9.5.2024 | Svátek má Ctibor


Diskuse k článku

VĚDA: Proč je důležitá statistika

Jednou ze základních charakteristik všeho co se v přírodě děje, je s jakou pravděpodobností se to stane. Když si hodíš mincí, je pravděpodobnost, že z půlky padne jedna strana a z půlky druhá, jak se říká, panna nebo orel. Ale to není úplně pravda, mince může zůstat stát na hraně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Hruška 4.8.2023 17:11

Zdravím pane Kuthane. Články pana Tůmi v rubrice "Věda" (zde již asi pátý) se vyznačují chybami, polovičatostí, překrucováním faktů, komolením matematiky a vysokou manipulovativností. Přímo odstrašující příklad spisku pseudo-vzdělance. Jóžín.

J. Tichy 4.8.2023 16:19

Prosim chyba :

Misto :„Nevěřím statistice, kterou si dám nezfalšuji.“

patri : „Nevěřím statistice, kterou si sám nezfalšuji.“

V. Kuthan 4.8.2023 15:53

Ponechme stranou nepřesnosti a nepravdy z oboru teorie pravděpodobnosti a matematické stastistiky, jako například zúžení celé oblasti na normální (Gaussovo) rozdělení. Prosím dále i pochopení, že používám zjednodušených formulací, které se v článku vyskytují.

Bohužel i zde je uvedeno naprosté nepochopení výrokové logiky, tedy něco, za co by student matematiky m2l vyletět hned v první semestru.

Přijměme pro tuto reakci platnost tvrzení " V tomto rozložení pravidlo 3σ znamená, že se tam vejde 99.7% všech případů." Přepsáno do výroku "pravděpodobnost jevu je alespoň 99.7%, pak naměrená hodnota je od střední hodnoty vzdálená nejvýše 3σ".

Dále autor uvádí : "A tak když fyzikové něco naměří, vynesou pravděpodobnosti do grafu a zjistí, že se vejdou právě do 3σ, berou ten jev za velmi pravděpodobný, skoro jistý." Tedy opět přepsáno " "naměrená hodnota je od střední hodnoty vzdálená nejvýše 3σ, pak pravděpodobnost jevu je alespoň 99.7%". Což je ovšem velký omyl. Protože obecně neplatí A=>B, potom B=>A, což lze vyvrátit jednoduchým příkladem : Mějme výrok "jsou-li x a y sudá čísla, pak součet x+y je sudý". Tímto směrem výrok zřejmě platí, neplatí však " je-li součet čísel x a y sudé číslo, pak x a y jsou sudá čísla". Zkuste si to např. pro x=3 a y=5.

Tedy článek je sice čtivý, ale přinejmenším jeho druhá polovina je založena na chybném tvrzení.

J. Jurax 4.8.2023 15:11

Pravda vítězí, avšak s neznámou pravděpodobností odvislou mimo jiného i od toho, o jakou pravdu jde, kdo ji zjišťuje a kdo posuzuje, že zjištění je pravdivé. Začasté je ta pravděpodobnost docela nízká.

J. Jurax 4.8.2023 15:06

Ono jsou věci v článku nezmíněné. Třeba metodika zjišťování dat, její změny v čase a tudíž porovnatelnost dat v různých dobách měřených. Výběr kde, jak, co a koho měřit, resp. zjišťovat data. Taky co se smí měřit a co ne, ale to už je spíš politika.

J. Jurax 4.8.2023 14:51

Ano.

Avšak později než ti, kdož dýchali vzduch bez kyslíku.

T. Diblík 4.8.2023 12:48

Slyšel jsem, že jsou "experti", kteří mají pochybnosti o metodice měření dat, použitých pro výpočet průměrné globální teploty. Prý se měří jen tam, kde to jde. Kde to nejde, tam se neměří.

J. Majzlík 4.8.2023 12:19

Na podobné příklady hledání souvislostí mezi dvojicemi rozličných jevů je možno v současné době narazit poměrně často. Konečným, někdy dosti maskovaným smyslem, účelem takto pojatých bádání je utrácení úspěšně vymručeného grantu, cestička k reklamně nepotřebného preparátu, výron fantazie znuděného analytika, nutnost potisknout papír periodika nějakými písmenky a obrázky, fotkami či grafy a pod.

J. Majzlík 4.8.2023 12:19

Na podobné příklady hledání souvislostí mezi dvojicemi rozličných jevů je možno v současné době narazit poměrně často. Konečným, někdy dosti maskovaným smyslem, účelem takto pojatých bádání je utrácení úspěšně vymručeného grantu, cestička k reklamně nepotřebného preparátu, výron fantazie znuděného analytika, nutnost potisknout papír periodika nějakými písmenky a obrázky, fotkami či grafy a pod.

J. Majzlík 4.8.2023 12:08

Potřeba ocenit R^ + !.

B. Havel 4.8.2023 10:20

Nebezpečný kyslík!

Všichni, co se nadýchali vzduchu s kyslíkem umřeli!!! ;-D

J. Hruška 4.8.2023 9:51

Dobrý den pane Šejno, tak jsme se tu zase pravděpodobně nebo statisticky?? sešli. Hezký den přeji. Jóžín.

J. Hruška 4.8.2023 9:48

No nazdar. Autor, Tůma - mentalista - mistrný manipulátor myšlením a chováním člověka (posluchače, čtenáře, i svého syna). --- Proč je důležitá statistika vykládá házením mincí, - pravděpodobností. Manipulátor vzápětí přejde na jednu z nejsložitějších funkcí počtu pravděpodobnosti. Gausovu funkci vyjadřující "rozložení hustoty pravděpodobnosti výskytu hodnoty jevu". (To abychom žasli nad učeností autora, že.) A hned to zkomolí triviálním průměrem. Lidé bděte a obrňte se před manipulátory. Jóžín.

J. Ptáček 4.8.2023 9:27

Tato kniha pod názvem "Moderní statistika" (Praha 1977) je nejlepší učebnice statistiky, kterou jsem kdy četl.

M. Šejna 4.8.2023 9:22

Statistika je sice důležitá, ale pro absolventy humanitních oborů je to sprosté slovo, které je uráží, protože nevědí, co to je.

Ale i pro některé místní "experty" je statistika pavědou. Například průměrná globální teplota podle nich neexistuje, protože oni dodnes nepochopili, že je to statistická hodnota podobně, jako průměrná mzda nebo průměrný věk populace.

J. Hruška 4.8.2023 9:12

"Korelace neimplikuje kauzalitu" !

F. Kusák 4.8.2023 9:03

Ale zase, není průměr jako průměr. Známe jich celou řadu. Ten aritmetický zná většina. Totéž třeba rozdělení pravděpodobnosti se nemusí vždy blížit tomu "normálnímu". Ale to zná každý, který kdysi skládal zkoušku z matematické statistiky a ještě lépe, pokud v praxi zkoumal nějaké statistické proměnné.

P. Kučera 4.8.2023 8:29

Pravděpodobnsot je všude a ve všem, dokonce i ve fyzice a v matematice (Goedel).

Už dávno říkám, že na prezidentské vlajce by heslo "Pravda vítězí" mělo být nahrazeno heslem:

PRAVDDĚPODOBNOST VÍTĚZÍ

P. Dvořák 4.8.2023 8:19

Spíš by se měli zabývat kauzalitou mezi počtem hnízd čápů a počtem chlapečků, stejně tak jako kauzalitou mezi počtem hnízd vran a počtem holčiček.

:-)

F. Navrátil 4.8.2023 8:12

Statistikami lze odůvodnit jakoukoliv blbost. Pokud se to pak ukáže skutečně jako blbost, prohlásí politik, že šlo o metaforu.

T. Diblík 4.8.2023 8:12

Číst čísla. :-)

M. Kocián 4.8.2023 7:52

Teď ještě naučit televizní komentátor číst.

T. Diblík 4.8.2023 7:50

Profesor Helmut Swoboda z Vídně napsal učebnici statistiky. Byla dostupná v češtině na internetu. Jedna kapitola se jmenuje řád a zlořád průměru. Je tam vysvětleno třeba to, že slova "průměrná mzda" nemají smysl, právě proto, že základní soubor "mzda" nemá normální rozdělení.

J. Lukavsky 4.8.2023 7:22

V Holandsku našli korelaci mezi počtem hnízd čápů a počtem dětí. Ale to je pochopitelní, čápi nosí chlapečky. Otázkou je, zda ta korelace je i k počtu hnízd vran neb tyto nosí holčičky. J.L. end

J. Lukavsky 4.8.2023 7:20

medián je střed a modus je nejčastější hodnota. J.L. end

V. Mokrý 4.8.2023 6:47

R^

M. Kocián 4.8.2023 6:23

Pokud vařím buben pračky tak, aby nešly vyměnit těsnící gufera, pokud udělám rotující součástky schválně mírně excetricky uloženou nebo eliptickou, pokud jako ložisko pro tenkou kovovou hřídel použiji dírku vyvrtanou v polyetylénu, je to buď kazítko nebo senilita konstruktér, ale tu by měla vyloučit technická kontrola.

T. Menyhért 4.8.2023 4:00

Korelácia neznamená kauzalitu. Dve veličiny môžu navzájom korelovať, pritom ani jedna z nich nie je príčinou a druhá následkom. Obvykle je tu nejaká tretia premenná, ktorá je príčinou jednej i druhej. Napríklad sa predpokladalo, že hormonálna liečba, ako vedľajší účinok, znižuje pravdepodobnosť infarktu, bola tam výrazná korelácia. Podrobnejší skúmaním sa zistilo, že hormonálnu liečbu podstupujú lepšie situovaní, ktorýí sa zdravšie stravujú a vedú zdravší životný štýl a to bolo príčinou nižšieho výskytu infarktom u ľudí postupujúcich hormonálnu liečbu.