Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Tlačenice na oběžných drahách
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Rad 3.3.2009 20:07pokud by ty trosky šly přitáhnout magnetem, nějaký supervodivý nesmysl by mohl být řešení. |
|
|
P_V 3.3.2009 14:43Laserový zametač Laser nadělá z jednoho sledovatelného úlomku stovky malých nesledovatelných... těžko předpokládat že se odpadek vypaří naráz celý, než se stačí rozprsknout. |
|
|
MGM 3.3.2009 11:56Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu a smontovat tam tenkostěnnou popelnici, by po zkušenostech se stavbou a provozem orbitálních stanic už neměl být zase takový problém. Taková popelnice nepotřebuje zdroj pitné vody, záchod a mnoho dalších drahých zařízení. Jenom musí být dostatčeně objemná. A ta by se mohla (roboticky, nebo naváděním ze země) postupně plnit alespoň těmi největšími mrtvými sondami a úlomky a po čase (po naplnění) by jí mohly raketoplány dovézt nové motory (třeba jontové) a urychlit ji na dráhu ke Slunci - tam by místní ekologové rozhodně neprotestovali. I kdyby se snížil počet sond třeba jen o desetinu, určitě by to snížilo náklady na sledování mrtvých sond a náklady spojené s rizikem srážky. Na ten vysavač úlomků by asi přišel čas později. |
|
|
chk 3.3.2009 12:00Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Nojo, ale chytejte do tenkostěnné popelnice něco, co se pohybuje relativní rychlostí řádově desítky km/sec |
|
|
MGM 3.3.2009 12:36Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Ona ta popelnice se bude pohybova totiž zhruba stejnou rychlostí, takže jen ten rozdíl rychostí způsobí nějaké "bouchnutí". Přirozeně se nemůžou chytat družice, které letí na druhou stranu nebo "napříč". Ale i tak bude jistě mnoho trosek, které poletí zhruba stejným směrem a rychlost je daná výškou. A jestli bude nakonec popelnice trošku obouchaná - co na tom? Na oběžné dráze o aerodynamiku již nejde a na Slunci to už taky vadit nebude, jenom aby "nechytla" rotaci, to by určitě bylo nepříjemné. V tom ale důvěřuji programátorům NASA a ostatních kosmických agentur, za těch víc než čtyřicet let kosmických letů už mají lecos "v malíčku". Nejdůležitější tedy pořád zůstávají ty zatracené peníze - aby na to vůbec bylo. |
|
|
chk 3.3.2009 13:08Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Víte, ty dvě družice, co se srazily, letěly kolmo na sebe. Pravděpodobnost srážky neuvěřitelně malá, kinetická energie obrovská. Představa, že většina trosek lítá stejným směrem je, mírně řečeno, naivní. To by totiž žádné nebezpečí nehrozilo, protože, a to máte pravdu, oběžná rychlost je dána výškou. |
|
|
MGM 3.3.2009 15:47Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Nikoliv "většina", ale "mnoho" jsem napsal. Rozhodně jedna popelnice by nevyčistila oběžnou dráhu. Představte si, že "lapaná" mrtvá družice je ISS a popelnice je raketoplán. Raketoplán (popelnice) se přiblíží k mezinárodní stanici (mrtvé družici) a připojí se (pohltí družici). Pak samosebou sestoupí na nižší oběžnou dráhu, tím zvýší rychlost aby dohonila další vhodnou družici zhruba ve stejném směru, pak opět vystoupá do hladiny další mrtvé družice, tím zpomalí , přiblíží se a pohltí druhou. Třeba půjde zkonstruovat popelnice na pět nebo deset družic, teď samosebou nevím. Podle článku jsou jich k dispozici tisíce. Když další popelnice vypuštěná v jiném vhodném směru vychytá dalších třeba deset družic, postupně půjde snížit počet mrtvých družic třeba o deset procent. Přitom "popelnice může být i jednoduchý koš, žádné superdrahé zařízení, jenom musí mít vhodné motory a pro opuštění oběžné dráhy kolem země pak další, třeba jontový motor, který by mohli kosmonauti namontovat i dodatečně. Nechtějte teď hodnotit zařízení, které ještě není zkonstruované. Je to nápad a já myslím, že realistický, ale to ukáže budoucnost. |
|
|
chk 3.3.2009 17:40Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu MGM, Vaše názory jsou značně naivní. Velké družice chytat nemusíme, ty stačíme sledovat. Ale zkuste si představit třeba obyčejnou matičku, která se potká s Vaší popelnicí byť jenom poloviční 1. kosmickou (anebo dvojnásobnou, když to "sedne"). Takových úlomků létají statisíce i více a to na velmi odlišných drahách - jak výškově, tak směrově, ale i co do tvaru dráhy. A i jednoduchá změna dráhy stojí obrovské množství energie, na to Vám iontové motory nepomůžou. |
|
|
kirast 3.3.2009 23:13Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Máte recht, pane chk, na co se starat, že? Stejně ty matičky pochytat nejde, tak ať tam raději zůstanou. A jestli jednou klesnou na dráhu třeba ISS, tak ať vrazí do ní! Nemaj tam ti kosmonauti lítat. |
|
|
Stoura 3.3.2009 14:36Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Družice létají po drahách, které obvykle nebývají přímo nad rovníkem. Vzájemná rychlost družic, jejichž dráhy se protnou, je obvykle mnohonásobně vyšší, než je rychlost průbojných střel z tankového kanónu (které probíjejí jen svou hmotností a rychlostí metrový pancíř) takže "trošku obouchaná" by ta popelnice byla jen tehdy, pokud by byla udělána z decimetry až metry tlustého plechu. jinak by nebyla obouchaná, ale po několika srážkách děravá jak cedník. |
|
|
MGM 3.3.2009 15:57Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Tak naivní přece nejsem, abych uvažoval náhodné setkání popelnice s troskami. Staré družice jsou registrované, jejich dráhy jsou známé a zařízení na vyčištění oběžné dráhy nebude vypuštěno náhodně. O tom, které družice je vhodné odchytit a odstranit by se přece muselo rozhodnout ještě před tím, než by takové zařízení mohlo vypustit na oběžnou dráhu. Takže setkání trosek s popelnicí jinak, než jak se setkává třeba raketoplán s mezinárodní stanicí nepřichází v úvahu. Jenom to setkání nemusí být tak precizní, možná by to zvládnul i automat. A když přitom dojde na malé pomuchlání plechů, nejspíš o nic nepůjde, hlavně, když se popelnice při tom neroztočí. |
|
|
Stoura 3.3.2009 16:32Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Start raketoplánu tak, aby se potkal se stanicí, musí být dost pečlivě naplánován a další manévry stojí dost paliva. Kde by ta Vaše popelnice brala dost paliva na manévry? Máte představu o energetické náročnosti takových manévrů? Rotace naopak není příliš velkým problémem od doby, co existují silové setrvačníky |
|
|
cc 3.3.2009 19:49Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Rychlost trosek neni dana jen vyskou. Jednoznacny vztah mezi rychlosti a vyskou je pro kruhove trajektorie, ale ne pro elipticke. |
|
|
Heinz Guderian 3.3.2009 15:18Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Nemluvě o tom, že urychlit ke Slunci není zas taková maličkost. Nejsem na kosmickou mechaniku expert, tak netuším, zda je výhodnější tlačit popelnici dolů k Zemi nebo odpálit naslepo do vesmíru. |
|
|
arnal 3.3.2009 15:53Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Nepoměrně jednodušší je shodit ji na Zemi. |
|
|
MGM 3.3.2009 16:01Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Urychlit ke Slunci třeba nebude takový problém. Už byl proveden pokus s jontovými motory, jak během několika měsíců urychlit sondu na oběžnou dráhu k Měsíci. A pokud se vuyžije Měsíc jako gravitační prak, půjde to docela snadno. Určitě to bude lepší řešení než shazovat trosky na Zemi a levnější řešení, než vystřelovat přímo z oběžné dráhy do vesmírného prostoru. |
|
|
Stoura 3.3.2009 16:36Re: Řekl bych, že vyvést na vhodnou oběžnou dráhu Nepůjde to zase tak snadno. Měsíc jako prak udělí sondě jen maximálně 2 km/s navíc. Na pád do Slunce je třeba změnu rychlosti o 30 km/s. Před gravitačním manévrem u Měsíce je ale třeba tu sondu urychlit o asi 2 km/s |
|
|
Emem 3.3.2009 9:531.3.2009 nás minulo těleso průměru cca 30m. Všude bylo psáno, že nás mine ve vzdálenosti tisíců km. V TV na několika stanicích bylo animací ukázáno, že nás kus skály minul jen o několik km. Máme štěstí (na žurnalisty). |
|
|
VLK 3.3.2009 12:03Re: 1.3.2009 nás minulo O jiných takových, které nás mají minout o desítky tisíc kilometrů se píšou desítky novinových článků. A ony nás pak minou o ještě větší kus, než strašily předpovědi. A najednou se kolem těsně-těsně prožene takový cvalík a ani pes o něm dopředu neštěkl. Mám ten dojem, že veškeréto naše sledování kolem letícího smetí je ještě hóóódně nedokonalé. |
|
|
Heinz Guderian 3.3.2009 15:20Re: 1.3.2009 nás minulo No a? Máme snad Bruce Willise, ne? |
|
|
V.Novák 3.3.2009 15:25Re: 1.3.2009 nás minulo těleso 2009 DD45 a minulo Zemi o 63 500 km. Ono 60 tisíc kilometrů je zhruba dvojnásobek geostacionární dráhy a pětina vzdálenosti k Měsíci - takže opravdu těsné přiblížení. Skvělé je to, že planetka o průměru do 30 m byla objevena před průletem. |
|
|
arnal 3.3.2009 15:50Re: 1.3.2009 nás minulo Kdyby mě minula letící skála jen o několik km, jistě bych si toho všiml. |
|
|
JaKo 3.3.2009 3:22Nebude vychodisko Tento clanek krasne poukazuje na nebezpeci, ktere pro svet predstavuji vedci. Nejenze chemicky zamoruji nasi planetu, Takze az se to tady diky vedeckemu pokroku stane neobyvatelne zachrana unikem kamsi do vesmiru bude nemozna prave kvuli tomu svinciku, ktery tam dnes tito machri zanaseji. Nejvetsi nebezpeci hrozi svetu prave ze strany vedcu. Nebyt jich tak lide jedi zdrave bobule a tlucou se navzajem klacky, namisto hazeni po sobe atomovymi bombami. |
|
|
Kanuk 3.3.2009 5:50Re: Nebude vychodisko No, JaKo, co jsem tak zaregistroval, tak nebýt vědců tak by už půlka obyvatel zeměkoule scípla hlady. |
|
|
Rad 3.3.2009 19:59Re: Nebude vychodisko spíš by se ta půlka narodila mrtvá, nebo vůbec nenarodila. |
|
|
Tino 3.3.2009 8:14Re: Nebude vychodisko Největší nebezpečí hrozí světu ze strany blbců, kterých je v populaci naprostá většina. Vědci jsou pro lidstvo požehnáním, protože oni jsou ti, kteří poznávají přírodu a vedou lidstvo vpřed. Blbci se svými vyčůranými vůdci způsobují katastrofy kolosálních rozměrů ohrožujících dnes už samotnou podstatu existence lidské civilizace a přírody Země! |
|
|
arnal 3.3.2009 15:48Re: Nebude vychodisko Tak si vemte klacek, svlékněte se do naha a jděte se živit zdravými bobulemi. Schválně, jak dlouho přežijete. |
