J. Hruška 1.9.2023 9:40

Představte si, že se časoprostor měří i právě Newtonovým zákonem "Akce - Reakce". Zapřáhnu lokomotivu za vagon a rozjíždí se stejným zrychlením jako když se s kopce zapřáhne gravitace. Odmyslete si vadné brzdy. Potřebná síla F je úměrná (gravitační) setrvačné hmotnosti m stejným zrychlením a. F = a.m .!! Je to síla gravitační nebo zrychlující.? Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Tuma 31.8.2023 14:40

Rozvoj kvantove funkce, tak jak ji popsal Schroedinger je treba tady: https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/70372daa96b3aab8f5ad5a0761860b3f0dfb3780

Vsimnete unitarniho operatoru, ktery jasne rika - muzu otocit cas. Trosku slozitejsi je to s termodynamikou a nelze ani tvrdit, ze svet je deterministicky, nicmene porad plati, ze ze soucasneho stavu jsem schopen odvodit minuly nebo budouci stav, jak v kvantofce, tak v relativite

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 31.8.2023 21:01

Pane Tůma, možná máte na mysli něco jiného, ale pokud popisujete chování reálného objektu (dokonce makroskopického), tak opravdu nevystačíte s představou vlnové funkce použité pro jeho popis bez nutnosti uvažovat kolapsu vlnové funkce a vlastností kvantové fyziky. Opravdu nejste schopen přesně předpovědět, jak bude vypadat systém po nějakém čase a ani v jakém stavu byl před nějakým časem. Konkrétně třeba, pokud máte radioaktivní jádro, tak opravdu nejste schopen předpovědět, kdy dojde k jeho rozpadu. Kvantová fyzika vede opravdu k tomu, že předpovídá pouze pravděpodobnostní rozdělení a každé měření (interakce) vede k ovlivnění chování systému, To vše znemožňuje deterministický popis světa (schopnost přesné předpovědí dozadu či dopředu) , jak jej prezentujete synovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 31.8.2023 21:29

Ještě bych možná upozornil na jednu část, která potřebuje upřesnění. Žádná klasická hvězdná (galaktická) černá díra nemůže být objevena pomocí Hawkingova záření. Vyzařování je takové intenzity, že je nepozorovatelné. Pokud se mluví o pozorování černých děr pomocí Hawkingova záření, tak by to musely být miniaturní černé díry primordiální. A ty se zatím žádné nepozorovaly.

Pokud se pozoruje černá díra pomocí gravitačního čočkování, tak se její vliv projeví čistě ve zjasnění hvězdy za ní. Má totiž malý rozměr. Vámi popisovaný vznik vícenasobného obrazu je jev, který vzniká gravitačním čočkováním galaxií na pozadí masivní kupy galaxií, která má potřebný velký rozměr.

Nezmiňujete jednu možnost pozorování černé díry, která je právě tou, která se stala prvním přímým potvrzením jejich existence. A to je pozorování splynutí černých děr pomocí detekce gravitačních vln, které se při tom produkují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Tuma 1.9.2023 11:42

Zdravím, pane Wagnere, prepsal jsem svuj clanek, dekuji za pripominky, vysledek je zde: https://martintuma.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=805763

Je tam i mailovy kontakt na mne, pripadne mi napiste, rad zkonzultuji svoje clanky pred jejich vydanim, abych se vyhnul podobnym nepresnostem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 31.8.2023 12:43

Říká se: "Ve zdravém těle, zdravý duch". Nemějte obavy o "všechno" své zdraví, do "černé díry" dosud nic nespadlo. Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 31.8.2023 15:42

co se vlastně stane s hmotou spadlou do černé díry ?

Stane se z ní to, z čeho je černá díra udělaná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Tuma 31.8.2023 14:43

Ono to neni tak uplne pravda, osobne na vystupu v mistech, kde moje zada ztraceji hezke jmeno celkem jasne poznam, co jsem jedl, vcetne pripadne konzumace chilli papricek. Problem je v tom, ze fyzika, kvantova i relativita to nema rada, rovnice, ktere ji popisuji jsou casove ireverzibilni a to u cerne diry neplati. Tam se informace ztraci. Nebo vzhledem k tomu, ze padova rychlost presahuje rychlost svetla ze ztraci do minulosti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 31.8.2023 9:38

V úvodníku je zmíněno LIGO. Co je to? -- "Laser Interferometer Gravitatinal wave Observatory".-- V USA postavili již v minulém století dvě observatoře. Jednu u Livingstonu druhou u Hanfordu asi několik tisíc km vzdáleném. Proč tak daleko vyplyne z potřeby určit směr šíření "toho rozvlnění" (odkud), byla by potřeba třetí někde v Evropě, na čas máme synchronizované hodiny,(čtyřrozměrný časoprostor). -- Detektorem je laserový iterferometr. Jak vypadá? Ve čtyřkilometrových betonových tunelech jsou instalovány kolmo na sebe tzv. Fabry-Pérot trubice (s vysokým vakuem a zrcadly na koncích, 3995 m dlouhé, nutné kvůli měřitelnosti interference světla). Laser vysílá paprsek monochromatického blízce infračerveného koherentního světla polopropustným zrcátkem dva shodné (rozdělený tím šikmým zrcátkem) do oněch trubic (ramen iterferometru) . Impulz světla se O,95 ms 75 krát odráží od koncových zrcátek a září zase tím polopropustným zrcátkem z obou ramen do detektoru který měří interferenci těch z obou dvou ramen ("přístroje"). Rozvlnění časoprostoru způsobí relativní změnu vzdálenosti oněch zrcátek 4x10(na -16) centimetru která se právě projeví tou iterferencí světelných paprsků. (rychlost světla je stejná v obou směrech ramen a nezávisí na tvaru (zakřivení) časoprostoru). Už vidím, že kecám moc dlouho, tak Ahoj, Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 31.8.2023 16:08

Ale nekecáš, a když tak dobře. Je to už přes půl století co jsem chodil na přednášky teoretické fyziky k prof. Greinerovi. (Uni FfM), ale tomu Tůmovi rozumím. Píše "populárně" Tedy převážně. Díky za to LIGO, neznal jsem to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Holub 31.8.2023 6:30

To je typická chyba překladače od strejdy G. Někdy se opakuje...

• reagovat
• nahlásit příspěvek