19.5.2024 | Svátek má Ivo


TAXIZKAZKY: Taxi dle vaší volby

18.4.2024

Před chvílí mi volal kamarád. Říká mi:
„Ahoj, tak jak jde život? Byl jsem teď na magistrátu, dochází mi expirace na kartičce (průkazu řidiče taxislužby), tak jsem si byl požádat, aby mi vystavili novou. A chvíli jsem si tam s paní na přepážce povídal. Možná byla ráda, že s ní někdo hovoří česky. Víš, kolik je prý vydáno jen v Praze průkazů taxislužby? Tipni si!“
„To nevím, bude jich asi hodně, podle toho, co vidím v ulicích... třeba 15 tisíc?“ přemítám.
„Třicet jedna tisíc! Třicet jedna tisíc lidí tu chce dělat taxikáře!“ triumfuje kamarád. A přidá malinko příhod z úřadu, které nebudu zveřejňovat, protože by to nemělo valného smyslu. Jen zmíním třeba to, že s příchozím žadatelem jde rovnou tlumočník, protože tento ani nezná zdejší řeč. Ale taxi chce jezdit. Co naplat, je to, podle žadatelova mínění, nejsnazší práce, kterou lze provozovat v cizině. (Připadá mi, že „tolik potřební“ cizinci pro naše hospodářství jsou tu proto, aby se stali řidiči Boltu a Uberu.)

Nemám jim to za zlé, taxikařením se třeba živili a živí mnozí našinci ve světě, třeba jako před lety v Londýně paní spisovatelka Iva Pekárková. A třeba v tom byla dobrá! Akorát, že v Londýně jsou dosti náročné zkoušky na profesi řidiče taxi, a to včetně Uberu! Mám to potvrzeno od autentické osoby. To jen u nás může vozit lidi prakticky kdokoli. Veškeré zkoušky byly zrušeny a jistým platformám je jedno, koho přijmou, hlavně že jim přinese provize.

Je mi naprosto jasné, že mimopražské absolutně nedojmu touto problematikou a těm zde, kteří tu v Praze taxi jakékoliv společnosti využívají, nehodlám promlouvat do duše. Je to volba každého.

Každý má svoji práci, ve které je dobrý, přináší mu užitek a má z ní pocit uspokojení. A ten užitek přináší i všem ostatním. Mluvte o tom! Pište o tom! Nenechte si to pro sebe! Tak jedině se lidé dovědí, co dokážete a na co jste hrdí! Zejména ve službách. Jako já...

Nikdy bych nevěřil, co mi tato práce dá, jaké hezké dny prožívám s prima lidmi! Večer jsem sice občas orvaný jako borůvka, ale rád! Bývalá říkala: „Vždyť jen sedíš na zadku a točíš volantem!“ No, jasně, to jo... Ale prachy se jí líbily a pořád jich měla málo...
Co je vám do nějakého dročkaře...! Proč tu brečí? Je to spodina!
Já si ale nestěžuji! Aby bylo jasno! Mám své zákazníky a svoji hrdost. Chci jen, aby se kdokoliv vcítil do práce druhého.

Pěstujete třeba zeleninu? Štve vás, že levněji se prodává ta z Egypta? Z Maroka? Vyrábíte cokoliv krásného, ale nemáte šanci to prodat, protože z Číny je to nepoměrně levnější? Rozumíte mi, proč o tom píšu? Jezdí tu taxi cizinci, kteří ani neznají město? A je jim jedno kultura cestování a vystupování? A vám? „Fyjala“ za to fakt nemůže!

Tuto úvahu rozvíjím jen a jen za sebe. A rovněž se budu opakovat, že svých zákazníků si neobyčejně vážím, protože to jsou lidé, u kterých mám důvod si jich vážit! A oni vědí, proč jezdí s námi.

Leckdo kritizuje pražské taxikáře. I ten, kdo o tom vůbec nic neví. Prý jsou pověstní. No, naposledy, pokud vím, se na letišti popral Uzbek s Vietnamcem. Každý z nich patrně hájil způsoby své vlastní „mafie“. Když jsem to četl ve zprávách, smál jsem se, až jsem se málem za břicho popadal! Ale letiště, i když je to lukrativní záležitost, mně opravdu netrápí. Je to jiný svět. Poměry tam, stejně jako systém letiště z hlediska krátkodobého parkování, se mi hnusí. Nevyhledávám ho, ale rád vás na něj i z něj kdykoliv odvezu. Je to moje práce. Ale pak rychle pryč! Necítím se být nijak ohrožen ani omezen, jen se mi „zvedá kufr“ z tohoto prostředí, když zvedám kufr milého člověka, který právě přiletěl odkudsi. Ani nemám pocit, že by se tam dělo něco podobného předtím, než si tam letiště pustilo Uber. Je mi to opravdu, ale opravdu putna! Jen někdy přemítám, jestli by pan Havel byl rád, jaká sebranka využívá jeho jméno, totiž „Letiště Václava Havla“. Vůbec teď nemyslím ty, kteří jeho jméno pro letiště v dobré víře prosadili, ale ty, kteří to tam teď mají na starost. Naše okno do světa. Můj poslední zákazník, kterého jsem tam teď vezl, a on se sám ptal na tyto věci, protože nemyslete si, lidé jsou informovaní!, k tomu řekl jediné, dnes časté slovo - „bizár“.

Náhoda neexistuje!

Před nedávnem jsem vezl mladou paní. Velmi příjemná, jako jsou všichni vždy v našich službách. Manžel hlídal mimčo v kočárku a ona jela k lékaři na prohlídku, jestli je všechno OK.

A opět to není náhoda, že jsem měl to štěstí ji odvézt i zpět. I když říkala, že jsem jí pro cestu nazpátek nabízel nejrychlejší dojezd... Je to otázka volby. Povídali jsme si. O všem možném, o provozu, o dopravě, o taxi... V jedné chvíli říká:

„Já mám jednu známou, která kdysi jela Boltem, řidič zůstal stát na železničním přejezdu, narazil do nich vlak, řidič je mrtvý a ta moje známá má kompletní rekonstrukci obličeje!“

Ve mně se snad zastavily všechny životní funkce (svěrač zůstal funkční!):
„A nebydlí ona ve Vysočanech?“ ptám se.
„To nevím, někde na Harfě.“
„Tak o tom vím, tu jsem vezl! Dokonce jsem o ní napsal článek!“
(Pro vás, kteří moje články čtete, bylo to 29.12.2022, ještě pod Taxikářskými banalitami). Svět je prostě malý! Až někdy mrazí! To jen pro to, že si nevymýšlím.

A pár dní tomu je, co jsem ve zprávách četl, že řidič „taxi“ zůstal uvězněný mezi závorami na kolejích na přejezdu v Neratovicích. Vlak do vozu narazil. Nikomu se nic nestalo, řidič se vzdálil a zákazníka v tu chvíli neměl. Na fotkách u článku je firemní celopolep auta zjevný.

Nepřipomíná vám to něco? Někdy mám pochyby o svéprávnosti oněch řidičů.

Máte rádi adrenalin? Hrajete rádi „Ruskou ruletu“? Fajn. Nic proti tomu. Každý má nějaké hobby. Na všechno přeci musí být dva! Hlavně, že je to o padesát korun levnější!
Tak hodně štěstí! Třeba vám to vyjde! A náboj zůstane ve vedlejší komoře.

A vy ostatní - u mě jste v bezpečí a těším se na vás! Je to troufalé tvrzení? Dobře, tak tedy „u nás jste v bezpečí!“
Liftago si svoje řidiče vybírá. Nebere kohokoliv z ulice. A všichni musí umět česky!
Jste zmatení z mých přeskakujících myšlenek? Omlouvám se za to!
Já jsem svůj a takovým už asi zůstanu... Prostě starý pes. Öreg kutya. (To je ještě z vojny. Byl jsem holt na Šialenom východe...)