009 15:19Re: Opakujici se pribeh Je dobre si precist Geoscience Australia, coz je web australske vlady, na kterem se vysvetluji tyto pozary. Z 50% jsou tyto pozary zpusobeny prirodni cestou, vznikaji bleskem lidove receno, dalsich 50% je zpusobeno lidskou cinnost, a to zamerne ci nedopatrenim. Po tom jiz zalezi na mnoha dalsich faktorech, palivo je jednim z nejdulezitejsich (to, co se vzniti), na teplote ovzdusi , vetrnych podminkach, a clenitosti terenu (v kopcovitych oblastech se siri pozar mnohem rychleji). |
|
|
AA 16.2.2009 22:26Re: Opakujici se pribeh jednoducho a strucne - poziarom predchadzal rekordne suchy nastup roku, vlna horucav bola rekordne intenzivna a rekordne dlha. Poziare vypukli v rekordne najteplejsi den. Neviem, co viac kto potrebuje. No a samozrejme, globalne oteplovanie znamena vyssiu pravdepodobnost sucha a vln horucav... |
|
|
Pedro 16.2.2009 22:42Re: Opakujici se pribeh A čo nám to tu, chalán, táraš o dajakom globálnom oteplovaniu. Nič také nejestvuje, to sú iba chýry, náš pán prezident (samozrejme pán profesor Klaus, nie Gašparovič) by Ti to vysvetlil. |
|
|
takyaustralan 17.2.2009 0:42Re: Opakujici se pribeh Pokud se nemylim, tak teploty za pozaru ve Viktorii, v roce 1939 byly jeste trochu vyssi. Samozrejme, ze pozary maji svoji sezonu, v lete kdyz je teplo a sucho. Sila vetru a jeho smer, vzhledem k zvlneni krajiny ma take samozrejme vliv na velikost ucinku. ale zakladni zustava velikost skladu horlavin na podlaze lesa. Jeli tam horlavy naklad (fuel load) nekolikrate vetsi, vysledny ohen je take vetsi, snad az geometricky. Nekdo se zde podivil nad starim stromu. Pri pravidelnych pozarech jejich trvani je velmi kratke a horkost pomerne nizka, takze shori toliko olejem nacpane listi na stromech a suche vetve a kura na zemi. U stromu to jenom ozehne kuru ale samy stromy to neohrozi. Samozrejme, jeli trvani a sila (cesky intenzita) ohne mnohonasobne vetsi, moznost trvaleho poskozeni, ci uplneho zniceni ohnem, stavajicich blahovicniku (gum trees) je take vice pravdepodobna. Proto blahova snaha lesy "ochranit" pred ohnem je dlouhodobe casto zcela znici. Bud, kde obklopeny zastavbou pozar nehrozi, je postupne udusi naletovy plevel a nebo ve volne prirode, kde nekolikanasobne navrsene palivo (jez je mimochodem v narodnich parcich zakazano sbirat) nakonec jednou stejne chytne a shori (a vse ostatni s nim). |
|
|
honzak 16.2.2009 9:21zajímavé je, že po podobné katastrofě ve "spřátelených" zemích začnou různé Adry organizovat různé sbírky. Na Austrálii bych přispěl, Australané mi připadají normální a sympatičtí. Neví autor o nějakém spolehlivém kontu v Austrálii? Českým spolkům nevěřím, většinu vybraných peněz spotřebují na vlastní existenci. |
|
|
xtl 16.2.2009 7:53požáry v Austrálii Domníval jsem se, že v minulosti (po desítky tisíc let) regulovali Austrálci požáry tím, že je úmyslně a kontrolovaně zakládali a tak pomáhali formovat ráz krajiny. Je zřejmé, že je třeba zabránit vzniku požárů v odbdobí velkého sucha a horka a za silného větru, což lze tím, že se založí požáry na ohraničených místech, když není silný vítr, ani extrémně vysoká teplota a sucho. To je zřejmě znalost, na kterou přistěhovalci ještě musejí přijít, aby se vyhnuli diskutovaným katastrofám. |
|
|
von 16.2.2009 9:30Re: požáry v Austrálii Mám pro Vás tip: přečtěte si tento i další článek o australských požárech v internetových Pozitivních novinách! |
|
|
possum 16.2.2009 13:01Re: požáry v Austrálii mas pravdu, az na to, ze to nema co delat s pristehovalci, ale Zelenyma, kterym se vypalovani nelibilo. A tak se to prestalo delat. Mam ale dojem, ze uz zase o tom premysli. |
|
|
vitlevant 16.2.2009 6:05A uz chytili tohohle tmaveho pana, co ho honi kvuli zharstvi ? A jak to vypada s dolozenou informaci, ze za zharstvim stoji - v ramci sveho tazeni proti nevericim prasatum - prislusnici nabozenstvi miru ? |
|
|
Niky 16.2.2009 4:42Každé léto jsou v Austrálii požáry, někdy větší někdy menší.Problémem se v posledních letech stávají žháři,kteří založí na několika místech požáry a vítr se postará o jejich rožšíření. |
|
|
Vladislav 16.2.2009 3:44Novinář Líp by to nenapsal ani profesionální žurnalista. |
|
|
Han 16.2.2009 10:05Re: Novinář Souhlasím |
