Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VESMÍR: Mohou existovat exoměsíce typu Pandory?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Historik 9.2.2010 11:12Re: hello Pacner, misie ani misionáři nehubili původní domorodé ovyvatelstvo; si soudruhu dostudujte ! Pokud myslíte americké Indiány, ty opravdu nejvíce zdecimovaly ze Starého světa zavlečené nemoce, a některé podobně decimovaly i Evropany samotné. Mnoho nemocí (neštovice, TBC) totiž dostali první zemědělci od svých zvířat, archeologické nálezy na to dávají indicie, ale později jsme k nim získali částečno oddolnost, kterou Indiáni neměli. Nemoce byly dokonce rychlejší, než sami konkvistadoři, neštovice byly v říši Inků dříve, než Pizaro. Žlutá zimnice a malárie, zavlečnené do Ameriky z Afriky decimovala pak Evropany i Indiány. |
|
|
Jenda 9.2.2010 13:47Re: hello Pacner, misie ani misionáři nehubili původní domorodé ovyvatelstvo; si soudruhu dostudujte ! Misie a misionari jim k tomu pouze poskytovaly ideologický podšprajc. |
|
|
xjcx 9.2.2010 14:25Re: hello Pacner, misie ani misionáři nehubili původní domorodé ovyvatelstvo; si soudruhu dostudujte ! Videli "Zajatci bileho boha" na CT2? K dohledani na ivysilani CT.. |
|
|
Chris Kelvin 9.2.2010 0:10Na exoměsíci asi ne. Nedávno byly, pokud je mi známo, provedeny výpočty stability podobných systémů, jako je Jupoter nebo Saturn. Stabilita oběžných drah jejich satelitů vycházela maximálně na stovky miliónů let. Stabilita oběhu planet sluneční seoustavy se počítá v miliardách let, i když ani ona není absolutní. |
|
|
Mablung 9.2.2010 10:30Re: Na exoměsíci asi ne. Já osobně ani nevím proč by měl být život nutně jen na planetách pozemského typu. Dlabat se dá cokoliv, ostatně i na naší zemi jsme ze začátku neměli kyslík moc rádi ... |
|
|
Chris Kelvin 9.2.2010 12:01Re: Na exoměsíci asi ne. Zmiňoval jsem pouze časové měřítko - na vývoj života je potřeba dlouhá doba. |
|
|
lahvac 9.2.2010 12:16Re: Na exoměsíci asi ne. Proc by mela? To ze se tak stalo na Zemi neznamena ze by to jinde nemohlo jit rychleji a stejne tak pomaleji. Spis bych rek ze pokud se nekde vyvinul zivot tak se vubec nebude podobat tomu co zname na Zemi a treba na prvni pohled nepozname, ze je to zivot. |
|
|
V.Novák 9.2.2010 14:40Re: Na exoměsíci asi ne. Na vývoj určitě, ale co když tam byl zanesen? Od buchanky k člověku je kratší cesta než od prebiotické polévky k eukaryotovi. A kdyby vývoj probíhal bez různých katastrof a velkých vymírání... Pravda, taková kolektivně inteligentní hmyzí princezna by se do holýho vůdu nehodila. Nemá prsa a celá je taková tvrdá... A třeba by hlavnímu hrdinovi ukousla... hlavu. |
|
|
Stoura 10.2.2010 0:03Re: Na exoměsíci asi ne. to už tu také bylo. Přesně v tom Svatém lese. Vizte "Hvězdná pěchota" |
|
|
Jenda 9.2.2010 13:42Re: Na exoměsíci asi ne. Dlabat mozna. Ovsem zaprve zivot zalozeny na jinem prvku nez uhliku je nepravdepodobny. Jednak je tezsich prvku mene a druhak pouze uhlik vytvari dostatecne stabilni dostatecne slozite slouceniny. A za druhe, potrebujete nejake rozpoustedlo, neco v cem by se vam ty slouceniny pohybovaly. Opet, voda je jedno z nejlepsich rozpoustedel (ac nam to tak nepripada ... to co se ve vode rozpousti povazujeme za snadno rozpustne:-) a je kapalna jen v relativne malem rozmezi teplot. Pro zivot je take dost podstatne, ze v tuhem skupenstvi ma voda mensi hustotu nez v kapalnem a nejvetsi hustotu ma pri teplote nekolik stupnu nad bodem tani. Takze nepromrza odspodu ale od vrchu . |
|
|
HonzaK 9.2.2010 19:20Re: Na exoměsíci asi ne. Co křemík? |
|
|
MartinP 9.2.2010 20:20Re: Na exoměsíci asi ne. Spíš síra. první látky, které měly charakter živé hmoty byly ze sirných sloučenin. Ale kyslík je spálil. Navíc potřebovaly vyšší teplotu. U podmořských sopek jsou takové podmínky - voda ohřátá na 150 - 200°C je díky tlaku stále kapalná - a v nich prý nějaké baktérie (nebo nějaké jiné nejjednodušší organizmy) bez uhlíku. Dokonce jsem někde zahlédl názor, že na Venuši by se mohly najít takovéto základy sírného života. |
|
|
Machi 9.2.2010 21:04Re: Na exoměsíci asi ne. To nejsou ovšem organismy na bázi síry, ale využívající sloučenin síry jako zdroje energie (konkrétně tuším sirovodík). Jinak se jedná o život na bázi uhlíku. Spíš je zajímavé, že se jedná o zástupce prokaryot, tedy nejstaršího života, a že tyto nejstarší životní formy přežijí extrémní podmínky. Dokonce se dělaly pokusy s perchloráty (ty co našel Phoenix na Marsu, a měly jako snižovat pravděpodobnost života) a některé organismy v takovémto prostředí dokonce výborně prosperovaly. |
|
|
Machi 9.2.2010 13:11Re: Na exoměsíci asi ne. Pokud vím, tak systém měsíců Jupitera je dle současných znalostí stabilní asi 4,5 mld. let, takže v tom nevidím problém. |
|
|
Chris Kelvin 9.2.2010 21:28Re: Na exoměsíci asi ne. Není stabilní. Mění se tam různě rezonance oběžných drah a celkově je podstatně méně stabilní, než větší Sluneční soustava. |
|
|
Machi 9.2.2010 23:19Re: Na exoměsíci asi ne. Ani rezonance oběžných drah se nemění již zřejmě hodně dlouho (~3,5 mld. let). Právě že nyní ve stavu rezonance (je jich víc, nejznámější je 1:2 mezi Io a Europou) je systém velmi stabilní. K nestabilitě může nyní snad dojít jen v případě velkého impaktu, či průletu velmi hmotného tělesa poblíž (což je nepravděpodobné). |
