P. Khail 1.9.2018 11:39

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Oheň nestvořili lidé, je to přírodní děj. Vůbec jste autora nepochopil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Výmola 1.9.2018 11:37

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Já ten váš text zkrátím: "Sice o tom nic nevím, ale o to pevnější mám na to názor."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 1.9.2018 11:07

Fungování EU (a bohužel nejen té) se řídí pravidlem

"Kdo to umí, ten to dělá,

kdo to neumí, ten to učí,

a kdo to neumí ani učit, ten to řídí"

předložený článek to skvěle ilustruje. Autorovi dík a uznání!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 1.9.2018 11:06

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Božínku pane Kostelanský, tak takové brambory, obilí, rýže, kukuřice, většina ovoce atd. se "samovolně přírodní cestou vytvořilo"? Vůbec nedocházelo křížením a šlechtěním ke genetické manipulaci? Chci doufat, že jste pouze srandista, chci být slušný.A ano, lidé jako vy jsou ve své většině "odborníky" vašeho kalibru a tvoří ty nátlakové skupiny o kterých autor píše.A o nárustu populace především v Africe a Asii jste také zatím neslyšel, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 1.9.2018 11:04

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Vážený pane, DDT neboli dichlor-difenyl-trichlor-metylmetan nebylo "geniální hnojivo", jak Vy tvrdíte, nýbrž insekticid. Prostředek na hubení hmyzu, zejména komárů přenášejících malárii.

Ostatní vaše vývody mají podobnou kvalitu, bohužel....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.9.2018 10:12

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

1/ Namítáte radioaktivními kapkami, ale uniká vám, že genetické modifikace způsobené radioaktivním ozařováním je bráno jako bezproblémové.

2/ Mám-li dva geneticky shodné býky (ječmeny, kukuřice), u kterých nelze (ne neumím, nelze!) rozlišit, jak ke své DNA přišli, jak poznám, kterého mám testovat a kterého zabít a sníst bez bumážky?

Příroda způsobila mnoho změn (nebýt mutací, tak se dodnes v pramořích prohánějí prasinice nebo čím život začal), ale nezdá se mi, že by fungoval nějaký organizátor, nad jehož zámysly bychom mohli diskutovat způsobem:

Alt. 1 Kdyby Bůh chtěl, aby člověk dovedl létat, byl by mu dal křídla.

Alt. 2 Kdyby Bůh nechtěl, aby člověk dovedl létat, nedal by mu schopnost vynalézt letadlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 1.9.2018 9:17

To já budu

posuzovat i cestu, jakou bylo výsledku dosaženo.

Vždycky se jedná o chamtivost, protože v dnešní chamtivé době se zobchoduje i sluneční svit a vítr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 1.9.2018 8:47

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Přesně tak!!! K čemu nám je nějaký oheň, bratři neadrtálci, akorát to může někoho popálit a vůbec netušíme, co to udělá s životním prostředím! Ať si ho používají hloupí kromaňonci, však oni už mají plno takových nebezpečných nesmyslů, prý dokonce nějaké kolo! Ano, žije se jim lépe, nemají hlad, jsou méně nemocní a nesežere je tak často šavlozubý tygr, ale musíme myslet i na možné neblahé důsledky těchto výmyslů na příští generace!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nikoloki 1.9.2018 8:44

Re: Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Proboha, člověče, jak vůbec můžete používat počítač, když celá kvantová fyzika je zcela proti "zdravému selskému rozumu"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 1.9.2018 8:34

Tak s týmto rozhodnutím súhlasím

Nie som biológ, len ekonóm. Ale vždy sa snažím používať zdravý sedliacky /selský/ rozum. A ten mi hovorí, že je totálnym nezmyslom porovnávať prirodzený genetický výber s umelým implantovaním génov.

Rôzni učenci a vedátori už pár storočí robia stále rovnakú a tú istú chybu, ktorá má rovnakú príčinu - namyslenosť, že veda už zistila, čo a ako a že sa netreba ničoho báť. Lenže vždy je a (možno aj) bude vždy viac toho, čo nevieme ako to čo vieme. To, čo sa z nášho pohľadu zdá ako bezproblémové riešenie, sa v budúcnosti - pri získaní väčšieho množstva poznatkov - môže javiť ako úplná hlúposť a hazardovanie so zdravím.

Ten zdravý sedliacky rozum mi totiž hovorí, že ak príroda niečo sama v oblasti biológie, nejakú kombináciu génov nevytvorila, tak na to asi mala dobrý dôvod. Ľudia len začínajú prenikať do podstaty génového inžinierstva, ale vzájomné súvislosti a interakcie medzi rôznymi génmi majú ešte veľmi veľa nezmapovaných miest. Tak prečo potom riskovať? Kvôli čomu? Na Západe sa vyrobí oveľa viac potravín ako ľudia dokážu skonzumovať a umelo sa musí obmedzovať ich produkcia či dokonca - občas - doslova zakopávať do zeme. Tak kvôli čomu riskovať, že účinok geneticky modifikovaných organizmov sa prejaví až v nejakej x-tej generácii ľudskej populácie?

Stačí uviesť pritom pár príkladov toho, ako sa prílišné vedecké nadšenie spojené s hrubou neopatrnosťou v minulosti nevyplatilo. V 20. rokoch boli v Amerike obľúbené kvapky z rádioaktívneho rádia. My si teraz povieme, že tí ľudia museli byť padnutí na hlavu. Ale len o rádioaktivite nevedeli takmer nič. Výsledky boli potom jasné - rakovinové nádory v oblasti úst a následná smrť užívateľov tejto "medicíny".

Alebo také cigarety. Ešte v 40. rokoch ich lekári odporúčali ako zdraviu prospešné. Alebo rôzne lieky, po ktorých tehotné ženy rodili postihnuté deti. Alebo "geniálne" hnojivo DDT, ktoré malo podobné účinky. Alebo "super" izolačný azbestový materiál. Atď. Atď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Šimáček 1.9.2018 4:11

dyk je to jednoduché

prostě ten gen vystřihneme jak potřebujeme ale budem to deklarovat jako mutaci vzniklou ozařováním (které můžeme provádět v sousední stáji) a máme vyhráno

• reagovat
• nahlásit příspěvek