ptakopysk 19.5.2006 9:15

proč pánové vždy prohlížejí motor

protože jim to dělá dobře. Asi tak jako když se baby na tržišti prohrabávají bednou spoďárů i když si žádný nechtějí koupit:o)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva 19.5.2006 9:08

Nedá mi to,

abych se v tomto případě nepodělila o zážitek starý asi 35 let. Téměř nové auto - Škola 100 (obrovská radost v té době) a cesta na dovolenou v tuzemském kempu. Naložila jsem tehdy před dovolenou pro naše přátele a nás několi balíčků syrečků (třílitrová látev od okurek, vložit syrečky, pořádně zasypat kmínem, zalít pivem, nechat asi 10 dní) s tím, že s vynikajícím jihočeským pivem to bude zcela skvělý začátek dovolené. Při odjezdu však vyvstala klasická nerudovská otázka kam s ním. Kdo pamatujete auta Škoda 100, měly poměrně malý motor vzadu a tehdy se prodávalo takové "udělátko", kus plechu, který se dal v motorovém prostoro přišroubovat k levému blatníku a vznikla tak polička vhodná na láhev motorového oleje, destilovanou vodu ap. Ideální a skvělé umístění i pro láhev syrečků, překrytou v hrdle nekolika igelitovými pytlíky a zajištěnou gumami od zavařovaček. Vše probíhalo v pohodě až k rybníku Velký Horusický, kde byla zdravotní přestávka. A pánská část výpravy samozřejmě se chtěla podívat na motor nového auta (nevím proč pánové vždy prohlížejí motor, já dodnes při každodenním ježdění když nastane nutnost haubnu otevřít hledám packu, kterou se to zvedá) a naskytl se pohled, který pořád vidím před sebou. Nějak nikdo při odjezdu nedomyslel, že v motorovém prostotu je cca 60st.C, igelitové pytlíky sloužící jako víko lahve se vyboulily do výšky asi 8 cm a byly napjaté k prasknutí a vevnitř byl tlak limitně se blížící kritickému bodu, prostě těsně před výbuchem. Gumičky od zavařovaček, všechna čest, vydržely.

Zbytek cesty jsme vzali láhev na milost a drželi ji na klíně.

A závěr - postavili jsme stany, nejbližší sousedi si stany přestěhovali dále a my dodnes vzpomínáme na vynikající pokrm, který doslovně šel z té láhve naproti. A zbytek dovolené byl také krásný, ostatně jako kakýkoliv pobyt v Jižních Čechách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JAB 19.5.2006 9:01

Jiná zkušenost

sotva jsme začínali jíst trpký chléb exilu, když nás jednou a to v sobotu odpoledne volala pošta v Park Ridge (kousek od Chicaga), že je to sice nezbvyklé, ale jestli bychom si nechtěkli na poštu přijet, že tam máme balík, a mají strach, aby se v něm do pondělí něco nezkazilo... Jeli jsme a byl to fór našich neteří, které nám z celnice na Masarykově nádraží a to lodí, či tedy pozemní poštou,  poslali 5 kilo olomouckých syrečků. šlo to sedm týdnů a bylo léto. Pošmistr tvrdil, že jim z toho nechtějí startovat automobily... dovezl jsem to domů, otevřel a syrečky tekly, 5 kilo. co s pětikilem syrečků. Zeptali jsme se přítele Mirka Zástěry (posluchači VOA ho pamatují) a ten jen zařval:"Už tam jedu!" Cestou se zastavil u českého pekaře v Berwynu pro chleba a v Liquere Store Miska pro pivo. Přibral ještě kámoše Lipperta (to bývalé lahůdkářství) ,dojeli k nám, sedli a za dvě hodiny těch pět kilo spořádali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Veruna 19.5.2006 8:46

Byl jsem totiž v motérkách, v ruce jsem držel fungl novou lopatu a tvářil jsem se, jako bych před týdnem vyřešil dlouholeté spory s tchýní.

dokonalé

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ptakopysk 19.5.2006 8:24

To jsem v sobotu... II

Doma mě psi vítali jak posla z nebes, neboť mě museli cítit již dva kilometry dopředu. Denis se mi snažil vlézt okýnkem dovnitř a Budulín mi v rozrušení ochcal přední kolo u auta, což obvykle dělává až když jsem bezpečně mimo dohled. Romadůry jsem umístil do předsíně. Shodou okolností za chvíli přijel brácha s manželkou a neteřema na návštěvu. Já byl z té vůně tak omámený, že mi ani nepřipadaly divné kradmé pohledy členů bráchovy rodiny. Návštěva odjela dříve než obvykle činí. Bylo mi to divné do okamžiku, než jsem se vrátil od silnice, kam jsem je šel vyprovodit. Celý dům páchl jako prosperující rasovna. Nedalo se nic dělat, syrečky jsme sežrali okamžitě. Než jsme šli do postele, čistili jsme si zuby asi třikrát a stejně jsme oba spali hubou ke zdi...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ptakopysk 19.5.2006 8:23

To jsem v sobotu...

šel koupit nějakou blbost do Albrechta. Kráčím kolem regálu s bifidogenní mikroflórou, rozvařenými paznehty obsahujícími 0% tuku, plasty vzniklými hydrogenací nenasycených zbytků mastných kyselin a dalšími delikatesami. A najednou mi v mysli vytane otázka: "Proč mají v regále s tzv. mléčnými výrobky tejden chcíplou kočku???" Nesmyslnost poznatku mě zarazila v půli kroku. Chvíli jsem analyzoval signály přicházející z mých nervových ganglií a už jsem to měl. Čich mi signalizoval přítomnost rozkládající se organické látky. Krhavým okem jsem pečlivě skenoval okolí a po chvíli intenzivní mozkové činnosti jsem si všiml, že přímo přede mnou je plakátek upozorňující na akční nabídku. Vážení přátelé, měli romadůr ve slevě!!! Přesně ten den mu procházela záruční lhůta, což jak potvrdí každý český konzument sýrů, je čas kdy je český sýr konečně zralý a přestává se podobat tvarohu. Zakoupil jsem tedy dva romadůry, kousek piva a začal jsem se těšit, jak si s děvenkou mojí starostlivou uděláme hezký večer. Hodil jsem tašku s nákupem do auta a šel koupit do železářství lopatu a takovej ten hyperbolickej čumprdlík... co je potřeba do toho... no udělá se díra... a tam se to strčí... a drží to takovej ten... Pane, myslíte zatloukací hmoždinku se šroubem? Jo! Vždyď to řikám! No tak tohleto jsem koupil, jdu zpátky, otevřu dveře auta stojícího na sluníčku... a málem to se mnou seklo vo asfalt. Vevnitř byl puch jako když v márnici vypadne na dva dny chlazení. Někteří kolemstojící zezelenali, asi dva nebo tři se nenápadně začali vzdalovat směrem k policejní stanici, aby učinili zadost své občanské povinnosti. Byl jsem totiž v motérkách, v ruce jsem držel fungl novou lopatu a tvářil jsem se, jako bych před týdnem vyřešil dlouholeté spory s tchýní. Rychle jsem nasedl, na okamžik jsem zalitoval, že nemám kabriolet, pozotvíral všechny okýnka co v autě byly a zmizel jsem směr jihojihovýchod. Doma mě psi vítali jak posla z nebes, neboť mě museli cítit již dva kilometry dopředu. Denis se mi snaž

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva F. 19.5.2006 8:22

Torme,

prosím, prosím, jak dlouho se to nechává zrát???? Díky za inspiraci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

cca 19.5.2006 8:16

teda

syrečky -brŕŕŕŕr´ to nemáte nic s domácí tlačenkou ????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hynek 19.5.2006 8:10

Vlk se nažral a mně zbyly jen chutě. Díky a dobrou chuť

• reagovat
• nahlásit příspěvek

astro 19.5.2006 7:48

Re: Zkusím poradit,

My doma tenhle sýr vyráběli také. Byla to tátova práce, později moje. Míchali jsme měkký a strouhaný tvrdý tvaroh půl na půl, osolili, okmínovali, přidali trošku piva, převázali misku plátýnkem a pak si sýr zrál v kuchyni na kredenci (později nahoře na lince). Přikryté  to nesmrdí. Nedávno jsme si chtěli sýr zase udělat - nejde to!Kupovaný tvaroh je zřejmě nějak upraven. Okorá, plesniví, ale nesýrovati!! A to tzv. čerstvé mléko hořkne, místo kysání. Jedinou šancí je sehnat si mléko někde od soukromníka a vyrobit si tvaroh sami. Návod: mléko nechte zkysat, zahřejte, vysrážený tvaroh vymačkejte přes plátýnko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KutilTim 19.5.2006 7:42

Re: Samo-domo

Momentalne jsem dost daleko od rodne hroudy a tedy bez syrecku a ted diky vam strasne trpim . Cerstve koupene "holomocke tvaruzky" davam vzdycky na venkovni parapet za okno (mam plastova okna ale siroky venkovni parapet). Bez teto dozravaci procedury se nedaji jist. Drive jsem je daval do omniovky, ale dnes pouzivam mikrotenovy sacek, aby mi na tu dobrotu nesedaly mouchy. Tekouci a na pochodu jsou nejlepsi . Taky se daji nalozit do piva, mnam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KutilTim 19.5.2006 7:05

Re: Moc hezké

To jsem takhle v roce 1994 letel sluzebne do USA. Kamarad emigrant me uprosil, at mu privezu prave olomoucke syrecky, ze pry to je jedina vec po ktere ve sve odloucenosti touzi, a ja blbec mu to slibil. Nakoupil jsem zbozi, napechoval dve zavarovaci sklinky, uzavrel vickem ba i vzduch pod vyvevou vysal! Nasledne jsem vse zabali do igelitoveho sacku a ulozil do prirucniho zavazadla (prece si nezamorim obleky v kufru kdyby se to nahodou rozbilo). Uz pri presedani ve Frankfurtu jsem byl stredem pozornosti, decentni odor syrecku byl vsudy pritomny. Premyslel jsem jak z toho ven, prece ty tvaruzky nevyhodim, musim ten puch nejak izolovat!  Na panskych toaletach jsem pridal nekolik vrstev igelitu, coz bohuzel moc nepomohlo. Sklo, perfektni uzaver, vakuum vcetne plastiku, to vsechno bylo k nicemu. Ty zatracene syrecky byly horsi nez Yperit!  Prece to nevzdam. No, business class v B747 po celou cestu zavanel jak toaleta a nervozni letusky z Delta Airlines marne hledaly zdroj. Snazil jsem vypadat nedulezite a moc se necervenat. Pri vystupovani v Atlante jsem se tvaril neutralne jak hrac pokru a kufrikem jsem moc nemaval, ale i tak, si pritomni businessmani drzeli znacny odstup za mnou a ti prede mnou se rychle tlacili ven (ja byl rudy jak rak). Jednani u pultu immigration, jak jsem odpozoroval, bylo  delsi a tak jsem kufrik radsi nechal nejaky ten metr za sebou (nikdo ho neukradl). U celni kontroly na dotaz,  zda mam neco k procleni, ci neprivazim-li nejake potraviny jsem statecne vrtel hlavou, modlil se a potil. Pred ocima jsem uz videl novinovy titulek - Zlotrily Cech vyhosten z USA za pasovani syrecku. Dopadlo to dobre a kamarad si pri konzumaci jen pochvaloval, dokonce mi nabizel kousek te dobroty k ochutnani. Zdvorile jsem odmitl, protoze po vsech stresech s pasovani te smrdute hmoty me opravdu (byt pouze docasne) presla chut.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Torm 19.5.2006 6:29

Zkusím poradit,

ale potřebujete opravdu tučný tvaroh a netrvanlivé mléko, nebo lépe smetanu, jinak si vyrobíte pomník anaerobnímu kvašení :-) Takže, první, co je potřeba udělat je odmačkat zbytky syrovátky v plátýnku. Pak tvaroh rozmícháte s mlékem (tak tři polévkové lžíce na balíček tvarohu), když jste labužník, přidáte stejné množství světlého píva, osolíte a dokmínujete podle své chuti a trošku víc, než kdybyste to chtěl zrovna spořádat (tvaroh hodně chuti sežere). Dáte do zavařovačky nebo hlubší misky, přikrejete vyžehleným plátýnkem, to přichytnete gumičkou, aby nehodovaly mouchy a nastává problém - kde to nechat zrát, aby tam bylo teplo a šlo tam současně žít. Dobrá je půda, ale to v paneláku asi nepůjde, stejně jako klasické špaletové okno ... Nechám na vás. Pak musíte projevit vůli, zhruba každý druhý den promíchat a neochutnávat, aby nakonec něco zbylo. Zhruba v půlce při promíchávání už můžete přidat i sladkou / pálivou papriku na dochucení a vypíchnutí barvy, není ale podmínkou, podle chuti.

No, a poznámka, na závěr, jeden (dva, tři) balíčky tvarohu rozhodně nestojí za zpracování, technologické minimum je tak od půl kila výš :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Torm 19.5.2006 6:16

Vlku, vy zvíře,

pak se mám vejít za volant, když mi po ránu děláte takovéhle laskominy. Akorát nebudou s chlebíkem, ale s rozpečenou bagetkou, zato ale obětuju novozélandské solené máslo :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kadlus 19.5.2006 5:46

Samo-domo

Pánové labužníci,moje milovaná babička si vyráběla tzv."kakánek". Kvalitní měký tvaroh ležel mezi tehdy ještě dvojkřídlými okny do doby, než dozrál,rozuměj byl velice vstřícný, což je totéž, jako když řeknete šel naproti- v babiččině terminologii.Psal se rok asi tak 57/58 a já trouba, staraje se o jiné slasti pozemské jsem na babičce tajemství receptury nevyžádal. K tomu dobré točené - ne dnešní pasteurizované a sycené- a babiččiny vzpomínky.Kde ty loňské sněhy jsou. Jo, a podle doby se do toho přidávaly další ingredience-petrželka,šnytlik(lepší varianta pažitky),kmín,papričky aj. Mimochodem-do baráku, bohužel,mojí ženě

"olomócké" nesmí,nedávno mi je v náhlém pohnutí mysli koupila a "nebylo to vono".Nedozrálé,sterilní.Potřebovaly asi pár dní mezi okna.Jenže , babo raď, když máte vakuovaná skla ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alex Juchelka 19.5.2006 3:51

Re: Moc hezké

To s tím pasteurizovaným mlékem je pravda, ale již delší dobu - nejedná se o žádné nové nařízení. Limburger z Německa se zde stále dostane koupit a jednou jsem dokonce narazil i na kopii olomouckých syrečků údajně, podle nápisu na obalu, z Bavorska. Dokonce byl na obalu někdo vyvedený v čemsi, co připomínalo vzdáleně hanácký kroj. Jméno si ovšem nepamatuji...

Některé zdejší sýrařské obchody do USA dokonce nepasteurizované sýry z Francie, apd. pašovaly...

Wisconsinské sýry jsou opravdu většinou nesrovnatelné se svými evropskými vzory, které se snaží napodobit. Jediný sýr, který byl zatím srovnatelný s originálem byla jakási wisconsinská verse italské Gorgonzoly (dolce), která se jim opravdu povedla...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Pašek 19.5.2006 3:45

Re: Moc hezké

Jo, a pod tou myškou v červné helmě klikejte na NEXT a PREV pro úsměv před víkendem . . . 

Ahoj

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Pašek 19.5.2006 3:31

Moc hezké

http://www.wimp.com/mousetrap/

Léta dováželi do našeho krámu LIMBURGER z Bavorska . . . krásně uleželej, voňavej, jako ty vonuce. Přestali a prodávají limburger z Wisconsinu . . .a to je jako když líbáš holku přes sklo. Nic! Nada! . . .Prej to je, že v USA sejry se musí dělat z pasteurizovaného mléka a v Evropě ne.  Nu, nevím co je na tom pravdy, kdybych byl tou echt limburskou baktérií, tak by mě to bylo fuk, jaké mléko bych papal. 

V USA když se někdo uprdne, ten tichej, které smrdí nejvíce, tak v poloslušné pánské společnosti se řekne "Who cut the cheese?" = kdo rozříznul sejra? . . . a v nejslušnější společnosti se sluší a patří nebejt zvědavej.

Schade, olomoucké syrečky se tady u nás v USA neprodávají . . . nejlepší byly, když tam nebyl ani kousíček bílej, celej jako skleněnej . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

haha 19.5.2006 2:15

sejrovinky

jen nechte žabožrouty na pokoji - ti mají jinej sejra na každej den v roce a to nepočítám všechny místní, které se nikam nevyvážejí. Pokud se smradu týče, není nad takový Munster s kmínem nebo Camembert, který přijde sám jak jen zapískáte, tak musí být rozleželej. Ale je fakt, že po "holomóckéch" je mně často smutno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek