31.5.2024 | Svátek má Kamila


Diskuse k článku

VĚDA: Proč potřebujeme kolonizovat vesmír

V minulých článcích jsme se zabývali způsobem, jak osídlit vesmír, ale dnes bychom se měli zamyslet - co když tam bude život?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Písařík 27.11.2023 11:13

Předpokládejme - teoreticky - let člověka ke hvězdám. Pak dojdeme k jisté hranici, kterou nelze překročit. Dále již není možno dopravit takové zásoby hmot a energií, které by zaručily existenci člověka a jeho návrat. Možná se jednou dále dostanou roboti a AI. Je otázkou, zda budou správnými vyslanci lidstva a zda lidstvu jejich eventuelní návrat vůbec něco přinese. S toho hlediska se jeví udržitelný rozvoj člověka na této planetě jako postup mnohem snadnější.

M. Tuma 17.11.2023 16:05

Rozjel jsem pokus vydat to jako knihu, jestli budete mit zajem: https://www.startovac.cz/projekty/tim-se-pta-jak-a-proc-funguje-vesmir

M. Pivoda 15.10.2023 22:20

"... život na Zemi stejně zanikne."

Ano, pro L. Nováka pravděpodobně už brzy.

M. Pivoda 15.10.2023 22:17

Ano. Děkuji.

Vím, byl jsem ale líný opravit to rčení.

J. Zak 15.10.2023 15:35

... devatero...

M. Kocián 13.10.2023 8:10

Vesmír kolonizovat nepotřebujeme, ale velice nutně se o to potřebujeme snažit co síly dají. Někdy záleží více na cestě, než na cíli.

L. Novák 12.10.2023 23:16

"Kolonizace vesmíru" je nesmysl, lidstvo na tak drahé špásy nemá dostatek energie a nakonec ani času, protože planety sluneční soustavy jsou stejně závislé na kolapsu Slunce jako Země. Než by člověk na nejvyšší technické úrovni (lidstvo) dokázal prozkoumat vhodné planety v jiných hvězdných soustavách, a provést tam výsadek, život na Zemi stejně zanikne. ;-)

J. Jurax 12.10.2023 22:04

No, těžko říct.

Nicméně je velmi pravděpodobné, že do půlstoletí budou stálé základny na Měsíci i Marsu budou činěny pokusy o těžbu v pásmu asteroidů.

Pravda ale taky je, že tohle jsem čítal před šedesáti lety co pachole nadšené lety kosmických lodí Vostok a Mercury.

J. Jurax 12.10.2023 21:56

Ehm ... a pročpak je zcela fantaskní představa, že by lidé jako účastníci kolonizační výpravy (např. k Marsu) po jedné hodině po startu jejich dopravního prostředku nepřišli o rozum?

Ono na Měsíc letěli astronauti z programu Apollo tři dny a nezdá se, že by přišli o rozum.

J. Majzlík 12.10.2023 21:55

Křehký člověk se svými denodeními potřebami versus neoblomná příroda.

V. Kolman 12.10.2023 20:03

Oblasti za severním i jižním polárním kruhem jsou k lidskému životu neskonale přívětivější, nežli podmínky, panující na Marsu. I náš souputník Měsíc je vhodnějším - je o mnoho blíže. Ale to jen do času. Jednou tam člověk doletí. Škoda, že už tou dobou budu "v penále" ;-(;-(;-(

J. Majzlík 12.10.2023 18:57

Tedy samotný projekt, ideu kolonizace vesmíru nelze zkoumat vědeckými metodami, protože je založena na předpokladech, které odporují po všech stránkách současnému vědeckému poznání materiálního světa. Pak je zcela fantaskní představa, že by lidé jako účastníci kolonizační výpravy (např. k Marsu) po jedné hodině po startu jejich dopravního prostředku nepřišli o rozum.

Jako schůdnější řešení problému nadměrné natality v chudých regionech planety, i když dnes ještě nepředstavitelné je cesta cílené osvěty, hmotné stimulace, lékařství, preventivního odrazování od emigrace.

P. Pospisil 12.10.2023 17:04

...zabývat se touto myšlenkou jinak...

P. Pospisil 12.10.2023 17:03

No nevím.

Napadají mne dva důvody, proč kolonizovat vesmír

- ulevit Zemi. To znamená dostat ze Země víc lidí, než kolik jich tady přibývá.

- uniknout ze Země. To znamená dostat ze Země pokud možno všechny.

Vzhledem k tomu, že něčeho takového nejsme schopni a (s přihlédnutím, jak se za posledních 60 let NEposunula technologie letů do vesmíru) ani dlouho, možná stovky let nebudeme (pokud vůbec někdy), nevidím smysl v tom zabývat se touto jinak než formou teoretického výzkumu.

A samozřejmě formou sci-fi a fantastické literatury.

Na praktické lety do vesmíru bych při současném stupni poznání nedal ani korunu/euro/dolar/jüan.

M. Pivoda 12.10.2023 13:26

Autor píše své články na pokračování. Já ho zde ale neobhajuji. Vraťme se k nadpisu.

Proč by lidstvo mělo někde ve vesmíru zálohovat své "výdobytky"? Protože na planetě Zemi existují mnohá nebezpečí zániku lidstva. Nebudu je vyjmenovávat.

A právě proto americký inovátor Elon Musk se tak intenzivně snaží o zálohování "výdobytků" lidstva na relativně blízkém Marsu s využitím, dnes dostupné technologie. Jak? Pouze chytrými kombinacemi inženýrství.

S. Kalužík 12.10.2023 12:39

Ano, pokoušíte se na otázku odpovědět, nic to však nemění na tom, že na položenou otázku neodpovídá autor! :)

M. Pivoda 12.10.2023 12:28

Asi proto, abychom při plánované kolonizaci vesmíru zjistili, zda nám někdo nekonkuruje.

M. Pivoda 12.10.2023 12:26

Děkuji za odpověď.

Nejsem chemik, vystudoval jsem sice kdysi "Stavba chemických strojů a zařízení", ale jen jako strojní inženýr, a navíc v tom oboru jsem nikdy nepracoval jako zaměstnanec.

Nicméně vyslechl jsem různé diskuze ohledně různých forem možného života.

Teď řeším úplně jiný obor, dle pořekadla "desatero řemesel, desátá bída".

S. Kalužík 12.10.2023 12:25

Autor popisuje hledání života, ale vůbec neodpovídá na otázku, položenou v nadpisu!

M. Tuma 12.10.2023 9:26

Mno nechtel jsem ten clanek komplikovat tim, ze celkem slusne slozite molekuly, potrebne pro vznik zivota by sly postavit i na kremiku, misto na uhliku.

M. Kocián 12.10.2023 8:40

Samozřejmě, že je život na Zemi unikátní, když kritéria pro to stanovil právě ten život. Každý je ze svého pohledu unikát. Ale ve skutečnosti jsou v reálném světě hranice mezi "kritérii" značně rozmazané - žádné škatulky, které člověk vymyslel, dlouho neobstojí.

R. Meišner 12.10.2023 8:20

podmínky pro vznik života na Zemi byly naprosto unikátní--takových míst ve Vesmíru mnoho nenajdeme. dále je takřka nekonečný rozdíl mezi životem bakteriálním a inteligentním,že. po drtivou většinu času byl život na Zemi ve fázi jednobuněčných organismů, a vše krásně fungovalo--teprve před 600 miliony let se šťastnou náhodou život rozvinul do vícebuněčného. takže Tim může zůstat v klidu. -pozn.-- ve viditelné části Vesmíru jsme napočítali již dva biliony (!) galaxií..to si autore vážně myslíte, že v každé galaxii musí být život?

M. Pivoda 12.10.2023 7:55

Může to být dokonce i složitější, než kolik zvládne Tim.

Ve vesmíru by se život mohl vyvinout i na jiném chemickém základě, než ho známe z planety Země. A jak na sviňu, takový nebiologický druh inteligence na planetě Zemi může existovat už i dnes. Pouze jsem si ho dosud nestačili všimnout.

A na planetě Zemi lidstvo vyvinulo jakousi technologii, které říká umělá inteligence, AI. Lze ale statistický přístup, dnes dominantní AI, považovat za dostatečnou úroveň inteligence? Pozemští vědci redukují možné lidské přístupy k poznání jevů právě na statistiku, a říkají tomu kvantitativní přístup. Statistická měření by měla být opakovatelná a tedy prokazatelná, a tedy lidsky vědecká.