M. Pivoda 7.10.2023 20:02

Diskreditační službu převzal Jurax.

No ano, tak to na na Neviditelném psovi vypadá důvěryhodněji. A dle přísloví: Mnoho psů je zajícova smrt. Jenže, jak na sviňu, ten zajíc (Pivoda) stále žije.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 7.10.2023 19:40

U malých skupin na pokraji vyhynutí to funguje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 7.10.2023 8:52

No tak teď aby se k Muskovi přidaly ty zbylé miliardy lidí. Jinak Muskovi držím všechny palce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 6.10.2023 22:01

Nechci nikomu (na planetě Zemi) brát iluze, ale na planetě Marsu (zatím) nehrozí 3. světová válka.

P. Skřivan: "Nechci nikomu brát iluze, ale představa života na povrchu Marsu je ještě méně idylická, než uprostřed pouště Gobi: tam je na rozdíl od Marsu vzduch, vlhkost ve vzduchu a není tam záření. ..."

Na nehostinném Marsu prý, z bezprostředního pocitu ohrožení, hrozí kolektivní způsob rozhodování i kolektivní způsob žití. Tedy něco, čemu kdysi na planetě Zemi říkávali budoucí komunismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 20:37

Tak kaolin budete recyklovat těžko jako všechny další přírodní materiály. Ty nicméně pro život nejsou nutné a ani j nenajdete mimo Zemi. I když uznávám, že dřevěná kosmická loď by byla velmi originální. :-)

Počítal bych pouze s materiály syntetickými nebo vyrobitelnými s pomocí biologie na palubě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 18:16

Zlato je poněkud zvláštní případ. Což třeba kaolin? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 18:07

Ale odpověď je přece jasná: je to otázka ceny. Pokud bude něčeho málo, pak hlavní zdroj bude recyklace. Chcete příklad ? Zlato. Množství zlata v oběhu neustále roste, protože vše se recykluje a nové se těží. Zcela jistě se ale žádné nevyhazuje, resp. určitě ne úmyslně.

Pokud je syntetická výroba dražší než těžba, těží se. Pokud je to naopak: vyrábí se.

Plutonium nikde neroste, takže to se jen vyrábí: nikde se těžit nedá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 18:01

Problém je, že u toho asteroidu nebudete pořád a že při získávání nového materiálu nestačí kontrolovat jen prvky, ale i jejich izotopy, a to už je poněkud těžší. To může být velký problém, takže nejbezpečnější a nejefektivnější zdroj surovin, je prostě vlastní odpad. Smířil bych se s tím a možná i z toho začal dělat závěry. Tudy cesta vede i zde na Zemi, protože perspektiva, že něčeho bude dost, platí u energie. Ne u surovin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 17:57

Za těch 60 let se ovšem dost změnilo. 1. se podařila uskutečnit, 2. se podařila uskutečnit tak, že vloženou energii pokryla energie získaná a je perspektiva poměru 1:10. Nejen v Tokamaku, ale i v laseru, takže už jsou dvě technologie, kde se fúze dá vyvolat s cílem získat energii.

Kromě toho práce na ní vám zajistila velké množství informací o chování plazmatu, což stále není úplně prozkoumaná oblast.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 17:18

Ve vakuu jistě žádné prvky nejsou. Ale jsou v něm třeba asteroidy s těmi prvky. Koneckonců i Země leží ve vesmíru a ve vakuu ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 17:15

V jaderném reaktoru jistě získávat různé zajímavé prvky. Nicméně moje předchozí otázka trvá ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 17:13

I znám. I s tou fúzi souhlasím.

Jenže co rozum beru, čítám, že jaderná fúze jako energetický zdroj bude do deseti let skutečností. A rozum beru již dobře šedesát let ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:38

Přesně. Výzkum a vývoj je něco jako hazardní hra, kde je ovšem obrácený poměr výhry: hráč vyhrává více, než do hry vloží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:34

Tím asteroidem jsem myslel jakýkoli problém, který bude znamenat nezvratitelnou neobyvatelnost planety v delším časovém horizontu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:32

Ve vakuu žádné prvky nejsou. Nebo jste tam nějaké viděl ?

Na Zemi to neplatí zejména proto, že technologie pro recyklaci jsou víceméně v počátcích. Situace se zcela jistě změní poté, co tyto technologie budou třeba ve vesmíru a budou proto vyvinuty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:30

V jaderném reaktoru můžete získávat různé zajímavé prvky. Např. při přepracování paliva, které provedete právě dělením dle prvků. Pravda, některé mohou být radioaktivními izotopy.

Nezapomínal bych na to, že plutonium je umělý prvek a máte ho tolik, je ho likvidujete v náhražkovém palivu do reaktoru MOX.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:29

Těžko říct. Na Zemi to každopádně neplatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:27

Selhání projektu Biosféra 2 ale věcně ukázalo na systémové nedomyšlenosti ... budiž.

Proto je třeba bádat dál a domyslet. Biosféra 10 nebo 25 už bude jistě použitelně fungovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:26

Ve vesmíru je každá recyklace levnější než nově vytěžená surovina. V tom je ten fígl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 16:24

Skutečný pohon bude až částicový motor, kde je zdrojem energie fúze. Zdroj podstatně silnější než jaderné štěpení.

Atomový reaktor není zdroj elektrické energie, ale energie tepelné. Pokud byste znal rozdíl mezi parním strojem, parním okruhem v elektrárně, Stirlingovým a spalovacími motory, chápal byste, jak velký je to problém z hlediska hmotnosti a odvodu tepla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:18

Neřekl bych.

Mmch jak byste si tu syntetizaci po atomech představoval? A v průmyslovém měřítku? Třeba u mědi nebo lithia nebo wolframu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:14

A pokud je recyklace ekonomická, tj. levnější než nově těžená surovina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:11

On by k znamenitému průseru stačil i nějaký ten supervulkán. Proti včas zjištěnému asteroidu bychom byli teoreticky eventuálně schopni se nějak bránit, proti explozi supervulkánu zatím ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 16:02

No, uvažuje se atomový reaktor. Pro lety mimo Zemi.

Ovšem diskutujeme o budoucím, takže překvapením se meze nekladou, stejně jako optimistickým či pesimistickým vizím.

Soukromě jsem, jsa odkojen hard SF svého mládí, optimista, tedy pokud se na Zemi nějak nevymlátíme nebo díky nějakým šíleným ideologiím neupadne technologicky do středověku.

Ono je to koneckonců v dlouhodobém horizontu nezbytné, protože zdroje dostupných surovin jsou na Zemi konečné, jakkoliv ten konec je ještě daleko. Kdežto ve vesmíru se najdou. Jinak hrozí v lepším případě jen stagnace, případně opět pozvolný pád do středověku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 14:55

Vše, kromě zdroje energie lze recyklovat prakticky donekonečna. Pokud máte vybavení, dost energie a víte jak to, co recyklujete, znovu vyrobit. A to i třeba lépe a úsporněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 14:49

Přesně. Cesta ale může ovšem být cílem. Konečně ani Země nestojí na místě, ale obíhá. Tak proč neobíhat na vlastní lodi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 14:45

Ne, technologickými limity zdroje elektrické energie. Nebo vy snad máte nějaký skvělý akumulátor ? Pokud vím, máte problém i s autem. Natož s letadlem a natož s raketou. Jinak by tu někteří experti neječeli, že euta nechtějí, nelétal byste na benzín nebo petrolej a do rakety nelil vodík, petrolej nebo metan.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 14:42

Dožil jste se: náklady Musk snížil 10x. Zejména díky opakovanému použití 1. stupně. U Starshipu je také zajímavé použití metanu jako paliva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.10.2023 14:40

Možná. Nebo média nebo technologickými limity celého zařízení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 6.10.2023 14:39

Nepochopil jste, že Země není bezpečná navždy. Jednou ten asteroid přiletí. Do té doby byste měl být schopen vypadnout. Zhasínat nemusíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek