K. Wágner 23.6.2024 8:47

Čištění čistírenských kalů (SS) se stává jednou z nejdůležitějších otázek cyklu čištění odpadních vod v Evropské unii. Dospělo se k závěru, že pyrolýza představuje ekologickou úpravu SS poskytující ekologické produkty, zejména biouhel, a proto může představovat řešení z hlediska oběhového hospodářství, sekvestrace uhlíku, imobilizace kontaminantů, snížení skleníkových plynů, hnojení půdy a zlepšení zadržování vody. Pyrolýza SS je typicky doprovázena výrobou pyrolýzního oleje, plynu (syngas) a pevného produktu nazývaného biouhel, pokud se používá v zemědělství. Více zde :

https://link.springer.com/article/10.1007/s12649-019-00679-w

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 23.6.2024 9:09

Děkuji. T.D.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Holub 23.6.2024 18:52

P. Dlouhy, je k tomu co rikate dodat ze abrahamovska nabozenstvi odmitla lidske obeti. Ovsem vrazedne boje, zajatce nebrali, to vse je v bibli. Kartaginane (Filistini) praktikovali obeti deti..., obzvlast kruta praktika... Dale, skutecna veda vznikla v krestanske Evrope (Galileo, Kepler,..). Nase civilizace neni perfektni, samozrejme, ale je realativne nejlepsi ze vsech. Proc to nepriznat? Dokonce proc ne byt na to hrdy? Tezko chapat co se v nasi civilizaci ted deje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 23.6.2024 8:12

Článek, pod kterým diskutujete, není pouze o Amazonii. Možná jste si nevšiml, že v jeho názvu se nehovoří o amazonském pralese, ale nese název Memento mori z pralesa. Je totiž o komunitách z archeology objevovaných dávných sídel, zarostlých bujnou vegetací, tedy pralesem, z amerického kontinentu. Podobně jako je tomu v Amazonii, objevují na severu Guatemaly mezinárodní týmy vědců pomocí laserové technologie LIDAR dnes množství dosud neznámých staveb mayské civilizace. Například česko-slovenský archeologický tým díky této technologii loňského roku na severu Guatemaly objevil jedno z nejstarších mayských měst, nazvané Yax Balam, které podle archeologů prosperovalo v letech 850 př.n.l. až 150 našeho letopočtu. Takováto dosud neznámá sídla pak vyvolávají dohady o tom, proč vlastně zanikla ještě před příchodem prvních Evropanů stejně tak, jako je tomu u dnes objevovaných dávných ceremoniálních center v Amazonii. Tedy v obou případech jde o „memento mori“ předkolumbovské Ameriky. Dnes už víme o lidských obětech, které ve vyspělých předkolumbovských civilizacích dle historiků a etnografů tvořily součást každodenního života, kdy pak komunity zemědělců neměly šanci vzdorovat válečníkům s krvavými rituály. Ale pokud víte o nějakých důkazech, že oproti deštnému pralesu táhnoucímu se od Chiapas až po jižní část poloostrova Yucatán, o rozloze přibližně 2 miliony hektarů a tedy stále ještě největším v Severní Americe, se v oblasti amazonského pralesa nikdy žádní válečníci s krvavými rituály nemohli neobjevit, dejte sem, prosím, odkazy na původní zdroje. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 22.6.2024 9:46

K tomu bych dodal, že to, co píšete se týká i mayských oblastí - tam už je dnes proces "autolýzy" po staletích bojů mezi městy slušně zmapován a přinejmenším to vypadá, že po r.1000 Mayové o většinu své civilizace přišli, a to vlastním přičiněním i klimatickou změnou (středověké optimum?). Jinak podle zkoumání zatím jen některých oblastí LIDAREM to vypadá, že při hustotě osídlení je onen úžasný agrolesnický přístup jen zeleným snem (navíc Mayové měli silnice, rozsáhlé rybníky...).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.6.2024 11:35

Ekologicky problém s "civilizovaných krajinou" je ten, že umíme krajinu využívat buď velmi intenzivně (lány obilí, ale i smrkové plantáže a chodbě rybníky typu Chlívek na kapry), nebo vůbec. Výsledkem prvního jsou plochy, jímž ani téměř každodenní péče nepomůže proti splachnuti kdejakým místním slejvákem a vysušení v dlouhých týdnech bez jakéhokoliv porostu. Výsledkem druhého je buš nepřístupná ne jen pro lidi, ale i pro jakehokoliv zajíce nebo opylovače.

Agrolesnictvi, v našich podmínkách spíš extenzivni pasení někdy i exotických zvířat, někdy označovány jako polohospodářský chov, je mezistupněm užitečným jednak jako oáza pro všelijakou žoužel schopnou uvést ty desítky let roundapem a podobnými sajrajty zase do pořádku.

Netroufám si tvrdit, že by tento - napovídá už slovo polohospodarsky - historický způsob uživil třeba jen Čechy v Čechách, ale určitě by rozšířil možnosti.

Osobně když slyším slovo vegetarián, tak dostávám kopřivku, ale přitom jsem ochoten řekněme přes týden jist řekněme čočku s nějakou tou zeleninou a spoustou smažené cibulky a za ušetřené peníze si na neděli koupit Fakt Dobrou Flákotu.

Mmch - ti paseni exoti, většinou primitivní plemena typu skotských náhornich krav mají mj. tu úžasnou vlastnost, že se o sebe postarají i v zimě, pokud tedy dokážete zařídit, aby jim nezamrzla voda k pití.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 22.6.2024 15:11

Asi jste ten článek moc pozorně nečetl, nejspíše Vám uniklo třeba to "komunity zemědělců neměly šanci vzdorovat válečníkům s krvavými rituály, při kterých byly obětovány tisíce válečných zajatců, jejichž srdce byla nabídnuta bohům, zatímco jejich maso bylo zkonzumováno." Pokud vím, konkvistadoři neměli nic společného s aztéckými nebo mayskými krvavými rituály.

Ve skutečnosti je článek o zániku osídlení, zakrytých dnes pralesem, ještě před příchodem prvních Evropanů. Dokonce i ten film Apocalypto, pokud si ho někdy celý pustíte, je o zániku několika malých sídel ještě před tím, než se konkvistadoři vylodili...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kaucký 22.6.2024 12:58

Myslím, že léčivost medu i našich včel je známá, otec mého kamaráda (včelař) léčil medem, propolisem a voskem, kde co. Právě propolis je tou důležitou látkou, která se ve stopovém množství vyskytuje, jak v medu, tak ve vosku. Med i vosk musí být přímo od včelaře, protože pokud projdou průmyslovým zpracování, jsou částečně zbaveny právě těch užitečných součástí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 22.6.2024 15:18

Ano, v lidovém léčitelství se u nás využívá propolis, ale ne med. Avšak propolis včel Melipona bez žihadla, ale i jejich med, je pro léčbu mnohem účinnější. Vzhledem k široké rozmanitosti rostlinné biodiverzity v Amazonii a neuvěřitelné škále botanických chemikálií, to není nic překvapivého.

• reagovat
• nahlásit příspěvek