A. Goldbergová 5.11.2011 22:37

Tomu říkám noblesní vyděrač

Alexander Dumas starší vedl se svým nakladatelem spor o výši honoráře, ačkoli to bylo v době, kdy se Dumasovi Tři mušketýři prvně objevovali na pařížském knihkupeckém trhu v sešitovém vydání. Všichni čtenáři jejich hrdinná dobrodružství ve službách krále jen hltali a týden co týden stály houfy nedočkavců před stánky knihkupců. 

"Tak přidáte sto franků na arch nebo ne?" končil trapnou debatu  Dumas.  - "Nepřidám už ani frank! I tak vás přeplácím!" - "Dobrá", řekl Dumas. "V tom případě nechám mušketýry jednoho po druhém pomřít!"  A pak už se jen ozvalo prásknutí dveřmi. A skutečně, v dalším sešitě končil poslední odstavec tragicky: "Zločinný syn vznešené lady strhl Athose do temných mořských vln a začal se boj na život a na smrt. Porthos, Aramis a d Ártagnan bezmocně přihlíželi. Poslední řádek vyzníval pak už zcela beznadějně: "Všichni tři vespolek zahlédli, jak se na povrch vody vyvalila rudá skvrna. Nebylo pochyb, byla to krev, krev jejich statečného přítele ..." Ve stejné době, kdy se tento sešit objevil na knihkupeckém trhu, zaťukal u Dumasových dveří sluha z nakladatelství. "Promiňte pane, nesu novou smlouvu, dostáváte za arch o sto franků víc." - "No vida", usmál se Dumas. A příští sešit Tří mušketýrů opět vše napravil. Začínal větou: "Náhle se moře pod lodicí vzdulo a prudkým rozmachem se z vody vynořil Athos, který krutý souboj přežil."

• reagovat
• nahlásit příspěvek