Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Pokojový supravodič, aneb O principu tancujícího prasete
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Skřivan 28.7.2023 22:13O pokojovém supravodiči se sní dlouho. Pokud vím, rekord byl asi -18. Nicméně s omezením proudu, takže skutečný prakticky použitelný supravodič je za kapalného dusíku. I tak je to slušné. Lepší než hélium. Hyperloop ale možná nebude potřebovat supravodič. Ten Maglev ho potřebuje, ale je i jiná levitace: dynamická, např. Halbachova sestava magnetů. Tu si lze koupit i z Číny ve ventilátoru s nápisem Maglev. :-) |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 22:33Elektrická energie, schopnost konat práci se přenáší el. vedením jako výkon krát čas. W=Pxt. Výkon stř.el. je (velmi stručně) skalární součin časových vektorů napětí a proudu UxI. Tesla byl genius, malý proud, malé ztráty na oporu vedení. Jenže vysoké napětí znamená vysoké ztráty na vyzařování (el. indukce, svod, kapacitní proud atd.). Volí se kompromis podle vzdálenosti přenosu ekonomicky únosný. Zhruba 440 kV, 100 A na vodič 3x, třísvazkové vedení 100 km , dvojpotah, to je přetížitelně cca 300 MW z Temelíma (2000 MW) do Prahy, nazdár. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 21:14Supravodivosti se blíží uhlíkové piko plochy (až jednoatomové ploché krystalické struktury či mříže), ASI. Ahoj. |
|
|
M. Pivoda 27.7.2023 19:20A prominent journal has decided to retract a paper by Ranga Dias, a physicist at the University of Rochester in New York who has made controversial claims about discovering room-temperature superconductors — materials that would not require any cooling to conduct electricity with zero resistance. The forthcoming retraction, of a paper published by Physical Review Letters (PRL) in 2021, is significant because the Nature news team has learnt that it is the result of an investigation that found apparent data fabrication. ... Google Translate: Prominentní časopis se rozhodl stáhnout článek Ranga Diase, fyzika z University of Rochester v New Yorku, který učinil kontroverzní tvrzení o objevu supravodičů při pokojové teplotě - materiálů, které by nevyžadovaly žádné chlazení, aby vedly elektřinu s nulovým odporem. Chystané stažení článku publikovaného společností Physical Review Letters (PRL) v roce 2021 je významné, protože tým Nature News zjistil, že jde o výsledek vyšetřování, které zjistilo zjevné vymýšlení dat. ... |
|
|
M. Pivoda 27.7.2023 19:25Výzkumníci nejsou andělské bytosti, ani v USA. Natož pak v "demokratickém" státě ČR. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 17:16Ahoj, Einstein obdržel Nobelovu cenu za objasnění fotoelektrického jevu. Po stu letech se staví fotovoltaické elektrárny. Tesla se prosadil se střídavým proudem, Edison se svou žárovkou na stejnosměrný proud zkrachoval, musel se nakonec používat střídavý. Že bychom se po dvoustech letech vraceli opět k el proudu s frekvencí O Hz. Asi, asi ne. V počítačích počítáme na GHz. Tesla zvítězil. Elektromagnetická energie se šíří po drátech asi třetinovou rychlostí světla frekvencí 50 Hz v Americe 60 Hz. Korejci objevili ameriku, za století ji objeví ostatní svět až běžní lidé pochopí, co je to vlastně elektromagnetická energie. Až přestanou tancovat zlatá prasátka (el- auta) na baterky. Hezký den, Jóžín. |
|
|
M. Pivoda 27.7.2023 18:01J. Hruška schematicky popsal historii Edisona a Nikoly Tesly. Nelze tomu schematickému popisu (Edisona a Nikoly Tesly) nic vytknout. Znám i historii supravodivosti za pokojové teploty a skandálu známého chemika, jehož pokusy zatím nebyl schopen nikdo opakovat a potvrdit - na čemž stojí současná věda (nikoliv tedy ekonomická, v ČR). Potvrzení nebo vyloučení supravodivosti za pokojových teplot je především záležitostí materiálového inženýrství (možná v kombinaci se současným strojovým učením, tj. AI). Pokusím se o analogické přiblížení jevu supravodivosti k jinému jevu, i když si plně uvědomuji možná rizika takového nedokonalého (analogického) přiblížení. Faktem totiž je, že homeopatii využívá dnes poměrně mnoho lidí (a i za ní platit), i když podstatu homeopatického jevu se zatím nepodařilo vědecky ověřit a vysvětlit. Při této příležitosti připomenu také, že dlouhá léta bez plného vědeckého vysvětlení byl prakticky využíván i lék acylpyrin (Kyselina acetylsalicylová). |
|
|
V. Výmola 27.7.2023 18:20V počítačích se žádný střídavý proud mimo zdroj samotný nepoužívá. Pletete si střídavý a pulzní signál. A nemá to nic společného se sporem Tesly a Edisona. Žárovka funguje stejně na střídavý i stejnosměrný proud a opět nemá nic společného se zmíněným sporem. |
|
|
P. Diviš 27.7.2023 18:26Se žárovkou Edison nezkrachoval, tu zničila až EU. Funguje na stejnosměrný i střídavý. Neuchytil se s stejnosměrnou sítí. |
|
|
M. Pivoda 27.7.2023 18:46Docent ekonomických věd, Karel Šebesta, žvaní a žvaní. Na štěstí pro Šebestu zde (česky demokraticky!) skrytého jako Prokopa Diviše. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 20:32Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem na el.proud s nulovou frekvencí se vždy přepálila brzo a těsně u kladného pólu (proč asi?) připojení a pozdější s wolframovým vláknem se už na stejnosměrný ani nezkoušela. No nazdar. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 21:03El. proud je pseudo vektorová veličina a její směr je dán nataženým vodičem a ještě vědeckou dohodou od + k -. I polarita je dohoda, takže stejnosměrnost je otázka také dohody o nulové frekvenci 0 Hz. Všechny ostatní proudy mají frekvenci. Představte si drát, vodič, natažený kolem Zeměkoule. Na jednom konci zapnu kladný pól baterie. Za jak dlouho dojde čelo napěťové vlny ke konci u záporného pólu aby se dal zapnout el. obvod a začal protékat tzv. "stejnosměrný" proud od + k - pólu, co myslíte vážení Edisoni? Je-li obvod otevřený, prou nezačne protékat a frekvence bude 0 Hz. bude-li zapnut, uzavře se obvod a napěťová vlna se odrazí a poputuje opačným směrem a poteče tedy el. proud o frekvenci 1/T doba T za kterou proud dorazí k + pólu. Tento jev se bude opakovat znovu a znovu dokud ho nezastaví ohmický odpor a indukčnost vedení na nulovou frekvenci. To je blbost, co? Že to tak není, asi. Elektřina je Boží zázrak. Dobrou noc, Jóžín. |
|
L. Písařík 22.8.2023 9:58Na elektřinu fungují dokonce i lidé. |
|
|
J. Strakoš 28.7.2023 5:53Ty frekvence u počítače s vedením energie dost motáte. A mimochodem - vedení stejnosměrným proudem se dneska skutečně opět používá - prostě proto, že je to výhodné. Viz třeba https://www.idnes.cz/technet/technika/nejsilnejsi-a-nejdelsi-vedeni-sveta-tesla-edison-stejnosmerny-stridavy-proud.A190118_121921_tec_technika_mla |
|
|
M. Pivoda 27.7.2023 14:26Mojí studijní povinností bylo kdysi projít zkouškou i z materiálového inženýrství. Odbočka: Před chvíli na ČT2 skončil TV pořad o těžbě a zpracování mědi. Poučení? Ekonomickým pohledem můžete zjistit, že v bublinách mědi na povrchu zasviněné vody, lze vytěžit asi unci zlata, což představuje asi jednu čtvrtinu příjmů z celkového množství vytěžené horniny za účelem koncentrace mědi. Což je poměrně dost velká hodnota. A teď si, naopak, představte, že rozumíte jen ekonomickým ukazatelům a vůbec nerozumíte materiálovému inženýrství (the underlying engineering). A tím právě vznikají ty skandální omyly, jako když například USA kdysi vyvezly strategicky významné technologie do Číny. Proč vyvezli? Ekonomicky (dle ekonomických ukazatelů) to totiž tehdy dávalo smysl, ale strategicky ne. To je právě ten skandál, původem ekonomický, který se dnes světové velmoci snaží řešit/korigovat vojensky. A důchodci na Neviditelném psovi se v diskuzích snaží srdnatě bojovat. Zpět k tématu supravodivosti za pokojové teploty. Cituji z článku Kechlibara: "...tzv. kritický proud, do 250 mA, což by nestačilo ani na běžnou varnou konvici v domácnosti ...." Vězte, že pro ovládání řídící elektroniky to už je dostatečně silný proud pro dostatečně velký výkon řídící elektroniky. Víc k tomu neřeknu, protože o tom tématu více nevím. Zde mohu pouze zodpovědně prohlásit, že níže diskutující Langer je arogantní hňup. Tečka. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 16:40Pane Pivodo, S tím Langerem máte pravdu, Ahoj. |
|
|
J. Hruška 27.7.2023 16:50Ohmův zákon nestačí, ten je pro prvňáky el. průmyslovek. Langer je ten co píšete, ahoj. |
|
|
J. Horovský 27.7.2023 11:56Díky za pozitivní článek! |
|
|
P. Hák 27.7.2023 11:30Díky, zajímavé |
Uvidíme, co z toho bude.
|
|
R. Langer 27.7.2023 11:49Na 99,9 % vůbec nic. |
|
T. Hraj 27.7.2023 13:59Pane Langere, já jsem také spíš skeptik (rád se budu mýlit), ale závidím vám tu přesnost na desetiny procent. |
|
|
V. Výmola 27.7.2023 10:35Ohledně kritického proudu a otázky, o kolik více by unesly lépe vyráběné materiály: No nejméně o tolik, kolik by se tam dalo vedle sebe drátů :). Tedy, neměl by být důvod, proč by to nemělo fungovat jako v běžné elektrotechnice, kdy se také z různých důvodů pro vedení větších proudů používají svazky vodičů. |
|
|
T. Hraj 27.7.2023 14:01To mě napadlo taky. A vůbec, 250 mA při jakém průřezu vodiče? |
|
|
P. Diviš 27.7.2023 9:19" .... ztracenou bankovku může využít aspoň ten, kdo ji najde, kdežto energie vyplýtvaná na odpor je ztracená." Není ztracená, stejně někde je. Energie se neztrácí, jen mění. " ... býval to (problematický) hliník, dnes je to (méně problematická, ale dražší) měď." Bývala to měď, hliník až po ní a ne všude. Jinak tradičně dobré. |
|
|
P. Diviš 27.7.2023 9:21Panu Špičkovi platím pivo. |
|
|
V. Špička 27.7.2023 10:09Dík. |
|
|
M. Kechlibar 27.7.2023 9:25Je ztracená z technického a ekonomického hlediska, ne fyzikálně. Podle mě to z předešlých řádků bylo celkem jasné. |
|
|
P. Diviš 27.7.2023 10:01Ale jo, jistě, nepodezřívám Vás, že to nevíte, šlo mi spíš o formulaci. Leda snad, že ve větším měřítku to může být problém i technicky nebo ekonomicky. |
|
|
J. Horáček 27.7.2023 12:09Býti ztracen/-a a zároveň někde být se nikterak logicky nevylučuje, a to ani u energie. Z neznalosti fyzikálních zákonů bych pana Kechlibara rozhodně nepodezíral :-) |
|
|
J. Plzák 27.7.2023 8:51Ten obrázek mne, jako technika, nadchnul. Patrně to humanisticky vzdělaní intoši nepochopí. |
