15.4.2024 | Svátek má Anastázie


VĚDA VERSUS ROZUM: Jsou alkohol a kouření nebezpečné?

13.5.2023

V minulých článcích jsem vzpomněl na mediální kampaně ohánějící se vědeckými pojmy a výzkumy, které měly vliv na život v celém západním světě. Šlo například o vražedné pomalé viry, z kterých se nakonec vyklubaly zákeřné priony (zde), aby se i ty nakonec rozplynuly v zapomnění, potom co způsobily globální zděšení a miliardové škody (zde), přestože možná ani neexistovaly. Šlo také o zabijáckou ozonovou díru, která hrozila způsobit oslepnutí celého lidstva, kdyby se potvrdily hypotézy kolem její existence (asi inspirované sci-fi knihou Den trifidů, zde), a nakonec naštěstí jen připravila západní svět o miliardy, když kvůli ní byly vyměněny fluorochloro uhlovodíky ve všech chladničkách za hydrofluorochloro uhlovodíky (zde).

Zmínil jsem se i o různých složkách stravy, které hrozily těžkými zdravotními problémy všem západním lidem, kdyby se potvrdily příslušné teorie o jejich škodlivosti, ať již šlo o kávu, máslo, margarín nebo jedlá barviva, a taky jsem připomněl složky stravy které mohly podstatně prodloužit lidský život, kdy se všechna očekávání ohledně jejich prospěšnosti splnila, ať již šlo o kávu, margarín, ginkgo, potravinové doplňky a organické potraviny (zde). Nyní bych se zmínil o nejpopulárnější složce potravy pro nás, kteří máme evropské kořeny – o alkoholu. Alkohol máme rádi všichni, a proto je považován jen za středně nebezpečný a je třeba ho pít středně uměřeně. Léta jsme se radovali z široce citovaných vědeckých prací, které ukazovaly, že mírní pijáci jsou na tom lépe než abstinenti (např zde, zde).

Bohužel se časem ukázalo, že statistiky některých publikací byly chybné, protože abstinenty v těch studiích reprezentovali těžce nemocné osoby, co měli zakázáno pít. Jiným pokusem rehabilitovat naši oblíbenou kapalinu byl objev francouzského paradoxu, tzn. objev údajně paradoxní dlouhověkosti Francouzů, kteří pijí jako duha, ale žijí déle než jiné národy. Dokonce byl z vína izolován antioxidant zodpovědný za údajné prodloužení života – resveratrol. Bohužel ani desítky let usilovné práce a ani tisíce vědeckých publikací a patentů nevedly k uznání tohoto nadějného elixíru života z vína. Odpůrci alkoholu naopak po léta poukazovali na souvislost vysoké spotřeby alkoholu v Česku s vysokým výskytem rakoviny slinivky. Lidé s nemocnou slinivkou jsou ostře varováni, že se musí bedlivě vyhýbat i třeba jedné sklence vína nebi jednomu pivu.

Překvapilo mě proto, když jsem ve světových statistikách zjistil, že více než mezi Čechy je případů rakoviny slinivky mezi Japonci (zde), přestože oni pijí méně, vždyť ani nemají západní enzymy k odbourání alkoholu (zde). Jak jsem již zdůraznil, pro jakékoli tvrzení lze v Googlu najít podporu, a proto ponechávám na každém, aby si vybral vědecké publikace, na které se chce spolehnout a podle kterých si vybere množství alkoholu optimální pro svou osobu, v souladu s principy moderní personalizované medicíny. V každém případě je lepší žít mezi Francouzi trpícími alkoholismem nebo mezi Japonci trpícími rakovinou slinivky, než mezi Afričany, protože ti postižení západní lidé žijí do 85 zatímco Afričané do 55 let (zde)

Ani klasické cigarety to neměly v agresivních kampaních posledních desítek let lehké. Zásahy proti kouření vedly k poklesu počtu kuřáků v USA ze 30% na asi 10% (zde), ale současně vzrostl počet uživatelů kanabisu, kterých je mezi všemi Američany asi 20% a mezi mladými 30% (zde). Takže kuřáci cigaret byli nahrazeni kuřáky kanabisu. Kouření cigaret prý krátí život zhruba o 4 roky, zatímco užívání kanabisu o 20 let (zde), přičemž kanabis, na rozdíl od cigaret, může navíc vést ke změně chování, k propuknutí psychózy a schizofrenie, a často je mostem k užívání ještě těžších drog (zde). O škodlivosti kanabisu však příliš neslyšíme, stejně jako o jeho podílu na různých šokujících zločinech. Zato se vyzdvihují jeho léčivé účinky a všeobecně se žádá jeho legalizace.

Vítězství bojovníků proti kouření nad tabákovou lobby ukazuje na mohutnost touhy moderního člověka po stále lepším zdraví a na intenzitu jeho sebestřednosti a hypochondrie. Důležitým prostředkem boje proti kouření byla kampaň o nebezpečnosti „kouře z druhé ruky“ (secondhand smoke) neboli pasivního kouření, a mnoho vědeckých prací se problému věnovalo (zde, zde). Lidé uvěřili, že čekání na tramvaj v blízkosti kuřáka s cigaretou je nebezpečné; nenapadlo je, že pak je nebezpečné i stát v kouři u táboráku, nebo blízko kamen, nebo dýchat během zimní inverze, nebo stát na prašné cestě, nebo prostě žít. Jak již bylo řečeno (zde), za prodloužením lidského života z 20 na 80 let stály především přísun kalorií, odsun odpadu a ochrana proti mikroorganismům; vše ostatní je relativně méně důležité.

Podstatně prodloužit délku života složením stravy nebo dodáním nějakého suplementu nebo jednoduchou změnou životního stylu dnes nelze; nic na tom nemění fakt, že zisky z prodeje antioxidantů rostou s přibývajícími důkazy o jejich neúčinnosti. Ani zkrátit délku života není tak jednoduché, lze to jen extrémní změnou složení stravy, ve které musí systematicky chybět esenciální složky, nebo se v ní musí objevit velké množství toxinů. To se v naší oblasti povedlo jen komunistům, když například koncem jejich vlády v Česku byla délka života o deset let kratší než v nekomunistických zemích díky dovozu podřadných potravin a surovin pro jejich výrobu a díky zamořenému životnímu prostředí; po skončení jejich vlády se délka život vracela k normálu.

Určitě není daleko od pravdy postřeh, že je lepší být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Nevázaný život v Paříži povede k delšímu životu než střídmý život v indické vesnici zamořené cholerou. Podvýživa a infekční nemoci dříve lidi sklátily daleko před dosažením dnešního penzijního věku, v primitivních poměrech lidé umírali většinou v dětském věku. Když člověk nezemře jako kojenec, tak mu ovšem hrozí že bude dospělým s cukrovkou nebo stařec s Alzheimerem, na něco zemřít musí. Jestliže někoho baví počítat kolikrát zvedne v tělocvičně nějaké závaží nebo kolik kroků uběhne na pohyblivém pásu, sotva mu to uškodí, ale pokud by ho to deprimovalo, ať si raději dá sklenku vína u televizního seriálu nebo ať si zapálí cigaretu s přáteli; určitě nalezne nějakou meta studii ukazující korelaci mezi počtem shlédnutých seriálů a délkou života, nebo i článek ukazující, že cigarety mají na délku života daleko pozitivnější vliv než kokain.

Faktem je, že to není alkohol nebo cigarety, co patří mezi hlavní hrozby pro dnešní západní společnost, ale masové rozšíření těžkých drog. To že široká veřejnost uvěřila ve škodlivost „pasivního kouření cigaret“ a v „užitečnost kanabisu v medicíně“ ukazuje na destruktivní potenciál agresivních propagačních kampaní vedených především levicovými elitami. Nejde jen o naše zdraví a naše peníze – jde i o naši svobodu, a hlavně o to udržet si kontakt s realitou. Drogy rozmazávají vnímání skutečnosti a agresivní kampaně dále kontakt s realitou narušují. Agresivní zdravotní kampaně řídí naše životy, ale ne vždy je jasné v čím zájmu. Nepochopitelný je například dualismus pasivního kouření cigaret, které vadí, versus aktivnímu kouření kanabisu, které nevadí. Podobně jsme byli léta varováni před neurotoxickým hliníkem z hrnců, zatímco hliník z adjuvantů vakcín přicházející do krve a mozku je neškodný.

Cigarety a alkohol jsou nebezpečné, ale dnes ještě nebezpečnější jsou skoro legální kanabis a stále ještě ilegální amfetamine, kokain a fentanyl, protože působí daleko destruktivněji nejen na zdraví jednotlivců, ale rozkládají celou západní společnost; ničí její schopnost reálně vnímat realitu a bránit se proti svým smrtelným nepřátelům. Ne náhodou jsou zdrojem ilegálních drog nepřátelé západní společnosti, především Čína (zde).

https://www.hegaion.cz/