15.4.2024 | Svátek má Anastázie


VĚDA VERSUS ROZUM: Omylem a podvodem ke zdraví

12.5.2023

O naše zdraví se zajímají nejen vědci, ale i šarlatáni a především média.

Buďme skeptičtí, když se nám ohledně zdravého života předkládají „nejnovější vědecká zjištění“, ale i ohledně starších „vědeckých pravd“ musíme být opatrní; „bohatý zdroj železa ve špenátu“ například pochází již z 19. století (zde). Mýlit se samozřejmě může i poctivá věda, ta nám ovšem výměnou za své omyly netahá peníze z kapsy. Mastičkářům a léčitelům se vysmívají humoristé po tisíciletí. Pozor si musíme dávat hlavně na zájmové skupiny a šarlatány ohánějící se v médiích vědeckými termíny a výzkumy. Celosvětových mediálních akcí odhalujících extrémně nebezpečné nebo zázračně prospěšné faktory pro naše zdraví bylo nepočitatelně.

Káva se za mého mládí považovala za nebezpečnou pro srdce, zvlášť při pití více šálků; dnes se považuje za zdraví prospěšnou, zvlášť při pití více šálků denně (zde, zde). Sacharin i cyklamát byly svého času považovány za škodlivé a možná karcinogenní, ale dnes jsou již bezpečné (zde). Když novináři objevili v másle cholesterol, stalo se v médiích máslo čertem a margarín andělem, ale i margarín se stal čertem, když se provalilo, že obsahuje trans tuky (zde); dnes jsou margarín i máslo již na smetišti zdravotních dějin a jejich místo bylo zabráno modernějšími čerty i anděly. Cukr je strašidelný, ale jeho výrobci přišli na nápad prodávat jej v nevyčištěné formě za vyšší cenu tvrdíce, že přítomnost „přírodních látek“ jej činí zdravějším a chutnějším, takže dnes lze nalézt i pět odstínů barev cukru, od sněhově bílého, přes krémový a hnědý, až po černého jako uhel; čím špinavější, tím dražší.

U cukru je barva zdravá, ale potravinová barviva tradičně patří mezi čerty. Barviva jsou však tak málo toxická, že dělníci pracující na jejich výrobě bez ochranných prostředků nepozorovali zdravotní problémy ani když jimi bylo jejich tělo prosyceno tak, že jejich moč a dokonce i jejich vlasy změnily barvu podle oddělení, v němž pracovali, třeba na modrou, zelenou nebo oranžovou. Tato barviva se používají desetiletí bez jakýchkoli patrných účinků. Čertem jsou i konzervační prostředky, přestože jsou bezpečně používané po dlouhá léta; chrání nás před vysoce nebezpečnými bakteriálními a plísňovými toxiny. Jejich dlouhodobý vliv, například na lidský mikrobiom, sice nelze vyloučit, ale šlo by o malou cenu za dosaženou bezpečnost potravin, a řešit se to může až jestliže se nějaký vliv prokáže.

Mezi potravinové anděly patří různé výtažky, rostlinky a čaje na léčení všemožných nemocí, nebo na prevenci neduhů, nebo na „posilování zdraví“. Jen léčivé čaje se prodají za desítky miliardy dolarů ročně. Podobně se prodávají i další předražené přídavky, výživové doplňky, mastné kyseliny, bylinné koncentráty, probiotika, prebiotika, směsky aminokyselin, peptidů a enzymů. Správný zdravotní sytém by měl lidi varovat před všemi takovými produkty, ale i před zbytečným pojídáním vitaminů a kovů, není-li indikován jejich nedostatek v těle. Esenciální složky se vyskytují v naší stravě v dostatečném množství a vše ostatní si tělo vytvoří samo. Je třeba vysvětlit, že pokud člověk není středověkým námořníkem nebo nežije v angolské vesnici, nebo není anorektik, nehrozí mu ani skorbut, ani kwashiorkor a ani žádná jiná zdravotní porucha z nedostatku vitamínů, proteinů či jakýchkoli jiných složek potravin, obzvlášť žije-li v zemi západního typu. Výrobci i obchodníci, kteří shrábnou stovky miliard, mají možnost vědět, že jejich produkty jsou zcela bezcenné a že jejich reklama je lživá.

Další oblastí šarlatánů ohánějících se vědeckými pojmy je prodej takzvaných „organických potravin“. Nikdo nezná jejich přesnou definici, ale panuje kolem nich aura „potravin ekologických“, vyhýbajících se hnojivům, pesticidům, postřikům a všemu chemickému. Paradoxní je použití rádoby vědeckého pojmu „organický“, o němž každý, kdo dával na základní škole pozor, ví že stojí v protikladu ke slovu anorganický. Organické látky jsou sloučeniny uhlíku, které vznikají v metabolických drahách organismů, například bakterií, hub, rostlin nebo zvířat, zatímco anorganické látky jsou ostatní sloučeniny a prvky z neživé přírody. Takže „organická mrkev“, kterou šarlatáni prodávají spolu s vejci od „svobodné slepice“ (nezotročené omezeným výběhem), je pleonasmus, protože mrkev nemůže být anorganická, ledaže by se skládala ze silikonů promíchaných s červenou rumělkou (jedovatý sulfid rtuti).

„Organické potraviny“ nepatří mezi neškodné pověry, protože v „lepším“ případě obsahují škůdce a toxiny vznikající v neošetřených plodinách, a v horším případě se neliší od normálních potravin, když je šarlatáni zamění v řetězci mezi pěstitelem a prodejcem – jenže jsou prodávány bez řádné kontroly a za vyšší cenu. Stát se sice mnohdy vzdává zodpovědnosti za neschválené produkty, včetně různých suplementů nebo „organických potravin“, ale nedostatečně se to zdůrazňuje a nedostatečně se před tím varuje. Zdravotní systém v západních zemích nevaruje před podvodníky, a dokonce často přispívá k jejich integraci do systému. V mnoha zemích jsou například lidem, vedle „léčivých“ a „zdravých“ produktů nabízeny také „alternativní metody“, včetně medicíny holistické, tradiční, nekonvenční, komplementární nebo čínské.

Rozumný vzdělávací systém by měl děti připravit v předmětech jako jsou chemie, biologie a občanská výchova na život, v němž se stanou pronásledovanou kořistí v džungli šarlatánů a cynických obchodníků se zdravotními potřebami. Potěší-li někoho pojídat ginkgo, nelze mu v tom v demokratické společnosti bránit, jen by mu správně měl státní zdravotní systém vysvětlit, že takovým pojídáním svému zdraví nepomáhá (např. zde) a jen přispívá podvodným podnikatelům k ziskům desítek miliard dolarů (zde, zde). Člověk věřící v zázračnou moc ginkga i podnikatel věřící na zázračný profit z ginkga by ovšem mohli poukázat na to, že ginkgo mnohde představuje až 4% všech lékařských receptů (zde), a také na to, že mnoho článků potvrzuje jeho příznivé účinky.

Zde se musí zdůraznit, že v miliardové databázi Googlu lze najít podporu pro jakékoli tvrzení, zvolí-li se při vyhledávání vhodné pojmy. Je třeba posuzovat spolehlivost zdrojů i jejich možnou zainteresovanost, a hlavně je třeba pamatovat na „krizi reprodukovatelnosti“, to znamená na skutečnost, že závěry většiny vědeckých prací se nedaří potvrdit (zde). V některých oborech a situacích může jít až o 90% článků. Spolehlivost roste od psychologie k chemii, přičemž medicína má mnohem blíže k psychologii než k chemii. Zcela spolehnout se bohužel můžeme jen na články, na které většina z nás nikdy nenarazí, tj. na články v oboru matematiky.

Součástí lidské psychiky je náklonnost k magii. Proti nemoci a všemu zlému se zaklepe na dřevo anebo se spolkne výtažek z kouzelné byliny. Za prodloužením lidského života z původních 20 na více než 80 let však stojí hlavně tyto tři faktory: přísun potravy (rozvoj průmyslu a zemědělství), odsun odpadu (kanalizace, oddělení odpadů od pitné vody) a ochrana proti mikroorganismům (mýdla, antibiotika, očkování). Všechny léky dohromady, kromě antibiotik, k tomuto prodloužení života přispěly relativně méně. Žádná složka potravy k tomu nepřispěla vůbec a ani žádný suplement nebo bylinka. Pouze mírné snížení kalorického příjmu snad může zlepšit zdravotní stav člověka (a dokonce prodloužit život u většiny zvířat zde, zde). Zkrácení života nebylo jasně prokázáno u žádné běžné složky potravin, kromě známých toxinů a extrémně nadbytečných nebo nedostatečných kalorií.

Elixíru života se v nejbližších desetiletích sotva dočkáme. Nehledejme spásu v tom, co pojídáme. Neberme příliš vážně zdravotní rady z médií, třebas z úst údajných odborníků. Proč věřit nejnovějšímu objevu, když žádný z předchozích se nepotvrdil. Když už něčemu věříme, co by nám snad mohlo pomoci alespoň placebo efektem, snažme se to získat za co nejnižší cenu. Platit bychom měli jen za léčení – placením za léčitelství podporujeme podvod a lež.

https://www.hegaion.cz/