Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VESMÍR: Vstříc legendě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
corund 13.5.2009 9:50novinari autor pise, jaky jsou novinari hrozny a ze on vedel o Kosmickejch pisnich v raketoplanu uz buhvi kdy, ale zaroven pise, ze si nikdo nevsiml uvolneny peny pri startu Columbie. To nejni pravda, vsimli si toho, a dokonce delali naky testy (nebo pocitacovy simulace). A bohuzel neposlechli nazor techniku. Takze nejdriv si zamette pred vlastnim prahem |
Jojin 11.5.2009 11:57Chybí Chybí mi údaj zda start raketoplánu je místního času či našeho(zprzněného)času.Je to maličkost ale když už dávám odkazy na možné sledování tak by info mělo i tento detail obsahovat. PS Račte mne ušetřit panských rad že si to mám zjistit sám.... |
Petr Kubala 11.5.2009 12:49Re: Chybí 20:01 našeho času |
chk 11.5.2009 11:09Nechci být šťoura... ...ale zajímalo by mě, kolik by v dnešních cenách stálo vypuštění fungl nového HST klasickou raketou oproti servisní misi raketoplánu a jeho zálohování druhým raketoplánem. Toto vše říkám jako velký zastánce pilotované kosmonautiky a ještě větší zastánce výzkumu vesmíru. Jenom se nemohu zbavit dojmu, že stavba HST byla slušně předražená a to nemluvím o následných potížích typu zborcené zrcadlo a jeho následné korigování pomocí opravného členu. |
R.J. 11.5.2009 11:57Re: Nechci být šťoura... Někde jsem četl, že není možné udělat velký dalekohed ,který by neměl pnutí v materiálu, potom se v kosmu malou gravitací projeví ono pnutí v konstrukci a je nutné doladění. Nebude to asi jednoduché, něco udělat a seštelovat na zemi , poslat to do kosmu a myslet si že to bude makat jak na zemi. Pokud se hraje na tisíciny mm, u optiky. Jestli se zbortí raketoplán o 1 mm, nehraje asi roli, je to v relaci k pružnosti materiálu. Takže se asi někdy chybička vloudí, kdo nic nedělá , nic nezkazí. |
chk 11.5.2009 12:34Re: Nechci být šťoura... Velké zrcadlo je u mě s průměrem šest metrů. Dneska ale technika dost pokročila a třeba adaptivní optika dělá doslova zázraky. A také už dávno není výhodné jedno velké zrcadlo, ale více malých a použitých jako interferometr (dříve nebylo možné více zrcadel sladit dohromady). |
R.J. 11.5.2009 14:13Re: Nechci být šťoura... Vzpoměl jsem si, snad správně, v knize "Kukaččí hnízdo", ten autor se tím zabýval , v Berkely, počítal právě dalekohledy určené pro kosmos. Ale to je z roku snad 75-78. Jinak ta kniha je výborná, je o prvním mezinárodním honu na heckera, chytli ho, v Hanoweru, ještě byl rád, že ho zavřeli, jeho kámoš takové štěstí neměl, toho KGB polila benzínem a zapálila.Snad ho předtím zastřelili. |
ivan 26.5.2009 13:05Re: Nechci být šťoura... já jsem právě slyšel, že výroba velkých dalekohledů je riskantní z hlediska onoho pnutí, jelikož je možná, že vlivelm gravitační síly se může protrhnout jeho plášť, a potom by to mohlo narušit nějaké hardwarevé součástky uvnitř dalekohledu..pracuji totiž na hvězdárně, tak o tom občas máme ve firmě nějakou firemní akci, přednášku nebo tak něco, kde nás o tom informují a dělají prezentace různých nových těles nebo družic ve vesmíru díky specialistovi na event fun (givent - www.givent.cz) |
Dan 11.5.2009 14:23Re: Nechci být šťoura... Vypuštění HST umožnil právě až raketoplán-startuje "měkčejc" než klasická raketa (s nižším přetížením). I když to už v součastnosti asi není problém... |
chk 11.5.2009 15:10Re: Nechci být šťoura... To je vlastně fakt, že projekt HST byl od začátku vázán na raketoplán. Však také nabral slušné zpoždění. |
derik 11.5.2009 4:38Velmi dobry clanek a velmi dobra symbolika Pisne kosmicke se dostanou k Hubblovu teleskopu. A doporuceni z Ondrejove kde na puvodni budove jsou zaby jak se divaji na hvezdy. A clanek ktery jasne, prehledne a presne informuje. (Musim priznat to potesilo v te zaplave tendencnich clanku a nenavistnych komentaru o domaci politice.) |