11.5.2024 | Svátek má Svatava


Diskuse k článku

VĚDA: Té lípy se nevzdám

Přeceňujeme, co vlastníme, a přezíráme hodnotu zážitků, které bychom mohli mít místo toho. Tahle myšlenka přinesla americkým vědcům Danielu Kahnemanovi a Richardu Thalerovi Nobelovu cenu za ekonomii a Marii Kondo miliony prodaných knih o úklidu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
R. Dubravský 26.8.2020 9:32

Majetnický efekt má určitě nějaký evoluční důvod, který výzkumníci opomněli. Kdyby se v historii dlouhodobě neukazoval jako užitečný, neměli bychom jej.

P. Rada 26.8.2020 12:56

S čeho usuzujete, že v evoluční historii byl majetnický efekt dlouhodobě užitečný?

J. Pavelka 26.8.2020 16:19

Kdo nehromadil pro sebe, špatně skončil (možná)

P. Rada 26.8.2020 18:32

Možná? Nejspíš protě omyl.

V přírodních procesech přeci obvykle převažuje symbioza. V lidských společnostech bývá pravidelně adaptivnější schopnost kooperace a týmového nasazení řady specialistů.

J. Plzák 26.8.2020 18:12

Proč vylučujete něco takového jako "dlouhodobá blbost"?

Jevy dlouho trvající nemusí být ještě zdaleka obecně výhodné.

J. Šrámek 26.8.2020 20:21

Když se podíváte na anglickou Wikipedii (Endowment effect), tak poslední paragraf odstavce Theoretical explanation je právě evoluční.

(Wikipedie může být dobrý rozcestník pro první studium. Také může být, jako v tomto případě, ilustrace toho, že problém je studován z více úhlů pohledu a že se uvažují různé mechanismy.)

P. Rada 26.8.2020 8:57

Zajímalo by mě zda a případně jak by se lišil výsledek "majetnického" experimentu pokud by skupiny byly složeny ze stejného kulturního okruhu ale s odlišností ve věkových kategoriích.

P. Hatina 26.8.2020 8:48

Což mi připomíná jeden skeč z Carol Burnett Show. Ve kterém se její manžel rozhodl že prodají výhodně svůj rodinný dům,a koupí si někde jinde menší a jak na tom vydělají (viz argumenty v článku).

Carol nechtěla, (viz zmíněné důvody,), takže když přijel zájemce se svojí ženou na prohlídku, rozjela se sestrou odvetná opatření. Porozbíjely v domě zařízení, nápadně upozorňovaly na "nevhodné sousedy", ba dokonce že prý v domě straší:)

Jenže, se zájemci to vůbec nehnulo, to prý jsou maličkosti, ..a až teprve když se narychlo podepsala smlouva, tak řekli proč. Oni tam prostě vůbec bydlet nechtěli, jenom se někde domákli, že se ty místní domy mají vykupovat... Čili ho hned obratem střelili za trojnásobek....

On halt ten reálný byznys se poněkud složitější, než vypadá v těch umělých testech...

L. Písařík 26.8.2020 7:28

Bible praví: Pohoršuje-li tě oko tvé, vyloupni je a zahoď? Přemýšlím. zda by se stejnou zásadou řídil i autor článku.

J. Stehlik 26.8.2020 5:11

Ano . Naproti mě jsou dva prázdné domy a nikdo je naprodává . Jen občas majitelé přijedou a posečou trávu. U kamaráda jsou také v bytovce ve vchodě tři prázdné domy . Sám vlastním tři ne movitosti a nepotřebuji nic prodávat . Jsme prostě hromadilové a křečci .

Zatímco v bance peníze takzvaně nerostou , tak ceny nemovitostí rostou už z principu (omezené množství) . V akcie lidé nemají duvěru (bakala , O2) . Prostě vymahatelnost práva je u nás slušně řečeno nízká a lidé nemají duvěru v soudy , ani policii . Tudíž nemovitost je jistota.

J. Krásenský 26.8.2020 5:07

Hezké. Je však na tom možné ukázat nerovné postavení účastníků trhu. Zatímco majitel nechce prodávat pod nákupní cenou, ale nemá na výběr pod tlakem ekonomických okolností (například ztratil práci a jinou sehnal o stovky kilometrů dál, nemoc, stáří...) kupující (bankovní dům) nespěchá s koupí dokud nebudou pro něj příznivé podmínky (aktuální tržní cena, která často neodpovídá hodnotě skutečné). Tento tlak vede k tomu, že méně majetní ve většině chudnou, mizí i střední třída, ale bankovní domy nemůžou prodělat, protože si vyzkoušely, že jejich chybná rozhodnutí saturuje stát a ani odpovědní manažeři nejsou k odpovědnosti hnáni (islandská výjimka pravidlo potvrzuje). Situace dosáhla takového stupně, že sami státy ztrácejí svou suverenitu. Pod tlakem mocných společností jsou jejich zaměstnanci spíše poddaní či otroci (kterým je přikazováno i co si mají myslet) "firemní kultury" než hrdí občané suverénních států. Je paradoxem, že tyto firmy čerpají dotace, pobídky a daňové úlevy od státu, jehož občany zaměstnávají/zotročují dokud je státu nehodí zpět do záchranné sociální sítě. A pak se divíme předlužení "bohatých států", jejich ekonomickým a politickým rozhodnutím. Jak z toho ven, nevím. Jen se mi hlavou honí myšlenka, že kdyby na tom mohly volby něco změnit, dávno by je zrušili. A sarkastická poznámka: Děkujeme za globalizaci, která smazává rozdíly mezi lidmi celého světa na té nejnižší úrovni.

P. Hatina 26.8.2020 8:53

Máte pravdu, ovšem (a to mne napadlo hned u článku) - nejlépe se halt podniká s cizím majetkem. Proto bankéři a proto realitní makléři. ;-D